Bezdomovectvím je ohroženo až sto tisíc lidí

Zdroj: MPSV Bojovat s chudobou a sociálním vyloučením má historicky první Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020, kterou schválila vláda.

Koncepce vnímá bezdomovectví nikoliv pouze jako „přespávání na ulici“, ale jako proces, který začíná již ohrožením ztrátou bydlení. Materiál navrhuje opatření v bydlení, zdravotní péči nebo sociálních službách.

„Odhadujeme, že v Česku žije bez přístřeší přibližně 30 tisíc lidí,“ říká ministr práce a sociálních věcí František Koníček, který koncepci předložil. Bezdomovectvím jsou stále více ohroženi mladí lidé (zejména ti, kteří opouštějí dětské domovy), ženy, zdravotně postižení, rodiny s dětmi a osaměle žijící senioři. „Potenciálním bezdomovectvím je v Česku ohroženo až 100 tisíc lidí,“ dodává ministr. Do konce letošního roku ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) upřesní, které kroky je možné rychle zavést do praxe.

Cíle a opatření v plánu směřují do čtyř základních oblastí:

• přístup k bydlení,
• sociální služby,
• přístup ke zdravotní péči,
• informovanosti, zapojení a spolupráce.

Podstatou plánu je – zjednodušeně řečeno – podporovat přístup či zlepšit dostupnost těchto služeb včetně informovanosti a spolupráce, a pomoci tak lidem bez domova. Na MPSV vznikla při Komisi pro sociální začleňování expertní skupina pro řešení problematiky bezdomovectví. Vychází z faktu, že na proces bezdomovectví je nutné reagovat již od rizika jeho vzniku prevencí a podporou navazující na současné služby. „Je důležité, aby byl konečně připraven zákon o tzv. sociálním bydlení, který jasně vymezí kompetence jednotlivých aktérů centrální, regionální i místní správy, a prováže oblast bytové politiky s cílenou sociální prací,“ říká náměstek ministra pro EU, mezinárodní spolupráci, sociální začleňování a rovné příležitosti Jan Dobeš.

Lidé ohrožení bezdomovectvím by mohli využívat bydlení s podporou sociální práce, které bude sloužit k udržení nebo získání trvalého bydlení.  Posílit by také měla terénní sociální práce např. s lidmi před opuštěním dětského domova či vězení. Počítá se i s tím, že v roce 2016 by začala fungovat zařízení, ve kterých by se doléčili lidé, kteří nemají kam jít po nemoci či odchodu z nemocnice. Efektivita opatření bude také záviset na aktivitě jednotlivých aktérů a na tom, jak budou nabízené nástroje využívat.

Na přípravě koncepce se podílela i Armáda spásy. „Je potřeba vytvořit systém hodnocení jednotlivých opatření. A to nejen proto, aby se naplnila, ale abychom je mohli upravovat a doplňovat podle momentální situace,“ říká tajemnice národního velitele Armády spásy Pavla Vopeláková. „Schválení koncepce představuje první, ale velmi důležitý krok. Je třeba najít shodu všech, kterých se týká, bez ohledu na politické a profesní zaměření,“ podotýká Ilja Hradecký, jeden z autorů plánu a emeritní ředitel charitativní organizace Naděje.

Koncepce formuluje základní principy a přístupy k řešení problematiky bezdomovectví v letech 2014 až 2020. S ohledem na délku tohoto období a na skutečnost, že u řady oblastí chybí podložené statistické údaje (jak experti v materiálu uvádí), není zatím možné stanovit, kolik peněz budou stát jednotlivé kroky. Odborníci předpokládají, že na financování se budou podílet jednotlivé resorty s přihlédnutím ke střednědobému výdajovému rámci státního rozpočtu. Využít by se měly i prostředky z evropských fondů.

Zdroj: MPSV