Babybox nebo seniorbox?

Autor článku: Věra Svobodová V Babybox je novodobé označení pro místo , kam mohou matky anonymně odložit své zpravidla novorozené dítě. Jde o speciálně vybavenou schránku většinou v blízkosti zdravotnického zařízení.

Tento způsob odkládání dětí je sice na hraně , nebo spíš za hranou zákona, nicméně v některých zemích je tolerován jako přijatelnější varianta oproti případům, kdy končí děti na skládce nebo jsou přímo zabity. Záchrana života dítěte se považuje za vyšší právo než například právo být vychován svými rodiči a znát svůj původ.
Tolik z wikipedie. I v České republice je již zbudováno několik desítek těchto zařízení. Každé větší město , mnohá porodnice u nás již svůj babybox má. A taky má své příznivce i odpůrce. Když zapátráme v minulosti, zjistíme , že ženy odkládaly svoje děti už odedávna před vrata kostelů , klášterů a doufaly v jejich lepší život, než jaký by jim mohly poskytnout ony. Takže – nic nového pod sluncem. Jen měl někdo odvahu nazvat věci pravým jménem. Pokud mají tyto schránky zachránit dětské životy , pak musí být každý rozumný člověk pro. A není důležité pátrat po důvodech, – a co kdyby , – a mělo by se , – a proč ?
Tento článek ale nemá být o babyboxech. Napadla mě nedávno při čtení o něm taková , možná trochu hloupá, asociace. Že ještě někoho nenapadlo zřídit ,, seniorbox,,? Anebo to jsou vlastně převlečené domovy důchodců, domovy pro přestárlé ? Tam přece odkládáme seniory o které se nemůžeme , nebo nechceme , starat. Nemůžeme jim zajistit spokojený život v blahobytu, nebo aspoň v důstojných podmínkách. Jak vyřešit situaci , kdy máme doma starého a mnohdy i nemocného člověka , ale jsme v produktivním věku a musíme chodit ještě mnoho let do práce? Co udělat? Zůstat doma, starat se a živořit ze sociálních dávek ? Ti , co se s touto situací setkali, jistě ví, že nijak nepřeháním. Cesty k lékařům , pomůcky pro lidi vyššího věku , léky , neustálá 24hodinová práce , nervy , stres. Proč ne ! Jsem ochotná to podstoupit pro milovaného člověka , ale co dál ? Co potom ? Z čeho budu žít jednou já ? Z důchodu který mi stát vyměří z těchto dávek ! Proč neohodnotit lidi kteří se takto doma starají o své blízké , jako by pracovali na plný úvazek a to i spolu s příplatky za noční služby , služby v neděli i ve státní svátky . Copak to není přesně to, co dělají ? Je to tvrdá , náročná a neohodnocená práce!

Na druhou stranu je ale potřeba říct , že spousta lidí žije v těchto domovech spokojeně , mají zajištěnou péči a starají se o ně vzorně. Mnohdy lépe než by se starala rodina. Znám jednu dávnou maminčinu přítelkyni , ta žije v podobném zařízení a je navýsost spokojena. Děti i vnoučata ji navštěvují , jezdí na svátky domů a spokojená je i rodina. Ona však sama o domov důchodců žádala , šla tam dobrovolně . Jiná věc by ale byla , kdyby trvala na tom , že chce být doma . Její děti pracují po celé republice , těžko by tuto situaci řešili ke spokojenosti všech. Jak se ale zachovat a co dělat , když se nedobereme nějakého rozumného řešení? A rozumné pro nás nebo pro ně? Moje babička vždycky říkala , že starý strom se nedá přesadit a že umře . Nikdy jsem to nezkusila , ale dnes občas vidím na pozemcích takových těch milionářských čtvrtí , že jim tam sází stromy již vzrostlé a ony se uchytí a prospívají. Možná mají speciální péči , dost hnojiva , bůhví. Ale znamenalo by to , že ono přísloví o stromech až tak neplatí. A když přesadíme starého člověka do pěkného prostředí , dopřejeme mu kvalitní péči a budeme se o něj dobře starat , že to s tím umíráním nebude až tak nutné.

Dřív nebo později se každý z nás s touto situací setká . Dřív nebo později se bude muset rozhodnout co dál . Na mysl mi přišel znovu onen zmiňovaný babybox. Jednou z ideálních variant dalšího života těchto dětí jsou adopce , pěstounské péče. Co takhle adoptovat babičku nebo dědečka ? V rodinách , kde takový generační mezičlánek chybí , by třeba našli nový domov. Proč ne? Zavání to utopií ? Ano, jistě, zavání !Ale kdo ví? Svět se vyvíjí , jde dopředu . Svět pádí mílovými kroky dál a výš . Tolik neuvěřitelného se děje , technika nás obklopuje ze všech stran . Za čas si nebudeme umět ani zavázat tkaničku , uvařit kávu nebo napustit vanu. Byt nám uklidí robot , nádobí umyje automat , nakoupíme přes internet , zaplatíme taktéž. Jen ten člověk se nám nějak vzdaluje , nezdá se vám ???

Autor: Věra Svobodová, Foto: Internet