Život seniorů

Autor článku: Milena Holoubková Významným demografickým trendem současné doby je stárnutí populace. Prodlužování délky života a současně nižší počet narozených dětí bude mít za následek výrazné zvýšení podílu osob starších 65 let v populaci.

V roce 2060 vystoupá jejich podíl až na 34 % ze všech obyvatel České republiky, v absolutním vyjádření se bude jednat o 3,2 miliony seniorů. Stárnutí přináší do lidského života řadu ekonomických i sociálních problémů. Společnost by si měla uvědomit, že podpora a rozvoj preventivních programů aktivního stárnutí je efektivní ekonomickou cestou, kterou můžeme zabránit pád starší generace do státních sociálních a zdravotních záchranných sítí.

Stárnutí obyvatelstva a rostoucí podíl seniorů bude mít za následek růst ekonomické zátěže systému důchodového zabezpečení. „Zatímco do roku 2008 byl důchodový účet ČR každoročně v přebytku, od roku 2009 je vzhledem k ekonomické krizi úhrn vybraného pojistného nižší, než úhrn peněz potřebných na výplaty důchodů. Při pokračování současných nepříznivých ekonomických trendů se bude deficit neustále zvyšovat a v roce 2060 bude potřebná částka na výplatu důchodů zhruba o 60 % vyšší, než úhrn vybraného pojistného,“ říká Doc. Jitka Langhamrová z katedry demografie VŠE v Praze. Ekonomické důsledky stárnutí populace se projevují rovněž v oblasti financování zdravotní péče. Lidé ve vyšším věku potřebují v průměru zdravotní péči častěji a ve větším rozsahu než lidé mladší, přitom výše pojistného na zdravotní pojištění, kterou za důchodce platí stát, je nižší než pojistné placené osobami v produktivním věku.

Ruku v ruce s vyšší nemocností starších občanů jde zvýšená potřeba předepisovaných i volně prodejných léků, čímž pro seniory stoupá finanční zátěž, spojená s jejich úhradou. Další komplikace plynou z nedostatečné propojenosti informačních systémů preskripce léků. Bylo vysledováno, že v zemích západní Evropy dochází ke špatnému užívání léků u 15 % seniorů, v Česku se to prokázalo u 41 %. Objevují se např. kombinace nevhodných léků, protože lékaři nevědí, co všechno jejich pacienti užívají.

„Špatná ekonomická situace seniorů vede v mnoha případech k významnému omezení jídelníčku a jeho skladby směrem k levným a neplnohodnotným potravinám zejména s nedostatkem kvalitních bílkovin,“ varuje nutriční terapeutka Tamara Starnovská z Fóra zdravé výživy a dodává: „výjimkou nejsou ani případy, kdy si pro nedostatek finančních prostředků senioři nevyzvednou předepsané léky či potřebné doplňky stravy, a tím opět zhoršují svůj zdravotní stav.“ Senioři stále častěji preferují nákupy potravin ve slevě, což může vést ke konzumaci potravin s prošlou zárukou, protože je nestihnou zkonzumovat v krátkém termínu, a tím se vystavují i hygienickým rizikům.

Politika aktivního stárnutí získává širokou podporu. Aktivní stárnutí vyplývá ze skutečnosti, že žijeme déle, těšíme se lepšímu zdraví a kondici než předchozí generace. „Podpora aktivního stárnutí znamená podporu příležitostí pro lepší život, ne redukci práv ve stáří,“ říká Mgr. Jan Lorman, ředitel občanského sdružení Život 90 a upřesňuje: „v praxi to znamená nutnost akceptovat zdravý životní styl, delší schopnost pracovat, později přecházet do důchodové fáze, být aktivní i ve stáří.“

Autor: Milena Holoubková, Foto: Internet