Papírové knihy versus e-books

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Už jsem se delší dobu odhodlávala k zásadnímu kroku, přeskládat knihy v knihovně a slušným způsobem naložit s těmi, které už nikdo nebude číst. A přitom, když jsem brala jednu knihu po druhé, říkala jsem si: třeba ji budou číst jednou moje vnoučata. Můj moderní, praktický a flexibilní syn stál nad tou hromadou a tvářil se dost otráveně … prosím tě, ty už budou mít čtečky …

E-svět – co všechno může dát a co vzít

Já vím, že existují e-knihy, že jsou k dostání e-čtečky a že to je všechno tak úžasné, že brzy nebudou potřeba ani knihkupectví, ani knihovny. Z toho mi jde mráz po zádech! Protože chodit do knihovny je přeci krásná věc. Večer, než usnete, tak si můžete naplánovat, jaké knihy si budete číst v lednu. Kouknete se na internet, co bude vycházet v roce 2011. Vyberete si žánr a pak druhý den, až budete prožívat chvíle volného času, si zajdete do knihovny a knihy si půjčíte. Je pravda, že je budete muset naskládat do tašky a pak je odnést domů. Ale existuje ještě jedna možnost – a to jsou e-knihy. Ty si také můžete koupit v e-shopu za poměrně nízkou cenu, k tomu si koupíte čtečku, stojí tak kolem 6.000 Kč a máte knihy v kabelce nebo kapse. A kdykoliv chcete, nebo kdekoliv chcete, můžete si číst, co jste si koupili v e-shopu. Jestli to chápu dobře, tak zatímco v knihovně si můžu půjčit třeba Labyrint svět a a ráj srdce v jakémkoliv vydání, jako e-book si tuto knihu mohu zakoupit až tehdy, když bude do tohoto formátu převedena. Jenomže nakladatelství, které e-booky produkuje, musí mít samozřejmě ediční plán, nebo-li nabídku, která bude nejvíce žádána. Takže se musí řídit podle vkusu většiny. Nebude tento téměř revoluční způsob čtení knih příliš konzumní záležitostí? Nepočítám s tím, že taková nakladatelství budou vydávat poezii, protože tu čte jen velmi málo lidí.

Ale může to být i výhoda, co říkáte?
Co se týče knih, jsem dost konzervativní. Ale představuji si, že mohu být v lázních, na dovolené, někde mimo domov a v kabelce budu mít v takovém přístroji knihy, které mám ráda. Otázka je však ta, jak dlouho se dokáži na text soustředit? Jedinou výhodu zatím vidím v tom, že si mohu s sebou vozit kamkoliv hromadu knih v kapse. Trochu jsem skeptická k tomu, jak dlouho vydržím číst text ze čtečky. Je to podobné, jako z monitoru? A já vím, že spousta mých přátel, kteří především pracují s texty, odmítají číst knihy ve formátu .pdf. Takže například přečíst román z monitoru je pro ně nemožné! Raději sáhnou po papírové knize. Také jsem se dočetla, že v mnoha čtečkách se nedá listovat. Lidé, kteří se chtějí nebo musí k textu vracet, jsou v nevýhodě. V knize si můžete barevnými papírky označit stránky, které budete ještě potřebovat během čtení textu, ale ve čtečce to asi tak snadno nepůjde. Takže si asi do čtečky budete pořizovat knihy, které prostě přečtete a kdoví, zda se k nim budete vracet, protože hledat svou oblíbenou pasáž bude asi dost obtížné. Rozhodně bych Šifru mistra Leonarda nečetla na monitoru.

Čtení je něco jiného než hltání textu

Za jeden život člověk nasbírá hodně knih, když se literatuře věnuje. Pěkně si je seřadí do knihovny a pokud má chuť se k některé vrátit, stačí po ni sáhnout, zalistovat si v ní a pustit se do čtení textu, který si vybral. Text je tištěný podle normy, takže je přehledný a čtení není nikterak namáhavé. Ti, co ovládají tzv. rychločtení, se musí ovládat při čtení krásné literatury, aby měli zážitek z knihy, kterou si vybrali ke čtení. Ti, co čtou pomaleji, knihu po chvilce odloží a označí si stránku, na které skončili, barevným lístkem nebo záložkou. Ke knize máme intimní vztah. Někteří si dělají do ní poznámky nebo glosují text, či si sami píší vysvětlivky nebo odkazy na jiné, související texty z jiných knih. Prostě s knihou pracují. Ohmatávají si ji, vnímají její vůni a dotýkají se jí. Ale vzít do ruky e-čtečku, to bude asi docela jiný pocit. A možná, že to znamená i počátek odcizení se kultuře papírových knih. Tak, jako jsme si pomalu odvykli stolovat, komunikovat tváří v tvář a posílat si dopisy, psané na pěkných listech. Přeci stačí si poslat SMS, ne? Pár slov a je to jasný, nebo ne? A na gramatiku už nikdo nehledí. Tečky a čárky – k čemu? Ale já nejsem agent, abych přijímala rychlé zprávy – „zitra v 9 miluju te R. “

Myslím si, že si asi čtečku koupím, pokud v ní budou uloženy odborné texty, které nutně potřebuji k práci. Anebo knihy, které budou obsahovat pro mne nutné informace, jako jsou třeba encyklopedie. Nebo komentované zákony. Abych mohla text najít, pokud si nebudu v něčem jistá. Ale asi budu z těch, kteří se i navzdory této vymoženosti budou potulovat po knihkupectvích a knihovnách, dotýkat se knížek a listovat, prohlížet si obrázky. A touží se začíst do zajímavé stránky, prožít si příběh.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet