Jak využívat moc našeho podvědomí – 163

Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel Na dnešek jsem slíbil napsat o myšlení a o zásadách správného myšlení. Začněme naším mozkem. Carl Sagan o našem mozku napsal: „Jsme inteligentní živočišný druh a požíváme-li inteligenci náležitě, je mozek zdrojem radosti.

V tomto smyslu lze mozek přirovnat ke svalu. Když myslíme, cítíme se dobře. Poznání je extatickým prožitkem.“
Vyjděme z faktu, že mozek tvoří sice jen dvě procenta naší váhy, ale jeho důležitost je taková, jakoby zaujímal 98 procent naší hmotnosti. Všichni víme, že mozek je uložen v naší lebce, v lázni z mozkomíšního moku, kde jej hojně zásobují „potravou“ krevní cévy a kde je také chráněn třemi plenami z bílkovinného vaziva. Samotný mozek je tvořen nervovými a podpůrnými buňkami s mnoha výběžky, které se jako nervová vlákna spojují v nervy, jež doslova protkávají celé naše tělo. Těla nervových buněk pak tvoří šedou kůru mozkovou. Mozek je sídlem vědomí a poznávacích funkcí, jeho prostřednictvím vnímáme, myslíme a tvoříme. Mezi velkým mozkem a mozkovým kmenem leží tzv. mezimozek, kde setkává naše energetické a chemické „Já“.

Vědci zjistili, že přímé předávání z nervu na nerv není jediným vysvětlením pro funkci vědomí. Nové objevy naznačují, že jsme plně programově vybaveni, že naše emoce neustále proudí celým tělem a reagují na vědomou mysl. Proto také meditace už není pro mnohé vědce pouhou „pověrou“, ale jednou z důmyslných metod řízení lidského organismu. Naše „Já“ je něco, co můžeme vytvářet a také o co můžeme pečovat například mocí podvědomí. Předpokládá se, že hlavní oblastí mozku, která s vytvářením našeho „Já“ souvisí, je kůra čelního laloku, která je u člověka, oproti ostatním živočichům, nejvíce vyvinutá.

Z uvedených faktů vyplývá, že základem našeho správného myšlení by měla být pozitivita. To znamená, že budeme k životu přistupovat optimisticky a nebudeme hledat negativa, jako to dělají pesimisté, ale těšit se z jeho kladných stránek. Nejde ale jen o myšlení, nýbrž i naše činy by měly být takové, abychom kolem sebe šířili jen dobro. Kdyby to takto dělal každý člověk, svět by byl mnohem lepší než je.

Samozřejmě, tento přístup nemůže být založen na lhaní sám sobě. Před nepravostmi nemůžeme zavírat oči, nevidět je. To by nebyl optimismus a pozitivita, nýbrž bláhovost, která by se blížila špatně pochopenému biblickému rčení „Kdo po tobě kamenem, ty do něj chlebem!“ Myslím, že vtipálci, kteří toto rčení doplňovali slovy „a pořádně tvrdým“ vůbec nebyli pesimisté, ale spíše realisté, protože zlu nelze čelit tím, že když nám dá někdo facku, tak nastavíme druhou tvář, jak nás vybízí druhé biblické rčení. Kdybychom takto postupovali, pak rezignujeme i na boj proti zločinu. A to by se nám nemuselo vyplatit. Ano, s pozitivním myšlením musí jít ruku v ruce realismus, tedy smysl pro skutečnost a věcnost, myšlení, jež vychází z poznání skutečnosti a na tuto skutečnost správně reaguje. Příště si povíme o dalších zásadách správného myšleni.

Autor: PhDr. Zdeněk Chmel, Foto: Internet

Teď jen stručně o knize (GALERIE BRNĚNSKÝCH OSOBNOSTÍ 5.díl) a možnosti dostat se na její první stránky. Tato nabídka vychází z faktu, že jsem na vydání knihy získal od města Brna dotaci a že mi přispěli na pokrytí části nákladů na tisk i další dárci (právnické i soukromé osoby). Již jsem informoval o tom, že s každým z dárců je podepsána legální řádná darovací smlouva a že nejde o horentní částky (zatím nejvyšší dar od soukromého donátora je 10.000 a nejnižší 1.000 Kč). Pokud se tedy někdo pro dárcovství rozhodne, stačí když zavolá na některý z kontaktů: 549 257 402 / 604 158 676 nebo pošle zprávu na drzch@quick.cz. Podrobnosti smlouvy dojednáme.