Darujte svým vnoučatům knihu

Autor článku: Ivana Zemánková Bohužel v současné době už není žádnou výjimkou malé děcko ve školce či škole, které nezná pohádky z knížek a dokáže vám vyprávět jenom o supermanech nebo pokémonech, které znají z televize.

To, že současné děti čtou stále méně (nebo vůbec) se velmi špatně odráží na rozvoji jejich fantazie i vyjadřování. V následujících řádcích se vám tak pokusím představit zajímavé knížky ze současné příběhové prózy dětí a mládeže, které by mohly být ideálním dárkem pod stromeček právě pro vaše vnoučata.
Jedná se o dvě knížky, které se snaží dětem pomoct pochopit některé životní situace, se kterými se mohou setkat – rodinné vztahy, narození dítěte, stěhování a především handicap v rodině. Obě jsou napsány velmi milou formou, kde se na problém nahlíží dětskýma očima a pomáhá tak dětem pochopit události, které se kolem nich dějí.

Pět minut před večeří od Ivany Procházkové:
Autorka této dětské knížky je dcerou Jana Procházky – českého spisovatele, politika a scénáristy. Několik let žila se svým manželem v exilu a v současné době působí jako spisovatelka na volné noze. Během své spisovatelské činnosti získala již řadu významných ocenění jako je například Magnesia Litera z roku 2010 za knihu Nazí, Magnesia Litera z roku 2007 za knihu Myši patří do nebe, či Cena Friedricha Gerstäckera z roku 2007 za román Tanec trosečníků.
Knížka Pět minut před večeří (1996) je krátkého rozsahu (47 stran) a je určena pro dětského čtenáře od šesti let. Doplněna je velkým množstvím krásných ilustrací od Václava Pokorného. Dílo bylo oceněno hned několika cenami – konkrétně Zlatou stuhou 1996, Literární cenou severního Porýní-Vestfálska 1994, Rakouskou cenou za dětskou knihu 1993 a Cenou německých lékařek 1993.
Hlavním tématem této knížky je handicap, ale setkáme se tu také s narozením dítěte a vývojem rodinných vztahů.
Celý příběh je veden formou dialogu mezi tatínkem a Babetkou. Hlavním vypravěčem je tatínek, který Babetce vypráví příběh pět minut předtím, než maminka dodělá večeři. Tatínek vypráví holčičce o tom, jak se potkal s maminkou, o tom jak se malá Babetka narodila i o její následné operaci. Jde o příběh holčičky, která byla od narození nevidomá a svět je tak zajímavě popisován skrze její „vidění“. Na handicap je tu nahlíženo jako na jinou cestu k odlišnému vnímání skutečnosti.

Ukázka z knihy:
„ (…) byli smutní a litovali ji, že nevidí.“ „Ale to nebyla pravda, viď?“ chytí se Babeta tatínka kolek krku. „Nebyla,“ potřese hlavou tatínek. „Protože já jsem viděla!“ „Skutečně, Babeta viděla,“ pokračuje tatínek. „Viděla po svém. Docela jinak než ostatní lidé. Když se jí například na klíně uvelebila pekařova kočka Fanda a začala příst nebo olizovala Babetě ruku, věděla Babeta přesně, jak Fanda vypadá. Zrovna tak dobře viděla maminku, která se každý večer skláněla nad její postelí, aby jí dala pusu.“

Domov pro Marťany od Martiny Drijverové:
Prozaička, scénáristka a dramatička, která mimo jiné v 80. letech pracovala pro dětskou redakci Československého rozhlasu. Kromě dětských knížek je tak také autorskou rozhlasových her a audiokazet.
Kniha Domov pro Marťany byla poprvé vydána v roce 1998, je určena dětem od osmi let a doplněna ilustracemi Evy Mastníkové, které podtrhují kouzlo samotného díla.
Autorka zde vypráví o rodině, která se přestěhuje z města na vesnici. Hlavní hrdinkou je desetiletá Michala, která se tak musí vypořádat s novým prostředím, školou a zároveň si musí najít si nové kamarády. Příběh této rodiny je zcela ojedinělý v tom, že sourozencem hlavní hrdinky je mladší bráška Martin, který trpí Dawnovým syndromem.
Nemoc je zde vnímána právě z pohledu hlavní hrdinky, která se potýká s nepochopením spolužáků a musí čelit předsudkům, které lidi kolem ní a její rodiny mají. Knížka tak pomáhá dětskému čtenáři lépe pochopit průběh nemoci i úskalí, která přináší.

Ukázka z knihy:
To všechno mi nepřipadalo nijak hrozné. „Bude… jako z jiné planety,“ řekla maminka. Tehdy jsem ještě o vesmíru moc nevěděla, a tak mi tatínek ukázal ve velikém atlasu Slunce, Zemi, Saturn, Neptun.“ A tady je Mars,“ řekla maminka. „Vypadá to, že by tam mohl být podobný život jako na Zemi. Ale lidé, nebo spíš obyvatelé, by byli jiní než my. Malíři si vymýšlejí, jak by asi vypadali.“ „Byli by třeba zelení nebo by možná měli místo pusy choboty,“ kreslil mi je tatínek. „Ale tak přece Martin vypadat nebude!“ lekla jsem se. „To víš že ne. Jde jen o to, že my bychom se těm Marťanům třeba smáli, připadali by nám divní. Ale oni by možná byli lepší než my. Hodnější, milejší. A určitě by se dovedli radovat nebo plakat.“
S handicapem v české literatuře se setkáme například také v dílech Šimsa od Hany Doskočilové nebo Ahoj bráško! od Evy Bernardinové.

Všechny zmíněné knihy se snaží přiblížit dětem problematiku, která je každodenní součástí našeho světa a zvlášť v případech, kdy se vyskytují podobné komplikace v samotných rodinách dětí, právě takovéto publikace napomáhají k porozumění a vyrovnání se s těžkou situací, kterou vnímají zcela jinak než dospělí.
Autor: Ivana Zemánková

Zdroj:
DRIJVEROVÁ, Martina. Domov pro Marťany, Praha: Albatros 2012, 145 s.
PROCHÁZKOVÁ, Iva. Pět minut před večeří, Praha: Albatros, 1996
Fotky: internet