Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Dopad implementace Nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních na spotřebitele

Publikováno: 20.04.12
Počet zobrazení: 3310
Autor článku: Tomáš Iľko
Nařízení o výživových a zdravotních tvrzeních selhalo v dosažení svých hlavních cílů. Díky tomuto kroku Evropské unie budou postiženi nejen výrobci potravin a doplňků stravy, ale hlavně spotřebitelé, kterým bude upřen nárok na informace o potravinách. Evropský úřad pro bezpečnost potravin zvolil nesprávný způsob posuzování zdravotních tvrzení, který je nepřiměřený a v rozporu s původním záměrem stanoveným v nařízení.

Nová evropská legislativa vyžaduje posouzení opodstatnĕní všech tvrzení o výživĕ a zdraví. Znamená to, že veškeré informace na obalech potravin a doplňků stravy včetnĕ sdĕlení o výrobcích – např. „vápník je dobrý pro kosti” na krabici mléka či „prospĕšné srdci” na doplňku stravy s omega-3 mastnými kyselinami z ryb – musí být schválená.

Původní záměr této nové evropské legislativy schválené Evropským parlamentem byl ochránit spotřebitele proti klamání. Způsob posuzování zdravotních tvrzení zvolený Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) k tomu ovšem nevede, a lidem tak bude odepřen nárok na informace o výrobcích, resp. o účinku látek, které obsahují. Nová evropská legislativa požaduje, aby pozitivní účinky potravin byly doloženy stejným způsobem, jako je tomu u léčiv. To je však nepřiměřené pro potraviny a doplňky stravy, které jsou za normálních okolností určeny k podpoře dobrého zdravotního stavu.

„Důsledkem nových evropských pravidel je, že témĕř všechny informace o příznivých účincích potravin a doplňků stravy na zdraví budou zakázány. Na obalech výrobků a ani na žádných jiných informačních materiálech již nebude možné poskytovat informace o tom, jaký vliv má výrobek nebo látky v něm obsažené na zdraví,” říká Mgr. Martina Šímová, místopředsedkyně představenstva České asociace pro speciální potraviny, a dodává: „Pro zákazníky bude tudíž velmi obtížné rozhodnout se, zda a jak daný potravinářský výrobek použít.“

Pouze 10 % zdravotních tvrzení obdrželo kladné hodnocení. Kde se stala chyba?

Naprostá většina z 2 700 dosud posouzených zdravotních tvrzení, která jsou v současnosti používána, získala negativní stanovisko EFSA. Zdravotní tvrzení, která obstála a jsou v navrhovaném seznamu povolených tvrzení, se vztahují především k vitaminům a minerálům a také k látkám, které již byly dříve důkladně zkoumány a které jsou léta používány. Většina tvrzení týkajících se ostatních látek, jako například „dietní vláknina je dobrá pro správné fungování střev“ nebo „lutein prospívá zdraví očí“, schválena nebyla. Problémem je, že zdravotní tvrzení pro potraviny byla posuzována nesprávným způsobem. Proces posuzování byl velmi podobný postupu používanému při hodnocení léčiv, což je pro potraviny nevhodné. V některých případech je proces posuzování dokonce přísnější. U léků jsou klinické studie prokazující jejich účinek prováděny na nemocné populaci (např. u osob trpících osteoartrózou). Tyto studie nebyly u potravin ze strany EFSA uznány a jsou požadovány klinické studie na zdravé populaci, které jsou časově i finančně mnohem náročnější a v mnoha případech prakticky neproveditelné. EFSA požaduje u potravin přesnou charakteristiku účinných látek. To ovšem není v mnoha případech reálný požadavek. Např. u rostlin, vlákniny či medu, které jsou velmi komplexními látkami, lze těžko specifikovat jejich přesné složení a identifikovat jednu složku, která je zodpovědná za konečný pozitivní účinek celého komplexu. Léčiva jsou na rozdíl od potravin syntetické chemické substance, které jsou lidskému tělu cizí a ve stravě se běžně nevyskytují, a proto lze jejich účinek snáze identifikovat.

EFSA měla věnovat více pozornosti oblastem, na nichž se již shodli ostatní vědečtí experti. To mohlo vést k dosažení lepších výsledků například u tvrzení týkajících se probiotik.

Názor odborníka

„Potraviny a doplňky stravy by neměly být posuzovány stejným způsobem jako léčiva, která jsou na rozdíl od potravin pro lidský organismus cizí látky (xenobiotika). V těle jsou specificky metabolizovány, jejich biologický účinek nastupuje v krátkém čase a je jednoznačně hodnotitelný,” říká MUDr. RNDr. Vilím Šimánek, DrSc.

Znepokojení nad způsobem posuzování zdravotních tvrzení je v celé Evropě

Způsob posuzovaní zdravotních tvrzení týkajících se doplňků stravy a potravin kritizují nejen výrobci, ale také celá řada nezávislých vědeckých pracovníků a organizací. Jednou z nich je např. odborný holandský časopis Supplement, který na svých webových stránkách v minulých týdnech umístil celoevropskou on-line petici spotřebitelů, přeloženou do 11 jazyků včetně češtiny. Podrobnosti o celoevropské petici najdete na http://www.sup.nl/petition/ts.php.

Autor:Tomáš Iľko, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: