Senzační hrnce jen za 36 tisíc

Nalákala je vidina celodenního výletu do Rakouska s obědem. Jenže do Rakouska se nakonec dostali až odpoledne na jednu hodinu, před tím je organizátoři zájezdu na několik hodin „zavřeli“ do hotelu a nabízeli jim hrnce.

Server Lidovky.cz vám přináší příběhy lidí, kteří se zúčastnili výletů s prezentací výrobků.

Reakce uveřejňujeme v původním znění, některé jsme zkrátili.

Příběh první: Za 99 korun na výlet do Rakouska

Je mi 35 let, na předváděcí akci jsem byla pouze jednou, bylo to zhruba v letech 1998-9. Chtěli jsme si s přítelem udělat výlet do Rakouska.

Přítel mě tehdy nalákal na akci, která slibovala za pouhých 99 korun na osobu výlet do rakouského městečka Retz, které leží kousek za hranicemi. Z náměstí ve Šlapanicích u Brna vyjíždělo ráno několik autobusů plných důchodců, pustili nás tam po zaplacení naprosto bez problémů a nikdo se nedivil našemu věku, ačkoli nám oběma bylo něco přes 20 a byli jsme tam zřejmě nejmladší.

Seriál vašich příběhů

V reakci na rozhovor s autorkou dokumentu Šmejdi, který jsme publikovali minulý týden, jste nám zaslali množství zkušeností s předváděcími prodejními akcemi. Další příběhy zveřejníme v následujících dnech.

První překvapení nás čekalo, jen co jsme vyrazili, protože autobus místo k rakouským hranicím zamířil po dálnici směrem na Prahu… Rozhlíželi jsme se po spolucestujících, ale nikdo se ničemu nedivil, tak jsme to nechali na řidiči a čekali, kdeže se to nakonec ocitneme. Po nějakém čase autobus dorazil do Hrotovic na Vysočině, kde zastavil před hotelem. Organizátor nás všechny vyhnal do hotelu a dohlížel při tom, aby se nikdo z cestujících nikam neztratil. V přízemí hotelu nás usadili v sále ke stolům a po chvíli začal suverénně vyhlížející chlápek v obleku vychvalovat svoje dokonalé hrnce (značku už nevím, ale bylo to něco jako Zepter). Celá akce trvala 3 hodiny, po jejímž skončení nám slíbili oběd zdarma, do té doby jsme si však veškeré pití museli platit sami. O zájezdu do Rakouska nebyla vůbec řeč a jen jednou se prodejce jen tak mimochodem zmínil, že „jestli tam náhodou pojedete, je tam móc draho…“ To nás dva velmi znejistělo, proč tu vůbec jsme.

Více si můžete přečíst ZDE.