Důchodce a duchovní život – Volání přes propast nepochopení 4

Autor článku: František Benda Na něco se těším. Rychle to proběhne – a co dále?

Dokonalá organizace je rájem pro pojmové myšlení a hrobem pro duchovní život.

Posun uvědomění: nikoli co se dělá, ale jak se to dělá.

Ke stromu patří i větve, rostoucí jiným směrem než vzhůru.

Podřízené postavení má výhodu, že nemusí o ničem rozhodovat.

Patří k pozoruhodnostem duchovního stavu, že každý další postup vlastně anuluje mnohé z toho, co k němu přivedlo.
Představa konečné prázdnoty v závěru pohltí vše.

Vždy existuje způsob, jak přísné požadavky zvolnit.

Živý guru šije oblek na tělo, kniha obstará pouze konfekci.

Děti se učí příkazy „zvenku“ tak dlouho, než pochopí princip a začnou vše samy plnit „zevnitř“.

Neodpustit znamená trápit sám sebe kvůli cizímu zavinění.

Odpuštění není křesťanská povinnost, ale sebeočištění.

Věc, kterou posuzuji, mne plně připoutává k sobě.

Fantazie je schopna způsobit, že i očividně zcela nesmyslné vztahy se mohou zdát naprosto přirozené.
Bojovat je nutno jednak s opačným pólem, jednak se zaujetím pro právě aktuální zájem.

Ďáblu slouží nejlépe ten, kdo se ho bojí.
Bohu pak ten, kdo se jím nechá proniknout.

Božstvo je neustále k dispozici, protože nejde o cyklickou bytost, ale o princip, který neprochází změnami.

Z intuice nelze učinit stálý nástroj poznání ani přesnou poznáva- cí metodu. Je nevyzpytatelná.

Silná víra je schopna přenášet hory.
Slepá vše pochová.

Víra je jediná možnost jak proniknout do oblastí, kam se věda nedostane.

Víra umožňuje vytvořit si vlastní svět se zákony, které vyhovují pouze nám.

Víra je nezdůvodnitelná důvěra, hraničící s opovážlivostí a vydíráním.

Bezvěrci a materialisté také nemají jistotu, že jejich přesvědčení je pravdivé. Musí mu pouze věřit, takže jde také o víru.

Věřit znamená spolehnout se bez záruky.

Autor: František Benda, Foto: Internet