Zahrádkáři už stojí s hráběmi za dveřmi

Autorka článku: František Navrátil Příroda se sice ze zimního spánku stále nechce probudit, ale sněženky, které kvetou mezi sněhem, jsou zvěstí toho, že snad do července mrznout nebude. Těšme se tedy na jaro zatím jen teoreticky, když už nelze vyrazit na zahrádky.

Těm pilným (kteří si jsou zvyklí si přísadu vypěstovat sami) už za oknem jistě rostou sazeničky paprik a rajčat.

Nejvíce všechny zajímá TERASA A BALKON, ten mají i majitelé bytu a všichni stojí o to, aby kafíčko, které si venku dáme, vonělo nejen po kávě, ale také po rostlinách v truhlíku. To se nám pak hezky pozorují včeličky, motýli a jiná „havěť“

Muškáty jsme nechali přezimovat ve sklepě nebo jiných chladných prostorách, už se probouzejí, tak holé výhony seřízněte tak hluboko, aby na nich zbyly cca 3 očka. Řez je potřeba udělat každý rok, aby byl pěkný tvar rostlin a aby bohatě kvetly. Potom rostliny přesaďte do květináčů s čerstvou zeminou pro balkonové rostliny.
Přenosné rostliny, které přezimovaly v temnu a chladu už tvoří nové výhony, ale ty jsou bledé a vytáhlé. Ty, které se vám jeví nezdravě odstraňte teprve před tím, než rostlinu vynesete z domu.

Letošní dlouhá zima bude potřebovat předpěstování – pro to se hodí mečíky, jiřinky, dosny…Nejdříve je zalévejte jen málo a teprve když uvidíte první listy, zalévání přidejte, ale pozor, ať to nepřeženete, aby vám rostlina nezačala uhnívat.
Semena letniček a zeleniny vložte před setím na pár hodin di misky s vlažnou vodou a nechjte nabobtnat, budou vám mnohem lépe klíčit.

Zahrada pro okrasu
Pokud máte pocit, že cibuloviny raší jen málo a v posledních letech kvetou stále méně, přihnojte je. To platí především pro ty bohatě kvetoucí, jako jsou tulipány nebo narcisy. Jakmile vám rostliny v zahradě vyraší, nasypejte k nim minerální hnojivo, určitě se jim bude dařit mnohem lépe a odvděčí se vám bohatým kvetením.
Až konečně přestane mrznout, ostříhejte okrasné trávy kousek nad zemí. U stálezelených rostlin jako ovsík nebo pampas odstraňte suché listy a nestříhejte je.
Keře citlivé na chlad(třezalky, popínavky, čilimníky) je lepší sázet na jaře, na podzim nikdy nevíte, jaká zima nás čeká a riskujete, že ji slabé rostliny nepřežijí.
Jiřinky se připravují ve druhé polovině března, ale letos je na ně čas až zhruba nyní. Hlízy dejte do bedýnek s rašelinou a zakryjte je asi 10 cm silnou vrstvou zeminy. Bedýnky pak uložte do pařeniště nebo do skleníku.

Na místech, kde roztál sníh, už klíčí plevele. Některé mají krátkou vegetační dobu a pokud je necháte, rychle množí.. Určitě se vyplatí záhony pravidelně plít a odstraňovat plevel hned, když se objeví.

Pokud pěstujete růže, shrabejte ze záhonu všechny zbytky rostlin. Zvažte, zda nepostříkat půdu nějakým fungicidem, zejména pokud víte, že jste vloni bojovali s houbovými chorobami. A také něco na mšice. Různých „lidových prostředků“ je celá řada, třeba mýdlová voda.

Zahrada pro užitek
Seřízněte vytrvalé bylinky v místě dřevnatění , jako je saturejka, šalvěj, tymián nebo rozmarýna. Rostlinky zkraťte na jednu až dvě třetiny, tak získají keříčkový vzrůst a vytvářejí mladé listy s kořenitější chutí.

V dubnu by měl nastat čas i na setí salátu, můžete jen rozhodit semínka na odplevelený záhon a zapravit je do půdy. První mladé listy využijte v kuchyni a zbytek rostlin vyjednoťte na 25 – 30 cm.

Začněte s předpěstováním póru, v létě a na podzim se vám určitě bude hodit zkuste odrůdy . ‘Gigante suizo’ nebo ‘Golem’.
Zkraťte kořeny i větve mladým ovocným stromkům bez kořenového balu (prostokořenným) Podpoříte se tím jejich růst.
Nezapomeňte dokončit řez jabloní a hrušní. Rány ošetřete proti chorobám stromovým balzámem, latexem nebo štěpařským voskem.
Pokud chcete vysadit meruňku, broskvoň nebo vinnou révu, je k tomu vhodná doba.

Autor: František Navrátil, Foto: Internet