Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...Důchodce a duchovní život – Polarizace 2
Autor článku: František Benda Polarizace neušetří nikoho. Ať zná její teorii či nikoli, život ho občas postaví před dilema, ve kterém se musí při řešení nějakého případu rozhodnout mezi dvěma možnostmi. |
Dost často se stává, že obě jsou stejně lákavé, takže rozhodování je obtížné. Neméně obtížný je případ, kdy ani o jedné, ani o druhé složce nemáme dostatečné informace. Pak ovšem musíme riskovat a spoléhat na vrtkavé štěstí. Kromě toho se může stát, že informací sice máme dostatek, ale jsou všechny natolik katastrofální, že jsme nuceni volit ze dvou zel to menší. Ale vždy se jedná o volbu mezi dvěma možnostmi. A uniknout zpravidla nelze.
Pohybujeme se tedy často mezi jakýmisi dvěma póly, z nichž žádný nemá vyslovenou prioritu. Taková vypjatá situace se nás může dotýkat silně emočně a v krajním případě může vést i ke kolapsu. Jedinou prevencí zde je udržet si chladnou hlavu a nenechat se ani vyprovokovat, ani vtáhnout do citové závislosti. Brát všechno jako hru; říká se tomu „sportovně“, což znamená, že dnes jsem prohrál já, kdežto příště to čeká mého protivníka. No a co? Děje se snad něco? Skutečnost se katastrofální může pouze zdát. Nelpíme-li příliš na výsledku, čas dokáže vyřešit i ožehavé problémy za nás.
Snadno se to teoretizuje; jde-li však do tuhého, pak zaznívá jiná písnička. Při snaze dostat se k jádru problému však přijdeme záhy k oné počáteční polaritě, která trápí lidské mysli odjakživa. Detaily prožívání mohou být různorodé, ale základ je vždy u všech stejný. To je také důvod, proč pro jejich jednoduché vyjádření byla vytvořena ona symbolika.
Jiný příběh vypráví o dalším starém symbolu, vyjadřujícím představu o vzniku vesmíru. Má tvar velikého kola, v jehož středu je malý, ničím nevyplněný kruh. Ten představuje prázdný, do sebe uzavřený prapočátek všeho. Nebo také životadárné Slunce – jak si kdo přeje. Kolem něj je o něco větší mezikruží, rozdělené na dvě stejně velké část. To je obraz polarizace; nehmotno a nepředstavitelno, má-li se nějak realizovat, vstupuje do světa poznatelnosti formou protikladných dvojic. Za tímto rozděleným mezikružím následují mezikruží další, stále menší a menší, z nichž každý člen mezikruží předcházejícího je také rozdělen na dvě části – a to pokračuje tak dlouho, až se dospěje do dnešní, zdánlivě vcelku nepochopitelné, přepestré současnosti.
V obou případech, jak u jin-jang, tak i zde, se jedná samozřejmě pouze o symboly, které v sobě nutně nesou důsledky přílišného zjednodušování, takže nevystihují skutečnost dostatečně přesně. Navzdory těmto potížím oba poukazují na možnou cestu zpět, k počátku všeho dění. Ta spočívá ve zjednodušování všeho, co jsme zatím poznali, ke zjednodušování všeho, co jsme dosud vytvořili. Neznamená to, že bychom měli nějak měnit svůj dosavadní život. Život ne, pouze postoje. Stačí si pouze uvědomit, že takováto cesta se skutečně nabízí a souhlasit s ní. Ať už jsou potom naše úspěchy v tomto směru jakékoliv, nutně posléze dojdeme k té hranici, kde za posledním, ve dvé rozděleném mezikruží, se nachází ona všeobsažná, mlčenlivá prázdnota. A to je ono mlčení moudrých, to je místo, kde vše, ano doslova vše ztrácí svůj význam, a v tomto tvaru se podobá jedno druhému – dá-li se tu ovšem o tvaru vůbec mluvit.
Je to učení dost nebezpečné a obtížně pochopitelné, pročež bylo odjakživa drženo stranou od primitivně uvažující společnosti. Tam, kde je vše lhostejné, kde se jedno podobá druhému, není současně místo ani pro dobro, ani pro zlo. Tak proč se nechovat svévolně a neuvolnit cestu zlu, že ano? Vždyť je to stejně jedno. A držet se dobra je tak obtížné…
V tom je úskalí přílišného nezodpovědného hloubání. Proto ještě dříve, než se s ním začne, předkládají všechny odpovědné systémy prvotní nutné požadavky, známé právě z dvojného světa: neubližovat, nezabíjet, nelhat, nekrást. A po nich následují v nepřetržitém sledu další a další, zahrnující vždy jemnější a jemnější odstíny chování lidské společnosti.
Při nedodržování těchto nejzákladnějších požadavků by se kterákoliv společnost záhy rozpadla na jednotlivé bojůvky, tak jako tak předem odsouzené k záhubě.
Autor: František Benda, Foto: Internet