Učení je mučení nebo cesta rozumu?

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Na prahu vysokoškolského nového školního roku zdravím všechny milé studenty a překládám jim něco k zamyšlení. Co očekávám od školy, co od sebe, a co od svých učitelů. Budu mít sílu se zmocnit studia nebo studium se zmocní mne?

Jakou metodu zvolit, abych se učil snadno? Existují nějaké metody, jak přinutit mozek, aby bral a já udělal zkoušku? Chci školou nějak prokličkovat nebo chci být opravdovým znalcem ve svém oboru? Každý na to odpoví jinak. To určitě. Ale úspěšné absolvování školy z každého udělá trochu jiného člověka. Jeden díl toho se odevzdá praxi, druhý, ten větší, si pak člověk nechá pro sebe, pro svůj celý život. Naučit se správně myslet (mít dobré volby) a něco tomu obětovat, to je úkol pro dosažení dospělosti, zralosti a svým, způsobem i štěstí a blaženosti. Záleží na každém: co si kdo udělá, to má …

Sylabus – jeho smysl a poslání

Dříve existovala skripta, která měla poslání jakéhosi dogmatu. Student se „nahrčel“ látku a šel ke zkoušce. A bylo vymalováno. Někteří, ti pilní, četli doporučenou a povinnou literaturu, a tak získávali přehled v daném oboru. V současné době existují sylaby, které shrnují v jednotlivých kapitolách předmětnou problematiku, a to velmi stručně. Protože je opřena o oprávněnou domněnku, že student průběžně četl povinnou a doporučenou literaturu a chápe obsah kapitol v souladu se znalostmi, které četbou nabyl. Bezpečná orientace v obsahu studované látky je velmi důležitá nejen k postupové zkoušce, ale také k dalšímu postupu ve studiu až ke státnicím a závěru studiu. Metoda postupného získávání znalostí, jejich uchování a další použití je pro úspěšné završení studia klíčová. Se sylaby jsem se setkala také na soukromých školách, které pomáhají již dospělým lidem, kteří do studia vstupují s různým vzděláním, pochopit látku a napsat postupovou práci na vybrané téma a získat titul MBA a jiné tituly, které je opravňují k tomu, aby vykonávali prestižní kariérní místa. Takový sylabus stručně shrnuje problematiku a vede studenta, po přednášce, aby na základě přečtení doporučené a povinné literatury, postupoval k úspěšnému zvládnutí problematiky. Tedy sylabus, pokud je perfektně a účelně zpracován, funguje jako dopravní značky na dálnici informací, které jsou nekonečné, a člověk neví, co ho na té cestě může všechno překvapit. Sylabus není dogma k dané látce, ale pomůcka ke čtení odborné povinné a doporučené literatury. Umět s ním pracovat je předstupeň k chápání textů, s kterými se člověk v životě, ve své praxi potká a současně získá i zkušenost s vyhledáváním literatury k rozšíření znalosti k danému tématu.

… síla vůle – dělám to hlavně pro sebe

Každý zralý člověk, který se na studium dá, musí podstoupit soustavnou námahu, pokud chce uspět tak, aby mu učení k něčemu v životě sloužilo, a sehnat si řadu předepsaných knih, které však nestojí málo peněz. V knihovně jsou tyto knihy většinou půjčovány prezenčně, takže nezbývá, než si je okopírovat, nebo alespoň ty části, které jsou k tématům zkoušky podstatné. A to už vyžaduje schopnost velkého soustředění! Protože látka, kterou se student snaží pojmout, je psána vysoce odborným jazykem, jemuž student nemusí rozumět. Pracuje tedy s pojmy a jejich obsahy, které mají relativní platnost. Jiný autor je může v časopiseckém článku na toto téma napadat anebo vznášet trochu jiný pohled na danou problematiku, tedy v každém případě ji rozvíjet a tím dávat studentovi návod k zamyšlení.

… dilemata během studia: vždyť jde jen o papír, praxe je o něčem jiném

Komplikace se sháněním literatury a dosažením znalostí v souladu s přednáškou, se sylabem a doporučenou či povinnou literaturou často některé studenty po čase odrazují od studia a jeho výkonnost přímo úměrně s klesající vůlí se trpělivě učit a kdeco si odříkat ve prospěch úspěšně složených zkoušek, poklesává, až jednoho dne se studia vzdá. Takové to – budeš se tady dřít, ztrácet mládí, přicházet o krásné chvíle v životě a stejně nakonec nenajdeš práci a bude ti všechno k ničemu – je takové satanské svádění od studia, kterému někteří lidé rádi naslouchají. Myslí si: „Vždyť jde vlastně o papír, který mu otevře cestu do dalšího života, už v praxi, ona stejně ta praxe je o něčem jiném, než škola a já se to nakonec taky naučím“. Je pravda, že se absolvent potká v praxi s tím, že spousta věcí, které se naučil během studia, se neuplatní anebo se všelijak přizpůsobují k chodu úřadu.

… závěr nebude nic překvapivého

Jenomže žádná škola nenapasuje svůj typ studia na příslušnou praxi. Ale jedno je jisté – škola nás učí přemýšlet, analyzovat problém, vyhledávat si literaturu a „žít“ s profesí, kterou jsme si zvolili. Mezi skripty a sylabem je jeden rozdíl: zatímco skripta se chovají jako dogma a nemotivují důsledně k dalšímu rozvíjení znalostí a schopností uchopit správně daný problém, sylabus nás svou stručností a směřováním mysli nutí hledat další texty, abychom se zorientovali a naučili se vyhledávat už pro příště literaturu v oboru. I kdybychom pracovali v prostředí, které od nás nechce, abychom se v oboru vzdělávali dál, neupadejme do sladkého polospánku, protože velmi brzy, přátelé, vyhasíná fundament toho, co jsme se naučili, schopnost správně myslet a rozpoznat pravost věcí, a nakonec zůstaneme na úrovni, z kterého jsme na počátku vzešli a v případě, že se odhodláme studovat dál, nebudeme schopni „přežít“ ani první ročník.

Co z toho všeho plyne?

Většinou okolí, které není ochotno na sobě „makat“ nás stahuje od snahy se učit a rozvíjet v jakémkoliv věku. Správný start v mládí a vytrvalost se zdokonalovat pro sebe přinese ovoce nám samotným, i když naši zaměstnavatelé využijí jen malou část znalostí. Ty můžeme využít i jinak, podle okolností, které se nabízejí. Dobrých článků v odborných časopisech není nikdy dost a v těch budou listovat další studenti, kteří tápou v problému a neumí si ho v praxi téměř představit. Když už jsme se na cestu vzdělání dali, měli bychom se udržet až do konce. Je to jistý druh řehole, a na to se musíme připravit. Každý nemůže mít všechno. Někdo může být, za různých okolností, bohatý a bez velké námahy, jiný zase bude vytloukat klín klínem, ale bude vzdělaný a připravený své problémy kreativně řešit. To, co má kdo v na účtu, není nic trvalého, kdo má však co v hlavě, tomu to nikdo nevezme, pokud nepodlehne svému okolí, které studium, práci v oboru a schopnost správně myslet, nepovažuje za pravou hodnotu. Štěstí má různou podobu – sylabus nás naučí si vystavět orientační značky v životě, v mizerných i dobrých dobách a nalezení odpovědí na otázky, které si klademe stále, průběžně – co je štěstí, co je smysl života, jak dosáhnout vnitřního klidu, prosperity, a co jsou pravé hodnoty.

Přeji všem studentům hodně štěstí a dobře umístěné značky na jejich dlouhé a těžké cestě! I když nebudete pochopeni, jak byste si přáli, budete chápat své okolí, které rádo tu smetanu z hořké kávy, která je pod ní.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet