Víme, co jíme a proč?

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Moje milá kolegyně mi vyprávěla, kolik lidí přibývá například s rakovinou tlustého střeva. To je opravdu velmi těžká nemoc a lidé hledají možnosti, jak ji zabránit. Mluví se o tom, že může být dědičného původu, možná tomu napomáhá i způsob života a stravování, neznám nějaký jednoznačný návod na prevenci.

Každý mluví o životosprávě, ale jak ji narovnat, když náš způsob života i způsob stravování, které tomu způsobu života odpovídá, je prostě takový, jaký je? Jsou i jiné nemoci, které náš trápí a je možné, že pocházejí ze špatného nebo špatně pochopeného stravování. Pan doktor Lukeš prosazuje, abychom jedli a vařili na másle a na sádle. Sádlo jsme zavrhli, když přišly na trh oleje, ale přesto někteří lékaři doporučují, pro děti, aby se raději vařilo na sádle než na oleji. Ono se také říká, že se má jíst ovoce a zelenina z kraje, kde se člověk narodil a že se nemá přísliš mlsat a podléhat zvyku na některá jídla, která by se měla jíst spíš sporadicky, v časové nouzi a to jsou polotovary a konzervy.

O jídlech z fast-foodů, ať si každý udělá úsudek sám. Takže, co jiného zbývá, než domácí strava, jednoduchá, dobře uvařená. Ale kde na to vzít čas, aby se člověk každý den věnoval vaření večeře, když už je zaměstnaný a potká se rodinou buď u snídaně nebo večer, když už nikdo nemá na nic chuť a ani možná náladu? Názory pana doktora Lukeše potvrzují i světové výzkumy a shodují se v tom, co říká on s tím, že důrazně varují před konzervami, v nichž tepelným zpracováním jsou mrtvé potraviny. Tedy, pro nás s mizivou nutriční hodnotou. Zvykli jsme si zahánět hlad, ale přitom nepřemýšlíme, čím si škodíme a čím prospíváme. A čím škodíme či prospíváme dětem, když podléháme jejich choutkám, místo abychom je zvykali na zdravá a prospěšná jídla a přemýšleli o tom, jaká to vlastně jsou. Pak doktor Lukeš radí, abychom se zamysleli nad tím, co běžně jedli naši předkové.

Lukešovo desatero

1. Nekonzumujte cizokrajné ovoce: kiwi, mandarinky, pomeranče atd. (jen v omezeném množství). Dováží se nedozrálé, dozrávají bez sluníčka, obsah vitamínů je minimální, Zato obsah organických kyselin je maximální. Odvápňují a při značné konzumací způsobují osteoporózu.

2. Kupované jahody z ciziny obsahují oparové vity a způsobují afty a žloutenku typu A.

3. Nejezte nic, co obsahuje kyselinu citrónovou, která je z organických kyselin nejagresivnější. Dává se do všech limonád kromě do čisté vody (pouze originální Coca-Cola a Pepsi-cola jsou konzervovány kyselinou fosforečnou). Je jí ve spoustě potravin a bonbónech. Odvápňuje organismus, způsobuje křeče svalů a leptá sliznice, které pak snadno propouští infekční viry a bakterie.

4. Nesmažte na oleji pro jeho nízký stupeň přepalu a vznik dioxinů při opakovaném smažení ve fritézách.

5. Nepoužívejte margariny – umělé tuky. Máslo je zdravější.

ó. Nejezte jogurty s dlouhou dobou trvanlivostí. Jsou plné konzervantů a jsou mrtvé. Pak musíte kupovat ACTIVII, která má položivé bakterie.

7. Nejezte ve větším množství tavené sýry a uzeniny, obsahují rychlosoli a ty štěpí sirné můstky v kolagenu a elastinu v cévách, šlachách a kloubech.

8. Nekonzumujte pražené arašídy, obsahují jedovaté aflatoxiny. Dále chipsy pro opakovaný olejový přepal.

9. Nejezte pečivo uskladněné v igelitu. Již po 3 hodinách na něm, Začíná růst plíseň Candida albicans.

10. Nekonzumujte ve větším množství vlašské ořechy, nedozrálé banány, dlouze vyluhovaný černý čaj, pro velký obsah tříslovin, které rovněž na sebe vztahují vápník s hořčíkem.

Určitě si mnoho lidí řekne, co vlastně tedy jíst, když to, co je zakázané, je vlastně to nejrychlejší, co může člověk slupnout před tím, než zasedne k televizi s pytlíkem chipsů a s údivem, napětím a úžasem sleduje, co se mele ve světě. Znám pár lidí, kteří mají na chipsy návyk a dokáží to množství, které si koupili sníst za krátkou dobu a ještě zapít pivem, limonádou, kávou, čajem, co je při ruce. Dokonce ani ideální nejsou sladké buchty, koláčky, perníčky, oplatky, domácí pečivo plněné sladkými nádivkami s mákem nebo tvarohem, které zmizí dřív, než se řekne švec. Je to totiž nejrychlejší způsob jak uspokojit chutě a na krátkou dobu zahnat hlad.

Kam se obrátit o radu?

Jsou lidé, kteří se mylně domnívají, že košer kuchyně je bůhvíjak dietní, či arabská nebo indická, které se snaží, po svém způsobu a z rituálních důvodů pouze omezovat některé potraviny. Ale jinak – zatímco Indové tloustou po velkém množství ghí, Arabové zase veškeré dobrodiní své kuchyně zabíjí přeslazenými nápoji a zákusky, Židé také nešetří olejem a chlebem, který přikusují k potravinám. Vegetariánská strava je jednostranná, i když se může člověk snažít sebevíc, aby ji vyrovnal nutričně s obvyklou stravou, takže chybí některé prvky, které jsou výlučně v mase, o tzv. dietních pokrmech, které jsou doporučovány ke zhubnutí ani nemluvím, když se záhy dostaví jo-jo efekt. Zdá, se, že všichni mají problém, jak se nasytit a přitom zůstat zdraví a netrpět civilizačními chorobami, protože strava, na kterou jsou zvyklí, je sice tradiční, ale předkové se daleko více pohybovali, než my, takže ji dokázali zpracovat.

Když jsem o tom přemýšlela, na základě těchto velmi sporých informací, a přesto výzkumů se dělá hodně,často však jejich výsledky naráží na nechuť lidí měnit zvyky nebo na zájem trhu produkovat a prodávat ty potraviny, které jdou na odbyt, dobře se prodávají a samozřejmě, že valná většina lidí nebude přemýšlet, při dnešním způsobu života, jak je vhodně kombinovat a nejíst jen jednostranně to, co považují za chutné a rychle zpracovatelné jídlo. Asi nebude vhodné kombinovat mezi sebou jídla, která, každá za sebe, mají nějaký nedostatek nebo nadbytek látek, které mohou navodit při delším a jednostranném pojídání stavy úzkosti či nevolnosti. Takže není od věci, když maso se kombinuje se zeleninou, jogurt se nekombinuje trvale s vločkami, které obsahuje musli nebo corn flakes apod. Je zřejmé, že se budeme muset nad stravováním zamyslet, v něčem se omezit, něco se přiučit a smířit se s tím, že ne všechno, co si myslíme, že je dobré, je také zdravé. Nicméně, lidé jedí to, co mají zrovna po ruce, aby zahnali pocit hladu, který může také způsobovat stres. Je to běh na dlouhou trať upravit svou psychiku, dát do pořádku stravování i své vztahy k sobě samotným. A přeci přesto, co zažíváme, co je okolo nás i v nás díky vlivům, které na nás doléhají, je naše osobní spokojenost, vyrovnanost a zdraví vůbec to nejdůležitější. A mnoho lidí nebude se mnou souhlasit …

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet