Když se ženy domluví 19

Autor článku: Irena Fuchsová BŘETISLAV PODMOKL. Tichou noční ulicí se nesl řev. Začala se rozsvěcet okna v okolních domech a za chvíli přijela policie. Zastavila před domem, odkud vyběhlo několik rozčílených Romů, muži, ženy i děti.

„Tak co se tu zase děje?“
Jeden policista vystoupil, rozkročil se a ostražitě koukal kolem sebe. Jeho kolega zůstal sedět v autě, ale situaci měl pod kontrolou.
„Pán prokurátor! Pán prokurátor! Odvezte si ho! On nám tu zase uklízel!“
Stará Romka v noční košili a s dlouhým šedivým copem, ukazovala do tmavé chodby baráku, odkud právě vycházel starší pán v šedivém obleku, v jedné ruce kýbl, ve druhé smeták. Z kýblu vykukovala lopatka, smetáček, JAR a COLON.
Pán se zastavil před Romkou a rozpřáhl plné ruce, jako by ji chtěl obejmout, ale ona ho hrubě strčila k policistovi. Pán sklopil hlavu, znovu se k ní vrátil, ona do něho znovu strčila, ale to už přiskočilo několik dalších Romů a na pána se snesla sprška ran, až kýbl, kterým se chránil, zaduněl.
Policajt zařval a jeho kolega zatroubil. Dav poodstoupil a pustil pána k policajtovi. Ten nechápavě kroutil hlavou.
„Já se vám divím, pane Podmokl! Že vás to pořád baví! Nastupte si.“
Pán si sedl do policejního auta a to se tiše rozjelo kolem nadávajících a hrozících Romů. Stará Romka na rozloučenou naplila na okénko na té straně, kde se pán krčil. Ten se na ni usmál a chtěl jí zamávat, ale vtom se na něho otočil policajt, sedící vepředu. „Pane Podmokl, vezeme vás rovnou domů, nic s vámi sepisovat nebudeme, na stanici máme dvě vloupačky, musíme se tam hned vrátit, jasný? Nebo vám něco udělali?“
„Ne… ne… tentokrát ne.“
Pán se smutně usmál. Bohužel. Minule mu tak krásně namlátili! Šlapali po něm! Strčili mu hlavu do kýble! A velmi krutě do něho šťouchali jeho smetákem! Bylo to krásné!
A Růžena, ta nádherná romská grófka, ho poškrábala na tváři!
Škoda, že hlupáci z okolních baráků hned volají policii, jako by se bůhví co stalo! No, je pravda, že ti Romové dost křičí! Člověk by neřekl, že je dokáže rozčílit taková hloupost, že jim někdo v jejich domě uklízí! Všichni se vzbudí a hrrr na mě!
No, já pak vlastně taky křičím, když mě mlátí…
A kdo by nekřičel, když to tak nádherně bolí? A ještě krásnější by bylo, kdyby mě přinutili, abych jim vydrhnul záchod! Záchod, na který sedá grófka Růžena! Áááách! Áááách!
Pán hlasitě zavzdychal.
Policista se na něho otočil.
„Co je? Jste v pořádku?“
Pan Podmokl přikývl a policista se naklonil ke kolegovi.
„Slávku, já včera četl inzerát… no, člověče, to bys nevymyslel ani za milion! Počkej, jak ono to bylo… Která malá brunetka se nechá milovat při žehlení?“
Policajti se rozchechtali. Auto za chvíli přibrzdilo a pan Podmokl vystoupil před svým domem. Stál na chodníku a vděčně mával za policejním vozem. Neděkoval jim za to, že ho přivezli až před jeho dům, to oni ostatně dělali každou chvíli- děkoval jim za radu, kterou mu právě nevědomky poskytli!
Hned druhý den ráno udělal pan Podmokl to, co měl udělat už dávno.

Dominantní ženě splním každé přání. Uvařím, uklidím, vyperu, zašiju. Za odměnu požaduju
hrubé zacházení. Nejraději Romka od 60 let
výše. Zn.: Přijedu kamkoli!

Zdroj:
http://fuchsova.blog.idnes.cz/
http://fuchsova.blog.ona.idnes.cz/