Moderní aplikace inzulinu – ulehčení pro diabetiky

Zdroj: Michaela Škopková Život s diabetem připomíná cestu pověstnou soutěskou mezi Skyllou a Charybdou. Když je koncentrace cukru v krvi příliš vysoká, trpí tím především cévy a nervy. To může vést (a také často vede) k tak závažným komplikacím jako je srdeční infarkt, cévní mozková příhoda, ztráta zraku, selhání ledvin nebo nutnost amputace nohy.

Jestliže naopak hladina cukru klesne příliš, nastává tzv. hypoglykémie. Kdo takový stav zažil, popisuje jej jako mimořádně nepříjemnou zkušenost, navíc se ukazuje, že časté a závažné hypoglykémie zvyšují úmrtnost a tím trvale zhoršují psychické funkce. Při této náročné plavbě je lodivodem sám pacient – lékař mu může pouze být nápomocen radou. Kormidlem, kterým se výchylky od správné cesty korigují, je pak u mnoha nemocných inzulin.

Aplikace inzulinu – bezpečná cesta léčbou diabetu
I když byl inzulin použit před devadesáti lety, moderní diabetologie jej nezavrhuje, právě naopak, je nasazován mnohem časněji než dříve. Pro pacienty je taková chvíle spojena většinou s obavami, jak tuto léčbu zvládnou. Určitý respekt je jistě na místě. Inzulin se musí mimořádně přesně dávkovat, ať už jde o čas podání nebo o množství. Ve skutečnosti je to ale jednodušší, než si většina diabetiků představuje. Pacienti dnes mají k dispozici moderní aplikační techniku, která jim jejich soužití s nemocí velmi ulehčuje – tzv. inzulinová pera. Tato nenápadná pomůcka umožňuje kdykoliv velmi přesně dodat tělu přesně tolik jednotek účinné látky, kolik je zapotřebí. Kdo si to zkusí, uvidí, že samotný vpich není zdaleka takový problém, jak by se mohlo zdát.

Místa aplikace inzulinu by se měla střídat – doporučují se stehna, horní části paže, hýždě a břišní stěna, odkud je vstřebávání nejrychlejší. Je pochopitelné, že pacient může mít strach píchnout sám sebe a to třeba právě do břicha, po několika aplikacích ale tyto pocity zpravidla zcela mizí. Vpich téměř není cítit, moderní jehly jsou tenké a krátké. Některé jehličky na inzulinová pera se vyrábějí vyspělou tenkostěnnou technologií, jsou vysoce leštěné, potažené silikonem a mají speciálně zkosený tvar špičky jehly, takže pro pacienty se stala aplikace inzulinu téměř bezbolestná. K tomu přispívá i fakt, že inzulin se má aplikovat jen do podkoží. Delší jehla není nutná ani u obézních pacientů – obezita nezpůsobuje kůži tlustší. Dnes není ani zapotřebí desinfekce pokožky v místě vpichu.

Jednoduchost vítězí – předplněná pera jsou stále oblíbenější
Inzulinová pera jsou stále dokonalejší, na rozdíl třeba od elektroniky je ale tady cílem maximální jednoduchost. Posledním stupněm tohoto vývoje jsou předplněná pera, která se po vypotřebování vyhodí. Diabetik již nemusí při výměně inzulinové náplně s perem manipulovat. Jednotlivá předplněná pera mají pro různé typy inzulinu své nápadné barevné označení, i tím se minimalizuje riziko záměny. K aplikaci inzulinu je v tomto případě zapotřebí jen skutečně minimální síly, zvládne to i senior s omezenou pohyblivostí a citlivostí rukou.
Pokud má někdo strach ze zahájení léčby inzulinem, může si uvědomit, že v tom není sám. Na světě je inzulinem léčeno dvacet milionů lidí. Ve vyspělých zemích přes devadesát procent z nich používá inzulinová pera. V ČR bylo Inzulinem léčeno v roce 2011 na 205 tisíc osob.
Diabetes do života zasahuje jako každá chronická choroba a pacient se chtě nechtě musí stát tím největším expertem na své onemocnění. K tomu patří i zjištění, že samotná aplikace inzulinu není tou hlavní nesnází, která jej zatěžuje.

Foto a zdroj: Michaela Škopková, FOCUS-AGENCY