Odpovídající péče pro stárnoucí pacienty

Autor: Martina Pospíšilová V polovině tohoto století bude každý třetí člověk v České republice patřit do věkové skupiny nad 65 let. Spolu s tím se zásadním způsobem zvyšují nároky na zdravotní péči o stárnoucí populaci.

Podle Rady seniorů ČR o.s. je situace v ČR v oblasti zdravotní péče o seniory z finančního i sociálního hlediska dlouhodobě neudržitelná. Proto dnes v rámci parlamentní konference vyzvala zástupce parlamentních stran, aby začali aktivně řešit otázku jednotné vládní strategie pro zajištění zdravého stárnutí populace, která dosud chybí.

Rada seniorů ČR schválila memorandum, ve kterém definuje 10 základních požadavků v oblasti zdravého stárnutí. Základním cílem memoranda je vznik ucelené vládní strategie pro zajištění zdraví seniorů, přičemž tato strategie musí být komplexní, dlouhodobá a mezirezortní. Dále Rada seniorů ČR apeluje na dostupnost kvalitní lékařské i následné péče, nezbytnost sladění zdravotních i sociálních aspektů, ale též na řešení nízké efektivity současného zdravotního systému.

Za pět minut dvanáct – naděje na konstruktivní jednání žije„Ačkoliv nepříznivý demografický trend je znám již dvacet roků, Česká republika stále nemá ucelenou mezirezortní strategii pro zajištění lepšího zdraví seniorů a tím i jejich delší pracovní schopnosti. Věk odchodu do důchodu se však stále zvyšuje. Řekl bych, že je skutečně nejvyšší čas začít tuto oblast aktivně řešit. Za nadějný signál považuji, že nově zvolení poslanci dávají prostor pro jednání k tématu zdraví seniorů na půdě Poslanecké sněmovny a jsou ochotni s námi o těchto věcech otevřeně diskutovat,“ říká Dr. Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR o.s.

Podle prognóz Českého statistického úřadu můžeme už za necelých deset let očekávat, že každý pátý člověk v ČR bude ve věku nad 65 let. Za necelých dvacet let už to bude každý čtvrtý a kolem roku 2050 již každý třetí. I v důsledku toho se výrazně prodlužuje věk pro odchod do starobního důchodu. Na jedné straně máme tedy problémy zabezpečit dopovídající zdravotní péči pro seniory a na straně druhé od nich požadujeme, aby byli v pracovním procesu aktivní do vysokého věku. Pozdějšímu odchodu do penze musí odpovídat zdravotní stav populace a také dostatek pracovních příležitostí. V opačném případě jsou administrativní nástroje kontraproduktivní.

Spolupráce mezi rezorty zdravotnictví, práce a sociálních věcí je nezbytná
Rada seniorů ČR se domnívá, že Česká republika se na dopady demografických trendů připravuje nedostatečně. Např. ve Finsku podporovala vláda dlouhodobé studie na stárnutí pracovníků, zpracované institutem FIOH, od roku 1981 do roku 2003 – tedy napříč jednotlivými vládami, politickými tlaky i rezorty . Dnes Finsko díky těmto studiím ví, kam v oblasti zdravého stárnutí směřuje a do jakých opatření v oblasti zdravotnictví se musí finance vložit, aby se později vrátily v podobě delší pracovní schopnosti seniorů. Takový ucelený přístup zde chybí. Ani dostupnost zdravotní péče pro seniory není výborná, přestože si ni senioři celý ekonomicky produktivní život spořili. „Zejména u seniorů s nízkými příjmy a osamocených seniorů z nájemních bytů jsou regulační poplatky, nadstandardy a doplatky za léky velkým problémem. Lidé žijí ve stresech, zanedbávají léčbu, nakupují závadné potraviny. Bohužel, vázne i osvěta a stát zde je málo aktivní. Po čem my tedy především voláme, je koncepce dlouhodobé zdravotně sociální péče, jejíž přirozenou součástí je aktivní spolupráce mezi resorty Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva zdravotnictví.“ uzavírá Dr. Pernes.

Preventivní programy pro seniory skomírají na nedostatečné podpoře i osvětěStarší lidé patří k nejrizikovějším skupinám z hlediska výskytu závažných onemocnění, jako je chřipka, zápal plic nebo cévní mozková příhoda. I vzhledem k tomu, že organismus seniorů je často zatížen i dalšími chronickými onemocněními (kardiovaskulární choroby, cukrovka, atd.), má u nich vlastní onemocnění zpravidla mnohem dramatičtější průběh. Přitom investice do prevence, zejména u osob starších 55 let, se státu vyplatí. Zápal plic nebo cévní mozková příhoda jsou velmi drahá a nebezpečná onemocnění, kterým lze předejít očkováním nebo preventivní léčbou. Očkování však není seniorům plošně hrazeno a přístup k opravdu moderním léčebným metodám starším osobám často chybí. Nutné jsou tedy nejen vyšší investice do prevence, ale také lepší informovanost veřejnosti o možnostech prevence – deficit osvětových programů je v ČR zřejmý.

Představení Rady seniorů ČR o.s.:
Rada seniorů České republiky hájí zájmy všech 2 420 000 příjemců starobních penzí v České republice. Zabývá se vyjednáváním, konzultacemi, šířením informací, a zajišťuje kontrolní a mezigeneračně sjednocující a poradní funkce. Zájmy seniorů hájí ve vztahu k vládě, k resortům, k parlamentu a k dalším ústavním činitelům a orgánům státní správy i samosprávy. RS ČR byla založena dne 4. července 2005. Posláním Rady je vytváření otevřené společnosti pro všechny generace, koncipování mezigeneračních vztahů, dialogu a tolerance, aktivizace starší generace pro duchovní, kulturní, sociální a společenský rozvoj. Rada seniorů též hájí zajištění odpovídajícího sociálního postavení a životního standardu třetí generace a využívání potenciálu, intelektu a zkušeností seniorů. Dále se zabývá realizaci projektů aktivního stárnutí české populace.

Autor: Martina Pospíšilová; foto: Internet