Štědrej večer nastal

Autorka článku: Alena Kučerová Byla jsem požádána, abych napsala povídání k Štědrému dni, ale copak to jde? Dá se ještě přijít s něčím novým, neotřelým a zároveň ne úplně hloupým? Tolik už toho bylo nejen o tomto dni, ale o vánocích jako takových napsáno (a že to byly daleko kvalitnější mozky než ten můj), řečeno, zhudebněno , namalováno a zfilmováno, že přijít s něčím originálním, tak to už stojí za poklonu.

Abych tady připomínala obligátní zvyky, obyčeje nebo rady na tu nejzaručenější adventní výzdobu nebo štědrovečerní menu, je pro nás všechny mrháním času. Abych nabádala k větší lásce, ohleduplnosti nebo skromnosti, je také myslím zbytečné. Každá rodina má už svůj zažitý způsob trávení vánočních svátků a Štědrého dne obzvláště. Zvyky a jakési rodinné rituály se předávají z generace na generaci a nikdo od nich neustoupí, ať bych radila od rána do večera. A je to dobře.

Po celý život si v srdci neseme vzpomínky na své dětské vánoce a ty chceme zase předat svým potomkům. Nechci být ani příliš sentimentální a zbytečně se dojímat , i když vánoce jsou bezesporu velmi citlivými dny , kdy mnozí z nás rekapitulují a zamýšlejí se nad svým konáním.

V posledních letech se u nás začíná více prosazovat nové pojetí vánočních svátků. A to ve zcela patrném ústupu komerce a návratu k tradicím . Pravé vánoce se pomalu přestávají měřit počtem dárků nebo velikostí prostřeného stolu. Lidé si během těchto největších křesťanských svátků začínají uvědomovat jejich duchovní poselství a oslavují narození Ježíše Krista. Jednotlivé farnosti pro nás letos připravily na 700 koncertů a jejich prostřednictvím nabízejí pokojnou alternativu k předvánočnímu shonu. Čím dál více lidí odmítá trávit hodiny úklidem, pečením a častěji než kdy jindy se v předvánočním čase vyhnou nákupnímu centru velkým obloukem. K tomu, abychom obdarovali své blízké, stačí přece jen pár kliknutí na počítači.

K velmi těžkým chvílím v životě lidském je, že už mnozí dopředu vědí, že budou o vánocích sami. Rodina se opravdu jen těžko nahrazuje a pro všechny , kteří opravdu zůstanou tyto dny sami, je to opravdu těžká doba. Přesto pokud mohu poradit všem, kteří tuto zkušenost budou muset podstoupit, neignorujte svátky. Klidně si i poplačte, zavzpomínejte, zalistujte starými fotografiemi.

A teď to bude znít jako klišé , ale je to tak, vzpomínejte hlavně na to dobré co vám život dal a uvědomte si zcela zřetelně, že Vy tu ještě jste. A to už samo o sobě je krásný dar. Jiní o tu šanci už nenávratně přišli. Já budu o těchto vánocích duchem v rodině Filípka Němce z Cizkrajova u Dačič. Moje maminka pochází z tohoto kraje, já jsem tam se svými sourozenci trávila nejedny letní prázdiny a tak to je i trochu osobní. Určitě si na Filipa vzpomínáte. Před deseti lety jako osmiletý žák se na školním výletě takřka utopil a celá tato nešťastná událost skončila tragicky, a to tzv. bdělým komatem. Zcela zbytečně. Rodiče se o něj starali deset let a dělali možné i nemožné, aby se Filip vrátil mezi ně. Bohužel Filípek se zázraku nedočkal a prvního prosincového dne v náručí své maminky zemřel . Zavzpomínejme i na podobně postižené rodiny a zapalme za jejich drahé svíčku. Naše myšlenky a motlitby celého křesťanského světa ať směřují hlavně k jejich maminkám.

Nechci být samozřejmě teatrální, ale i tom jsou Vánoce. Bohužel.
Co dodat závěrem milí opuštění senioři i vy všichni ostatní ? Užijte si letošních vánočních svátků, jak to jen půjde.Udělejte si něco dobrého, zajděte na koncert nebo se jen tak toulejte vyzdobenými ulicemi, pusťte si oblíbenou koledu anebo si uvařte svařák. Nemračte se, nelitujte se, ale oslavujte. Je opravdu co.

Takže Štědrej večer nastal a já Vám k němu popřeji ať se vydaří a dobrou chuť.

Autor: Alena Kučerová, Foto: Internet