Ekonomické důsledky stárnutí populace

Autor článku: Milena Holoubková Významným demografickým trendem současné doby je stárnutí populace, a tak druhá polovina tohoto století bude patřit seniorům.

Prodlužování délky života a současně nižší počet narozených dětí bude mít za následek výrazné zvýšení podílu osob starších 65 let v populaci. V roce 2060 vystoupá jejich podíl až na 34 % ze všech obyvatel České republiky. V absolutním vyjádření se bude jednat o 3,2 miliony seniorů. Tento vývoj je z demografického hlediska naprosto přirozený a nijak se neliší od vývoje v zemích západní nebo severní Evropy.

Výrazný nárůst počtu seniorů však nebude automaticky znamenat výrazný nárůst počtu starobních důchodců. Zatímco v současné době je důchodový věk mužů necelých 63 let a žen se dvěma dětmi necelých 60 let, v roce 2060 má být důchodový věk mužů i žen vyšší než 69 let. V současné době tvoří osoby s nárokem na starobní důchod o něco více, než pětinu všech obyvatel. Tento podíl se bude i přes prodlužující věk nároku na důchod postupně zvyšovat a na počátku padesátých let bude tvořit přes 28 %. Poté se však bude opět snižovat a koncem století se téměř vrátí na současnou hodnotu.

Nárůst počtu seniorů v zemích EU ve srovnání s Českou republikou

Stárnutí populace bude i nadále významným demografickým trendem, a to ve všech zemích Evropské unie (EU27 bez Chorvatska), jejíž populace do roku 2060 mírně vzroste, ale významně zestárne. Z celkového počtu obyvatel EU v roce 2008 (495,4 miliony) dojde do roku 2035 ke vzestupu o 6 % na 524,5 milionu. Poté nastane pokles populace o cca 1,4 % (na 516,9 milionu) do roku 2060. V současné době je polovina obyvatel EU starších 40 let a v roce 2060 bude polovina obyvatel EU starších 48 let.

Počet 65letých a starších již v roce 2008 převyšoval počet dětí do 15 let, ale toto převýšení nebylo příliš významné, avšak v roce 2060 bude počet starších lidí převyšovat počet dětí již dvojnásobně. Zatímco v roce 2008 byl počet dětí třiapůlkrát vyšší než počet velmi starých lidí (80letých a starších), v roce 2060 bude tento počet již téměř vyrovnán (počet velmi starých lidí bude představovat 84 % počtu dětí). Stárnutí se bude týkat nejen populace jako takové, ale zejména populace seniorů, kde bude zejména narůstat skupina tzv. velmi starých (old old), tedy lidí 80letých a starších, kteří již mají své specifické potřeby. Tento nárůst bude znamenat zvýšení ze současných 4,4 % na 9,4 % v roce 2040 v zemích původní EU, zatímco v nově přistoupivších zemích se bude jednat o nárůst ze současných 2,8 % v průměru na 8,4 % v roce 2040. Česká republika bude patřit mezi země s nejrychleji stárnoucí populací.

Současné demografické změny lze tedy charakterizovat zejména jako stárnutí staré populace, neboť v podstatě dochází k dosud nevídané disproporci v populačním vývoji. Velmi starých lidí přibývá dosud nebývalým způsobem, což je dáno zejména prodlužováním naděje na dožití ve vyšším věku. Do roku 2050 budou tedy osmdesátiletí a starší lidé představovat významnou část seniorské populace, 17,4 % na Slovensku, 31,4 % ve Švédsku, 44,1 % v Německu, v České republice 33,9 %.

Vývoj počtu seniorů vzhledem k lidem v produktivním věku

Nepříliš vysoká plodnost a nízké migrační saldo budou mít spolu s dalším růstem střední délky života za následek pokračující stárnutí obyvatelstva. Podíl osob v předproduktivním věku poklesne ze současných 20 % na zhruba 17 %. Pokles zaznamenáme – navzdory zvyšujícímu se důchodovému věku – u podílu osob v produktivním věku: ze současných 58 % na 54 %. A naproti tomu podíl osob v poproduktivním věku, který je v současné době o něco málo vyšší než 20 %, vzroste na 29 %.

Index závislosti seniorů, který poměřuje počet lidí 65letých a starších vůči lidem 20 až 64letým, se v období 2013-2060 zvýší z 26,5 % na 69,4 %. Nejrychlejší nárůst tohoto poměru bude v letech 2038-48, kdy budou věkovou hranici 65 let postupně překračovat silné populační ročníky narozené v 70. letech minulého století.

Ekonomické důsledky stárnutí populace

Stárnutí obyvatelstva a rostoucí podíl seniorů bude mít pochopitelně za následek růst ekonomické zátěže systému důchodového zabezpečení. Zatímco do roku 2008 byl důchodový účet ČR každoročně v přebytku, od roku 2009 je vzhledem k ekonomické krizi a snížení pojistného některých skupin obyvatelstva úhrn vybraného pojistného nižší, než úhrn peněz potřebných na výplaty důchodů. Při pokračování současných nepříznivých ekonomických trendů by se deficit neustále zvyšoval, v roce 2060 by již byla potřebná částka na výplatu důchodů zhruba o 60 % vyšší než úhrn vybraného pojistného stanoveného podle současných zákonů.

Ekonomické důsledky stárnutí populace se ale projevují rovněž v oblasti financování zdravotní péče. Je pochopitelné, že lidé ve vyšším věku potřebují v průměru zdravotní péči častěji a ve větším rozsahu než lidé mladší. Přitom výše pojistného na zdravotní pojištění (kterou za důchodce platí do systému zdravotního pojištění stát) je nižší než pojistné placené osobami v produktivním věku. Poměr nákladů na zdravotní péči ku úhrnu vybraného pojistného roste a tento růst bude pokračovat, i když nebude tak velký jako růst zátěže důchodového systému.

Pokles podílu osob v produktivním věku bude mít pochopitelně za následek – kromě eventuálního nedostatku pracovních sil – též pokles výše vybraných daní z příjmu. Zatímco během nejbližších let úhrn vybraných daní z příjmu ještě nepatrně poroste, v dalších letech lze očekávat jeho pokles, a to až na méně než 85 % současné hodnoty.

Autor: Milena Holoubková, Foto: Internet