Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...Dorovnání česko-slovenských důchodů
Zdroj: MPSV Na dorovnávací přídavek by měli mít za zákonem daných podmínek nárok lidé, kteří pobírají český i slovenský starobní důchod, který je v součtu nižší, než kdyby za dobu získanou za existence společného státu dostávali pouze důchod český. |
Ministr práce a sociálních věcí František Koníček k tomu říká: „Kvalita lidské společnosti se mimo jiné pozná podle toho, jak se stará o své seniory. Přispět ke zlepšení jejich situace může právě změna česko-slovenských důchodů.“
Nárok na dorovnávací přídavek by měli mít ti lidé, kteří získali alespoň 25 let pojištění před rozdělením ČSFR (tj. před 1. lednem 1993), za které jim byl přiznán slovenský důchod, a poté alespoň 1 rok důchodového pojištění před rokem 1996 v ČR, kdy ještě platil federální zákon o sociálním zabezpečení. Dorovnávací přídavek by se podle právního předpisu, který je v legislativním procesu, měl vyplácet pouze s českým starobním důchodem, a to stejným způsobem, jako lidé dostávají důchod v současné době, avšak až ode dne účinnosti novely. Dávka nebude vázána na české státní občanství.
MPSV odhaduje, že se v prvním roce účinnosti zákona budou dorovnávat důchody asi devíti tisícům lidí, nejvíc – deset tisíc – jich bude v roce 2014. Celkové odhadované náklady tak jsou 3,8 miliardy korun. Nejvyšší výdaje si podle analýzy ministerstva vyžádá rok 2020, kdy se má jednat o cca 130 milionů korun. Většina výdajů bude financována z rozpočtu MPSV. Důchod ze Slovenska dnes v České republice dostává cca 7 tisíc občanů, naopak na Slovensko vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení měsíčně téměř 25 tisíc důchodů.
Rozdíly v důchodech přineslo rozdělení československé federace k 31. prosinci 1992. Smlouva mezi oběma státy musela stanovit, který z nich bude v souvislosti s důchody hodnotit doby zaměstnání získané před tímto rozdělením. Základním kritériem se nakonec stalo sídlo zaměstnavatele ke dni rozdělení společného státu. Ekonomika i legislativa obou států se však vyvíjela odlišně, a tak jsou v některých případech lidé, kterým tyto doby hodnotila slovenská strana, finančně znevýhodněni, což vedlo k řadě soudních sporů.
Zdroj: MPSV