Dialog

Autor článku: Irena Fuchsová Tato povídka je z knihy Ireny Fuchsové, KDYŽ SE ŘEKNE FUCHSOVINY, vyšla v roce 2010 v nakladatelství Beskydy. Pokud se chcete o aktivitách této spisovatelky, která je zároveň nápovědou v pražském Činoherním klubu, dozvědět více, podívejte se na stránky uvedené na konci příspěvku.

Občas, když otevírám počítač, si vzpomenu na svůj první dialog s ním. Je to už víc jak patnáct let. Tehdy se na mě hodně, ale opravdu hodně rozzlobil!
Učila jsem se na něm pracovat doslova za pochodu. Odpoledne nám ho pan Lébl přinesl a já poprvé v životě uviděla myš.
„Co se s ní dělá, proboha?!“ S úsměvem mě uklidnil.
„Děti, které mají potíže s koordinací pohybů, se na myši učí. Zvládnete to i vy…“
Měl pravdu, zvládla jsem to. Večer, když jsem zůstala s počítačem sama, jsem na něm poprvé napsala panu Fuchsovi fakturu. A pak jsem u něho do půlnoci seděla (u počítače, ne u pana Fuchse), a zjišťovala jsem, co všechno můj nový pomocník – kamarád dokáže.
Přiznám se, že co krok, to omyl. Hodinu, dvě, tři. Chybami se sice člověk učí, ale to, co jsem vyváděla, bylo i na počítač dost.
Najednou zhasl. Nevím, jak to dokázal, ale prostě zhasl a uprostřed černé obrazovky na mě koukala velká červená tečka. Koukaly jsme na sebe dlouho. Hodně dlouho.
Pak jsem ho vypnula a za chvíli jsem ho znovu nastartovala. Šel. A tečka zmizela.
Nikdo z počítačových expertů mi nikdy nevysvětlil, CO to bylo, a já po vysvětlení vlastně ani netoužila. Věděla jsem to.
Počítač měl už plné zuby toho, co s ním provádím a chtěl se podívat, co za blba to před ním sedí a tak se svým zvědavým, červeným okem podíval…
Od té doby své počítače zlobím sice méně, ale stále, a když přijdu do firmy k panu Hlubockému, (www.csk.cz), kolínskému počítačovému guru, pokaždé ožije, v očích mu zajiskří a nadskočí na židli. A nejenom on, na svých židlích nadskočí všichni jeho zaměstnanci, včetně mého kamaráda Ivánka, kterého mám v mobilu uloženého jako POČÍTAČ * IVAN * GÉNIUS.
Nadskočí prostě celá firma, protože přišla Fuchsová a to je jasný pokyn k malé pauze.
Problémy, se kterými za nimi chodím, jsou pro ně totiž vždycky hodně zábavné. Ale je také pravda, že se občas zeptám na něco, co ještě zdaleka nebylo vymyšleno v žádném počítači, natož v tom mém.
Věc, na kterou se ptám, je většinou velmi jednoduchá, žensky logická, ale má jeden podstatný háček. Počítačoví experti na ni musí teprve přijít, protože jim chybí ženská logika.
A ženská logika, to je, pánové, něco!
Dám vám příklad. Dlouho jsem si například myslela, že mezi televizním ovládačem a televizí existuje propojený okruh, který ovládač nabíjí. Když stisknete ovládač, televize vyšle paprsek, který ho nabije. Možná, že to někdy takhle fungovat bude, pokud na to přijde žena, ale muži se zatím zmohli pouze na takovou primitivní věc, jakou jsou baterie, které se musí v ovládači měnit! Měnit! Cítíte ten rozdíl, pánové? Můj nabíjecí okruh mezi televizí a ovládačem a vaše baterie, které se musí měnit?! Tsss…
Asi před rokem jsem vedla esemeskový dialog se svým operátorem, který odmítl na moje esemesky reagovat jako člověk a reagoval na ně jako automat! A vidíte, naučila jsem ho to!
Byla neděle 22. června 2008. Před padesáti osmi lety jsem se narodila… no… narodila… vždyť víte, jak to bylo! TSU. Ale ať to bylo, jak chtělo, v neděli 22. 6. 2008 jsem měla narozeniny.
Maminka si nevzpomněla, pan Fuchs zapomněl, syn mi zásadně nepřeje a dcera se chystala, že mi popřeje večer, protože hrála basket (www.bckolin.cz) ve Slaném.
Byli jsme s panem Fuchsem na chalupě a já celý den odepisovala kamarádům, kteří mi posílali esemesky a maily.
A pak mi přišlo přání i od mého operátora.
OS: Vazeny zakazniku prejeme vam vsechno nejlepsi k narozeninam. Darek v podobe slevy na melodie, tapety, loga atd. si stáhněte na…
Chvíli jsem váhala, jestli mám odepsat, protože jsem už několikrát na podobné zprávy odepsala, ale esemeskový operátor se mnou nikdy nekomunikoval, ale nakonec jsem to udělala, protože pokud chceme vést s kýmkoli dialog, měli bychom začít my, nemám pravdu?
Napsala jsem: Dekuju za prani!
A představte si, co se stalo! Přišla mi odpověď! Fakt! Přišel mi smailík! Není to úžasné? To bylo nejkrásnější přání a já tímto děkuju svému operátorovi, ze kterého se konečně, možná i mým přičiněním, pomalu stává člověk!

Autorka: Irena Fuchsová
http://www.kdyz.cz/
http://www.kdyz.cz/co-je-noveho
http://www.happyend4.me/10-otazek-pro/10-otazek-pro-irenu-fuchsovou.html
http://hledani.rozhlas.cz/?query=Irena+Fuchsov%C3%A1&offset=0
http://fuchsova.blog.idnes.cz/
http://www.stv.sk/online/archiv/posta-pre-teba/?date=2012-04-12