Zrození národa

Autor: S. Ravik, O. Janíčková PROČ SE VRAŽDÍ KNÍŽATA. Smrt svaté Ludmily nebyla jistě jediným, ani prvním a jak víme ani posledním mordem v naší zemi. Měli bychom si tedy ještě představit inscenátorku této vraždy, Václavovu matku Drahomíru, o níž se píše jako o Drahomíře ze Stodor.

Náležela totiž do rodu knížat Havolanů (podle řeky Havoly), z kraje zvaného Stodor a nejspíše z rodu Luticů. Rozhodujícím momentem vraždy mohl být sice tradiční vztah tchýně a snachy, rozdíl ve víře a její hloubce, ale také zájem Ludmily o dosazení některého z vlastních vnuků na přemyslovský trůn. Avšak nejspíše se jednalo o mocenské spory s mezinárodním dosahem. Zatímco Sasům vládl Jindřich I. Ptáčník, Bavoři, s nimiž byla česká politika dříve spojena, měli v čele vévodu Arnulfa, který ovládal Korutany a na čas i Čechy. Bylo tedy pravděpodobné, že ve hře byly mezinárodní vztahy a vlivy sousedních mocností. I když svaté Ludmile bylo blízké Bavorsko, nakonec (921) sám Arnulf přenechal královský titul Jindřichu Ptáčníkovi.

Když zesnul kníže Bořivoj, (v letech 888 či 889), zanechal dva nedospělé syny – Spytihněva (13-14 let), kojence Vratislava a vdovu Ludmilu, která se měla dožít 61 let. Stárnoucí kněžna se nejspíše musela angažovat ve výchově obou synů a účastnila se veřejného života, což mohlo v budoucnu přinést hořké plody v dělení moci. Až ve svých dvaceti letech (895) se ujal vlády Spytihněv I., který se dožil, jak se uvádí podle stáří kostí, 45 až 50 let. Po něm (v letech 905-921) panoval mladší bratr Vratislav I. (905-921), otec Václava a Boleslava. Narodil se nejspíše roku 888 a tedy se dožil více než čtyřiceti let. Ještě za jeho života vychovávala Ludmila v Budči své vnuky, a kníže sám začal budovat v první verzi chrám sv.Jiří na Pražském hradě. Zajímavé ovšem bylo, že úmrtí obou, matky Ludmily a Vratislava se odehrály v jednom jediném roce. Což mohla, ale nemusela být náhoda.

Tehdy, protože příští vladaři byli ještě dětmi, došlo nesporně k dělení moci v zemi. Pravděpodobně mělo hlavní slovo kmenové shromáždění, které rozhodlo o rozdělení moci mezi Ludmilu a její snachu Drahomíru, přičemž do Ludmiliny péče byla svěřena výchova budoucích knížat. Václavovi bylo tehdy přibližně 13, Boleslavovi dokonce jen 7 až 8 let. Za příštího vladaře Václava nejspíše hrála roli regentky kněžna Drahomíra, pokud nebyla po smrti svaté Ludmily donucena opustit zemi. Když zemřel český panovník Vratislav, bylo mu (dle rozboru ostatků) 45 až 50 let (občas uváděných 33 roků se týká nejspíše jen doby panování). Během života stačil zplodit šest nebo sedm potomků, o nichž se nám nedochovaly žádné zprávy. I o příštích knížatech se krom četných legend, mýtů a občas i dokladů dochovaly hlavně jejich ostatky. To se týká jak klíčové postavy – totiž svatého Václava i jeho mladšího bratra, vražedníka Boleslava.

Drahomíra z rodu Stodoranů (narozená roku 885), nyní vdova, byla provdána za Václavova otce Vratislava I., přičemž Václava, jak se uvádí, porodila v oblasti mezi Stochovem a Novým Strašecím, kde se dodnes, jak uvádějí mýtické zvěsti, objevuje její duch v podobě zářícího mlžného sloupu. O jejím konci mnoho nevíme – odešla prý po vraždě syna Václava do Chorvát; předtím žila v sídle Václavova bratra Boleslava, a byla – jak soudí autoři legend – dokonce přítomna smrti svatého Václava. Zůstala prý mu však i v této chvíli věrná a nechala odnést mučedníkovo tělo do chrámu.

Než přejdeme ke klíčové závěrečné kapitole o svatém Václavovi, nemůžeme než konstatovat, že za časů uváděných čtyř Přemyslovců se kmeny v Čechách začaly sjednocovat. Sám Bořivoj k tomu učinil podstatný krok, když se z prvotního sídla na Levém Hradci přestěhoval do Prahy, i když jeho pražské hradiště bylo podle povahy oné doby, dozajista skromné. Tak či onak Bořivoj byl a je nejstarším a skutečně historickým panovníkem. Nu a za svatého Václava dosáhla země ve sjednocovacím úsilí svého vrcholu. Co se Bořivoje týče, dožil se údajně, (soudě dle ostatků a znalců z oboru antropologie) 36 let a s Ludmilou dali život šesti dětem, třem chlapcům, třem dívkám, i když mnozí z potomků se vyššího věku nedožili. Oba měli ovšem štěstí, že se osobně poznali s Metodějem, který oba manžele pokřtil v rozmezí let 874-885, přičemž poslední letopočet je závěrem věrozvěstova života a tedy koncem jeho působení, plného těžkostí a prožitých krutostí.

Autor článku: S. Ravik, O. Janíčková