Podivné vztahy k otázkám sexu

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Občas čtu články pana doktora Radima Uzla, o kterých nemohu říci, že by byly nemoudré, ale občas se mi jeví jako sexistické. Pochybuji však, že by mohly mít na dospělého či nedospělého člověka nějaký obrodný vliv, spíš obveselující.

Z jedné strany se dá vypozorovat, jak se množí případy sexuálních úletů, spojovaných i se známými osobnostmi anebo se vůbec o sexu hovoří – ale nemohu říci, že by to ve mně vyvolávalo pocit, jako o něčem, co k životu patří, co je pojítkem mezi muži a ženami v oblasti jejich lásky, nikoliv pouze fyzické potřeby anebo prostředku „služby“ a „protislužby“. Tedy shrnuto – většinou nemám pocit, že by byl sex spojován s hlubokým citem, s porozuměním, s krásným soužitím, oboustrannou něhou a samozřejmě láskou, která je opětována, ale spíš se o něm hovoří, a takový dojem mám, že tento rozměr ve skutečnosti nemá a mít nemusí.

Musím panu doktorovi Uzlovi oponovat

Nevím, kde vzal dojem, že ženy nenávidí orgán muže, který samozřejmě neslouží jen jako nástroj sexuálního prožívání a uspokojování, protože jsou jimi v určitém pohledu „znásilňovány“, což jak pan doktor Uzel dokládá, že to tak vidí feministky. Myslím si, že takové a podobné názory, které se točí kolem mužů a jejich vlastní sexuality a kolem intimních záležitostí mezi muži a ženami, muže ohrožují. Velmi ohrožují! Pozoruji už delší dobu, že žena podá na muže trestní oznámení za znásilnění anebo pokus o znásilnění, přivede ho do velmi tíživé situace, dostane se to na veřejnost a tím dostane nálepku zvrhlíka a násilníka, pak žije po dobu vyšetřování pod obrovským tlakem, zejména psychickým, posléze dáma třeba obvinění stáhne.

Co znamená zvrhlost a kdo je zvrhlíkem

Nelíbí se mi, že termín „zvrhlík“ a pojem „zvrhlost“ se často opakuje, aniž se vysvětlí, co je považováno, za zvrhlost a kdy může být muž považován za zvrhlíka, protože pokud to není dostatečně vysvětleno, pak je to jen dehonestující urážka, s kterou ovšem nikdo nepoletí k soudu se žalobou na ochranu osobnosti, protože nemůže dokázat že zvrhlík není a druhá strana neumí vysvětlit, co pod pojmem zvrhlík myslí. Může jít totiž o obvyklé chování muže, které posuzují ženy různě a v současné době je sexuální svoboda tak široce pojímána ještě na úrovni normálního chování, že těžko posoudit, co se zvrhlostí myslí, pokud ovšem nejde o akt, který směřuje k ublížení na zdraví nebo pokusu o vraždu či násilný útok spojený s ublížením na duševním a tělesném zdraví. Podle mého názoru je nutné, a to nejen z medicínského nebo právního hlediska, ale také z pohledu etiky (i když se lidé rádi chytají rčení, že v lásce je dovoleno všechno), se na problematiku sexu dívat i z pohledu mužů. A tam mi, v tom posuzování, jejich pohled chybí, protože mám takový pocit, že se tím zase tak hluboce nezabývají. Ovšem jde o mnoho! Záchvat prudérnosti v některých případech, může způsobit velké problémy při obvinění muže z „násilného“ chování nebo obtěžování, i když jde o očekávanou reakci na náznak ženy, že by se nějakému objetí či tělesnému kontaktu nebránila.

Normální sex a „okoukaný“ z filmů nebo z tisku

A všeobecně lidé, neustále obklopováni historkami, fotografiemi a filmy, v nichž se objevují velmi otevřené sexuální vztahy, si často nesrovnají ve své mysli, co je ještě přijatelné pro druhé pohlaví v běžném životě a co je praktikum, které nemusí druhé straně vyhovovat anebo k čemu by druhá strana nepřistoupila. Samozřejmě, že ne všichni lidé trpí sexuální poruchou nebo mentální poruchou, která je vede k neočekávanému způsobu sexuálního projevu nebo útoku na druhou osobu. Ale možná, že někdo chce něco vyzkoušet, s čím se seznámil prostřednictvím „pornografické kultury“ a co mu připadlo zajímavé, neškodné, čím by překvapil, což druhá strana nemusí přijímat s nadšením a dojde k nedorozumění, které může mít vážné následky, ve svém důsledku i vyvolat trestní stíhání.

Hříšníci a hříšnice

A tak všechny ty názory, články a soudy o sexu, sexualitě, její normálnosti a nenormálnosti, feministické soudy o mužích apod, ve mně vyvolávají pocit, že jsme se ještě nezbavili pojmů, které nepatří ani do běžného moderního života, ani do práva, ani do etiky a jejichž obsah neumíme spojit s rozhodnutím svobodného sexuálního vztahu muže a ženy, ale spíš jde o hanlivé výrazy, pod nimiž se nic zvláštního neskrývá, ale v očích většiny mají pro osobnost dehonestující dopad, který ze sebe nikdo jen tak nesejme. Když církev řekne, že je někdo „hříšník“ tak se to současnému člověku zdá směšné a za hříšnost dnes nebude někdo někoho kamenovat … ale opravdu nebude? Stačí, když se v bulvárním tisku začne někdo pořádně, z pozice jeho intimity, propírat a lidé ani nevědí pořádně, o co v důsledku jde. Najednou pojem „hříšník“ se objeví, ne však v původním smyslu, neboť hřích je provinění vůči Bohu a jeho přikázání, ale zamění se pojmem „zvrhlík“, kterému všichni dobře rozumí, i když obsah pojmu zvrhlík nějak nerozebírají.

Závěr

Vztahy mezi muži a ženami jsou plné emocí, krásných i nepěkných. V tomto článku však nejde o trestní sexuální činy, ale o společenské nálepky a také omyly, kterých se muži a ženy dopouštějí ve své intimní sféře. Jde také o to, že do otevřeného pojímání sexuality jako svobody soužití mezi ženami a muži se vkrádá cosi, čemu bych asi řekla „záchvat prudérnosti“ který náhle sáhne na hranice možného a nemožného v lásce i v intimitě, protože ta intimita sama láska není, a v tom okamžiku se napřáhne ukazováček na někoho, koho je třeba dostat na tapetu a nemyslím zrovna na veřejnost, ale ve vztahu mezi mužem a ženou, kteří se přestanou mít rádi. A většinou se do této situace dostávají muži, kteří ač je jejich jméno pak soudem očistěno, svou nálepku ze sebe nesejmou a objeví se v nečekaných a také v často zákeřně vyčíhaných situacích. Hra s pojmy a slovy v tisku i mezi lidmi v jakékoliv společenské vrstvě je nebezpečná a je třeba vážit slova, když se jedná o osobnost člověka a zvláště v oblasti, která patří do autonomie osobnosti, přitom není z hlediska vnímané etiky a společenského soudu zcela vyjasněná, takže se může člověk velice snadno dostat na hranu zákona či být společensky znemožněn, aniž se může v takových případech bránit a sejmout ze sebe jakékoliv nálepky či obvinění navždy, protože to může poznamenat úspěšné navazování milostných vztahů.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet