„Evropský den rovného odměňování nám připomíná nerovné platové podmínky, se kterými se ženy na trhu práce stále potýkají. Tento rozdíl se v posledních letech zmenšil pouze kosmeticky. Nejhorší je, že mírné snižování rozdílu v posledních letech je převážně výsledkem hospodářské krize, jež vedla spíše ke snížení mezd mužů než ke zvýšení výdělků žen,“ uvedla místopředsedkyně Viviane Redingová, komisařka pro spravedlnost. „Stejná odměna za stejnou práci – to je jedna ze základních zásad EU, avšak pro ženy v Evropě ještě stále bohužel není skutečností. Po letech nečinnosti nastal čas změny. Evropská komise v současné době připravuje iniciativu, která by k takové změně vedla, abychom se v blízké budoucnosti mohli obejít bez Dne rovného odměňování.“

Rozdíl v platech mužů a žen je vyjádřen jako procentní podíl výdělku mužů a představuje rozdíl mezi průměrnou hrubou hodinovou mzdou mužů a žen zaměstnaných v celém hospodářství EU. Nejnovější údaje ukazují, že průměrný rozdíl v platech žen a mužů činil v roce 2012 v celé Evropské unii 16,4 %. Z údajů je zjevné, že tento rozdíl po mírném snížení, k němuž došlo v posledních letech, zůstává na stejné úrovni, přičemž v předchozích letech činil přibližně 17 % nebo více. Klesavý trend pokračuje v Dánsku, České republice (i tak ale činí rozdíl v odměňování 22 %), Rakousku, Nizozemsku a na Kypru, zatímco v jiných zemích (Polsko, Litva) se v roce 2012 tento trend obrátil. V některých zemích, jako je Maďarsko, Portugalsko, Estonsko, Bulharsko, Irsko a Španělsko se v posledních letech rozdíl v odměňování žen a mužů prohloubil.

Klesavý trend v oblasti nerovnoměrného odměňování mužů a žen lze vysvětlit na základě několika faktorů, jako je rostoucí podíl pracujících žen s vysokoškolským vzděláním nebo významný dopad hospodářské krize na některá převážně mužská odvětví, např. ve stavebnictví nebo v technických oborech. Ke změně tedy došlo nejen díky zlepšení platových a pracovních podmínek pro ženy.

Ve zprávě Evropské komise z prosince 2013 o zavedení zásad rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání (směrnice 2006/54/EC ) se uvádí, že rovnoměrné odměňování je narušováno řadou faktorů. Patří mezi ně nedostatečná transparentnost systému odměňování, nízká právní jasnost definice rovnocenné práce a procedurální překážky. Těmito překážkami jsou například nedostatečná informovanost pracovníků znemožňující úspěšně požádat o stejnou odměnu nebo nedostatek informací o výši odměn pro jednotlivé kategorie pracovníků (IP/13/1227). Větší transparentnost při určování výše mezd by mohla zlepšit situaci platově diskriminovaných zaměstnanců – mohli by snáze porovnat svou situaci se situací pracovníků opačného pohlaví.

Komise v současné době zvažuje možná opatření na evropské úrovni s cílem zlepšit transparentnost v oblasti odměňování, a napomoci tak k odstranění nerovnosti odměňování mužů a žen, čímž podpoří a usnadní efektivní provádění zásady stejného odměňování v praxi.

Souvislosti

Rovnost mužů a žen je jedním ze základních principů Evropské unie. Zásada stejné odměny za stejnou práci je Smlouvami stanovena od roku 1957 a byla dále zapracována do směrnice 2006/54/ES o rovném zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání.

Dne 9. prosince 2013 přijala Komise zprávu, v níž posuzuje provádění ustanovení o stejném odměňování v zemích EU v praxi (IP/13/1227). Zpráva uvádí, že se členské státy se správným uplatňováním a prosazováním pravidel stanovených směrnicí 2006/54/EC budou potýkat i v budoucnu.

Vedle monitorování řádného provádění evropských právních předpisů Komise přijímala  další opatření pro odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů. Příkladem jsou iniciativa Rovnost se vyplácí, která probíhala v letech 2012 a 2013 a poskytovala zaměstnancům podporu v boji proti nerovnému odměňování prostřednictvím seminářů a školení; každoroční doporučení pro jednotlivé země, která jsou vydávána v rámci evropského semestru a upozorňují členské státy na potřebu zabývat se rozdíly v odměňování žen a mužů; Evropské dny rovného odměňování; výměny osvědčených postupůa financování iniciativ členských států prostřednictvím strukturálních fondů a také aktivit občanské společnosti.

Příklady osvědčených postupů podporujících rovné odměňování v jednotlivých členských státech:

• Belgický parlament přijal v roce 2012 zákon, který vyžaduje, aby podniky každé dva roky prováděly komparativní analýzu své mzdové struktury. Belgie je také první zemí EU, která uspořádala Den rovného odměňování (v roce 2005).
• Francouzská vláda posílila postihy proti firmám s 50 a více zaměstnanci, které nedodržují své povinnosti týkající se rovnosti žen a mužů. Vůbec poprvé v návaznosti na výnos z roku 2012 bylo v dubnu 2013 u dvou firem zjištěno nedodržování právních předpisů týkajících se stejného odměňování.
• Podle rakouského zákona o rovném zacházení musí společnosti vypracovat zprávy o rovném odměňování. Pravidla, která byla zaváděna postupně, jsou nyní závazná pro společnosti s více než 250, 500 a 1000 zaměstnanci. Počínaje rokem 2014 budou tyto zprávy muset připravovat i podniky s více než 150 zaměstnanci.
• Portugalské usnesení ze dne 8. března 2013 obsahuje opatření k zajištění a propagaci rovných příležitostí a výsledků žen a mužů na trhu práce, včetně odstranění nerovného odměňování. Mezi tato opatření patří také podávání zpráv o rozdílech v odměňování žen a mužů v jednotlivých odvětvích.