Co mohou napovědět genetické testy o naší budoucnosti

Autor článku: Lucie Šebestová, O genetických testech jsme v poslední době mohli slyšet především ve spojení s herečkou Angelinou Jolie, která se otevřeně přiznala k dvojí mastektomii. K rozhodnutí odebrání obou prsou se totiž odhodlala právě po podstoupení genetických testů.

Tato (možná až eticky zajímavá) událost showbusinessu tedy může donutit k zamyšlení i nás – je dobré (užitečné) podobné testy podstupovat? A jak je možné s geny našich předků bojovat?

Testy Angeliny Jolie poukázaly na vadu genu BRCA1. Tento problém se statisticky může týkat jedné ženy z 1 000, což nezní až tak hrozivě. A o co se vlastně jedná? Žena s tímto poškozeným genem má 60–90% šanci na vyvinutí rakoviny prsu či vaječníků. Protože tento gen má napomáhat při poškození DNA a je-li tedy on samotný v nepořádku, potom není schopný bojovat s genetickými mutacemi, což může dále vést k nekontrolovanému množení buněk a utváření nádorů. Ovšem lidský organismus je složitý a rozmanitý, proto tedy nezáleží pouze na BRCA1 genu v souvislosti s rozvojem rakoviny. Zatím bylo prokázáno, že tento gen má (společně s dalším genem – BRCA2) zásadní vliv.

budoucnu by se mělo testování genetických vad rozšířit (jak si přejí lékaři a vědci), a to na rozpoznávání dalších genetických změn. Takové testy by ideálně mohly vést k prevenci u těch pacientů, kterým by mohl hrozit obdobný genetický problém jako herečce Angelině Jolie. Důkazem, že s takovýmto genetickým testováním lékaři již do budoucna počítají, je plán na rok 2014, kdy by v londýnské nemocnici Royal Marsden měly být prováděny zkoušky až 97 genů, které mohou případně zvyšovat riziko onemocnění rakoviny. Tyto testy mohou dále pomoci při výběru léků a rozhodování, kolik tkáně by mělo být kolem postiženého místa odebráno.

Ovšem na straně druhé takovéto testy mohou mít i svá negativa. Příkladem může být např. objevení Huntingtonovy choroby, která není léčitelná. U pacientů, kterým byla tato choroba v genetických testech prokázána, docházelo totiž často k sebevraždám. Je zde tedy podstatná i druhá stránka věci – připravit se na možné výsledky těchto testů. Celé testování může totiž docela dobře připomínat čtení „osudu“ z karet, u kterého osudu-chtiví jedinci mohou také povzdechnout: raději nevědět…

Autor článku: Lucie Šebestová, Zdroj: FOCUS science and technology