Výše důchodu a evidence na ÚP

Lidé mívají často nejasnosti v tom, jak se jim pro nárok na důchod bude hodnotit doba nezaměstnanosti, tj. období, kdy byli vedeni v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Doba vedení v evidenci úřadu práce je tzv. náhradní doba pojištění a v současné době platí, že rozsah zápočtu doby evidence u úřadu práce je závislý na tom, v jakém období byla doba získána a zda byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti.

Podle nyní platné právní úpravy:

• doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání před 1. 1. 1996 se započítává plně bez jakéhokoliv omezení
• doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání po 31. 12. 1995 se započítává vždy, kdy je vyplácena podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci
• doba vedení v evidenci uchazečů, po kterou podpora není vyplácena, se započítává v rozsahu nejvýše tří let; tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod s tím, že z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku lze hodnotit pouze jeden rok.

Jestliže byla náhradní doba pojištění z titulu vedení v evidenci úřadu práce získána do 31. 12. 2009, hodnotí se pro posouzení nároku na důchod (pro získání potřebné doby pojištění) plně, ale pro výši důchodu jen v omezeném rozsahu 80 %. Doba evidence u úřadu práce získaná po 31. 12. 2009 se pro nárok na důchod i jeho výši hodnotí pouze v rozsahu 80 %.

Příklad:

Žena narozená 1. 2. 1953, vychovala 2 děti, dosáhla důchodového věku dne 1. 6. 2012 a od tohoto data žádá o přiznání starobního důchodu. Poprvé byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání od 1. 1. 1992 do 31. 3. 1993, tj. podle předpisů platných před 1. 1. 1996. Podruhé byla vedena v evidenci úřadu práce od 1. 3. 2005 do 30. 4. 2007, tj. před dosažením 55 let. Prvních 6 měsíců pobírala podporu (tehdy hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání). Třetí vedení v evidenci uchazečů bylo od 1. 1. 2010 do dne přiznání důchodu, tj. do 31. 5. 2012. Prvních 11 měsíců pobírala podporu v nezaměstnanosti.

Doba nezaměstnanosti (vedení v evidenci úřadu práce) se započítá takto:

Z prvního období evidence se pro nárok na starobní důchod plně započte doba od 1. 1. 1992 do 31. 3. 1993 – jednalo se o dobu před 1. 1. 1996 (žádné omezení zápočtu doby nezaměstnanosti nebylo stanoveno).

Z druhého období evidence bude započtena bez omezení doba čerpání podpory v nezaměstnanosti v délce 6 měsíců (tzn. doba od 1. 3. 2005 do 31. 8. 2005) a ze zbylé doby se započítá pouze 1 rok, protože žadatelka byla mladší 55 let (tzn. doba od 1. 5. 2006 do 30. 4. 2007 – počítáno zpětně ode dne vzniku nároku na důchod).

Z třetího období evidence se opět bez omezení započte doba pobírání podpory v nezaměstnanosti v délce 11 měsíců (tzn. doba od 1. 1. 2010 do 30. 11. 2010) a zbylá doba (tzn. doba od 1. 12. 2010 do 31. 5. 2012) také bez omezení, protože žadatelka již byla starší 55 let.

Pro nárok na důchod budou doby první a druhé evidence, tj. 1. 1. 1992 – 31. 3. 1993 a 1. 3. 2005 – 31. 8. 2005. a od 1. 5. 2006 do 30. 4.2 007, hodnoceny plně – byly získány do 31. 12. 2009. Doba třetí evidence, tj. 1. 1. 2010 – 31. 5. 2012, bude hodnocena pouze v rozsahu 80 %. Pro výši důchodu budou všechny započtené doby nezaměstnanosti po 31. 12. 1995 zkráceny na 80 %.

Kromě doby evidence uchazeče o zaměstnání u Úřadu práce ČR patří ze zákona mezi náhradní doby pojištění v období po 31. 12. 1995:

• doba studia na střední (vyšší odborné škole) nebo vysoké škole v ČR po dobu prvních šesti let po 18. roce věku získaná v období před 1. 1. 2010; doba studia po 18. roce věku získaná po 31. 12. 2009 již není náhradní dobou pojištění
• doba teoretické či praktické přípravy osob se zdravotním postižením na zaměstnání
• doba vojenské služby v ozbrojených silách ČR
• doba civilní služby do roku 2004
• doba osobní péče o dítě do 4 let věku
• doba péče o osobu mladší 10 let, závislou na péči druhé osoby v I. stupni závislosti
• doba péče o blízkou osobu nebo osobu žijící ve společné domácnosti závislou na péči druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti
• doba pobírání plného invalidního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z českého důchodového pojištění
• doba dočasné pracovní neschopnosti po skončení výdělečné činnosti, vzniklé v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě.

Náhradní doby pojištění získané před 1. 1. 2010 se pro nárok na důchod (pro splnění podmínky doby pojištění) hodnotí plně, tedy 100 %. Pro výši důchodu se hodnotí plně jen doba vojenské služby, doba péče o dítě a doba péče o závislou osobu. Ostatní náhradní doby získané před 1. 1. 2010 se hodnotí pro výši důchodu pouze v rozsahu 80 %.

Náhradní doby pojištění získané po 31. 12. 2009 se pro nárok na starobní důchod i pro výši důchodů redukují na 80 %.

„Lidé často nevědí, co přesně označuje termín náhradní doba pojištění. Náhradní doba pojištění je období, za které není odváděno pojistné na sociální zabezpečení, a přesto se tato doba započítává pro nárok na důchod i jeho výši. Podmínkou zápočtu náhradní doby je, že byla získána v zákonem stanovené vazbě na Českou republiku, například na území ČR nebo v době účasti na českém zdravotním pojištění, a dále že osoba získala alespoň jeden rok doby pojištění,“ vysvětluje ústřední ředitel ČSSZ JUDr. Petr Poncar.

V praxi může dojít k tomu, že se náhradní doby pojištění navzájem kryjí (např. doba studia a doba péče o dítě) nebo se kryje náhradní doba pojištění s dobou pojištění (např. pobírání invalidního důchodu a doba zaměstnání). V tomto případě se pro nárok na důchod i jeho výši započte jen ta doba, jejíž zápočet je pro občana výhodnější.

Pro důchod se nezapočítává náhradní doba pojištění získaná do 18 let věku a po vzniku nároku na důchod.

Bližší informace o náhradních dobách pojištění a jejich hodnocení pro důchodové účely podají pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle: + 420 257 062 860.

Zdroj: ČSSZ, Mgr. Jana Buráňová