Lidé s tzv. česko-slovenskými důchody

Autor článku: MPSV Vláda schválila dorovnání česko-slovenských důchodů. Reagovala tak na poslední vývoj soudních sporů. Odlišnostmi v penzích, které se projevily po rozdělení ČSFR, se už zabýval Ústavní soud, Nejvyšší správní soud i Soudní dvůr EU. Situaci by nově mohla vyřešit speciální dávka – dorovnávací přídavek.

Nárok na něj by měli mít lidé, kteří pobírají český i slovenský starobní důchod. A v tom slovenském se promítají doby získané za federace, přičemž v součtu jsou důchody nižší, než kdyby se i za federální doby vyplácel pouze důchod český. „Nejsme jen vláda úspor, ale řešíme také letitou nespravedlnost,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09). Právní úprava, kterou se teď bude zabývat Poslanecká sněmovna, stanovuje podmínky, za kterých budou mít lidé na dorovnávací přídavek nárok. Zejména je třeba, aby získali alespoň 25 let pojištění před rozdělením ČSFR (1. 1. 1993) a poté alespoň 1 rok důchodového pojištění před rokem 1996 v ČR, kdy ještě platil federální zákon o sociálním zabezpečení. Dorovnávací přídavek se má vyplácet pouze s českým starobním důchodem, a to stejným způsobem, jako lidé dostávají důchod v současné době. Dávka se neváže na české státní občanství.   

MPSV odhaduje, že se v prvním roce účinnosti zákona budou dorovnávat důchody asi devíti tisícům lidí, nejvíc – deset tisíc – jich bude v roce 2014. Ministryně Ludmila Müllerová dodává: „Jde o významnou změnu v systému, o kterou řada lidí už mnoho let žádala. Důchodci by však na rozdělení federace neměli doplácet.“ 

Dorovnávací přídavek má být v průměru měsíčně asi 1 100 korun, celkové odhadované náklady tak jsou 3,8 miliardy korun. Nejvyšší výdaje si podle analýzy ministerstva vyžádá rok 2020, kdy se má jednat o cca 130 milionů korun. Většina výdajů bude financována z rozpočtu MPSV. Změna v důchodech se promítne do dvou zákonů – č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Rozdíly v důchodech přineslo rozdělení československé federace k 31. prosinci 1992. Smlouva mezi oběma státy musela stanovit, který z nich bude v souvislosti s důchody hodnotit doby zaměstnání získané před rozdělením. Základním kritériem se nakonec stalo sídlo zaměstnavatele ke dni rozdělení země. Ekonomika i legislativa obou států se však vyvíjela odlišně, a tak jsou v některých případech lidé, kterým tyto doby hodnotila slovenská strana, finančně znevýhodněny.

Zdroj: MPSV – Filipová