Zahrada – Nechci žádnou práci navíc – 1.

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Je leden, rok 2013, pět hodin odpoledne, a celkem slušné počasí. Loni jsme zařizovali zahradu, letos se zase bráním, abychom si nepořizovali zbytečné pozemky navíc.

Ale to přeci víte, jak jsme ji koupili přes můj odpor a vlastně do zimy jsme ji dávali do pořádku. Nebylo to opravdu jednoduché, protože jak chata, tak i pozemek byly dost zanedbané a museli jsme využít i odborníky, kteří umí zacházet se zahradnickými pomůckami. Jediné, co jsem loni dokázala, bylo zasadit rybíz a angrešt. A letos se uvidí, kolik bude času na další parádičky, protože leden se pomalu schyluje ke své polovině a to by se už mohly sázet keře. Země není zmrzlá…

Pomalu se zešeřilo

… a takové ticho, pomyslela jsem si, když jsem stoupala pěšky od autobusové zastávky směrem do kopců, pak sestupovala do údolí, nikde ani noha. Cesta se zdála být dlouhá, až nekonečně dlouhá, za to v létě se za ní šlape jedna báseň. Na chvíli jsem se zastavila, abych si ten obraz zapamatovala, protože byl krásný s těmi naditými oblaky na lednové obloze a brzy bude obloha únorová a možná přijdou velké mrazy. Zatím nikdo nic nehlásí, ale tuším, že není všem dnům konec. Šla jsem dál, až jsem spatřila střechy vesničky, nad kterou leží náš pozemek i s chaloupkou. A najednou se začali objevovat první lidé, kteří šli z lesa a táhli za sebou na malých žebřiňácích borové šišky na topení a klestí, které mají dovoleno sbírat i nákupy. Lidi si tady hodně pomáhají, protože většinou tu bydlí staří, a taky si mezi sebou vyměňují své výpěstky či výrobky, protože ti, kterým se tady hodně naslouchá, vykládají, že by do supermarketu nevkročili. A že se ten obchod dole ve vsi taky zkazil. Je to sice fajn, romantika, ale co se týče zavařování, nemám se s čím chlubit. Nikdo to u nás nechce a náš městský způsob života nás zaměstnává jinak. Ale vykládejte to lidem, kteří žijí po staru, ctí tradice, málem bych v jejich očích propadla a nikdo by k nám nechodil na buchty ze sáčku. To by bylo velké téma!

A v oknech se už svítí …

Ještě bylo trochu světla, ale lidé v oknech svítili a bylo vidět jejich stíny, jak se pohybují po místnostech a připravují se k večeři. Možná, že je to směšné, ale já si snažím tyto detaily pamatovat, protože pro mne znamenají jeden ze způsobů života, kterým žijí neobyčejní lidé. Spíš bych měla říci normální lidé, u kterých to voní vanilkou, skořicí, zeleninovou polévkou a kávou po obědě. Došla jsem až na náves. A tam to žilo! Obchody byly otevřené a lidé nakupovali na ráno, aby nemuseli tak brzy vstávat do té zimy. Ono totiž se musí přes polňačku, ta bývá zamrzlá nebo rozblácená a ještě za sebou táhnout vozík po ránu, když všechno člověka bolí, to není žádná legrace. Radši si poležet, dát si pak snídani, uklidit, nakrmit kočku, psa, nějakou tu drůbež a pak, odpoledne jít na nákup s ostatními, pobavit se o novinkách anebo prohodit nějaké to slovo, jak bylo dřív a co bude, až bude.

.. dál od „světa“

Když člověk přijde do takového prostředí, třeba i jako nováček, hned pozná, zda lidé spolu vycházejí či nikoliv. Tady se na sebe usmívají anebo spolu stojí na chodníku a povídají si, smějí se anebo se k sobě důvěrně naklánějí. Asi si povídají nějaké drby, kterých tu nelítá málo. Většinou jsou o místní „elitě“, která zasedá v zastupitelstvu a je na tapetě. Tak, udržet takovou obec v pořádku a dál od světa, jak říkají lidé, dá zabrat a názory se různí. A tak, při těch vzrušujících debatách o ucpaných septicích, nepořádků kolem skládky, lidí, kteří netřídí odpad, o nových přivandrovalcích, kteří se neumí přizpůsobit, a parkují, kde nemají, tehdy se otvírají láhve domácích likérů a kořalek, od kterých by měl netrénovaný člověk udržet odstup. I když zima zalézá za nehty. Ale tady jsou lidé připraveni na všechny eventuality, a tak je ani nepřekvapí, když letí novinami zpráva, že se blíží k zemi asteroid, jehož dopad by mohl mít katastrofální následky. Už zažili ledacos a jejich přesvědčení, že se má žít jednoduše a s mírou je ochraňuje před všemi problémy, které lidi ve městech děsí, protože jsou mnohem více závislí na službách a zásobách potravin v obchodech.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet