Mezigenerační zamyšlení

Autorka článku: Alena Kučerová Dokud žiješ, uč se! Nečekej, že moudrost s sebou přinese stáří. Solón.

Úplně náhodou jsem nedávno poslouchala rozhlasové vysílání dvojice moderátorů Veroniky Žilkové a Vlastimila Korce . Tématem dne byly vztahy rodičů a prarodičů a zda dnes mladí vůbec stojí o pomoc svých rodičů s výchovou dětí. Do studia telefonovaly hlavně babičky a maminky některé psaly sms zprávy a jsem se postupně dozvídala více o radostech , trápeních a nedorozuměních, které s tímto tématem souvisí. Ano, je to téma velice citlivé a jsme si jistá, že bychom si jen něco nalhávali , kdybychom tvrdili, že tomu tak vždy nebylo. Mezigenerační soužití sebou zcela určitě přinášelo problémy typické pro tu či onu dobu.

Doba, kdy senioři dob minulých přežívali bez nároku na jakoukoliv podporu ze strany státu nebyla vůbec záviděníhodná , jak pro staré tak i pro jejich děti. Netvrdím, že by nemohli mít dnešní důchodci své pravidelné finanční dávky vyšší, ale přece jen jsme na tom ve srovnání s našimi prapředky daleko lépe. Nejsme závislí na milodarech svých blízkých , zdravotní péče je také na solidní úrovni a my se můžeme naplno věnovat tomu, na co nikdy čas nevyšel. Přes to všechno si troufám tvrdit, že živnou půdou pro zřejmě nekončící mezigenerační konflikty je nedostatečná komunikace, neústupnost, tvrdohlavost při prosazování svého , slabá empatie, nedostatečná úcta ke stáří a samozřejmě i uvědomění si skutečnosti, že být starý neznamená být moudrý. Moudrost se neměří stohy přečtených knih, ale schopností rozlišit důležité od toho méně podstatného.

Dnešní doba je velice překotná, svět všudypřítomných reklam plných zbytečných věcí útočí na psychiku nás všech. Mladí lidé mají pocit, že musí vše mít, vše si vyzkoušet a naplno prožít. Samostatné bydlení , nejraději co nejdále od rodičů a vlastní auto jsou pro většinu z nich životní nutností. A tak stále více pracují a pracují. A dělají tytéž chyby jako jsme dělali my. Zcela zbytečně hromadí nejrůznější a nejmodernější výdobytky doby, aby za pár let zjistili, že to až tak důležité nebylo. Navíc díky počítačům, internetu a dalším technickým zázrakům jsou neuvěřitelně sebejistí a samostatní. Nevyhledávají od nás, svých rodičů radu ani pomoc a tak se všichni sobě navzájem pomalu odcizujeme a rodina přestává plnit mezigenerační funkci . A zvyšující se věková hranice odchodu do důchodu potencionálních babiček a dědů to vše ještě zhoršuje. A tak dnes a denně můžeme najít desítky nových nabídek agentur, které zajišťují hlídání dětí zaměstnaných rodičů a tím potažmo suplují skutečné prarodiče. A ti jsou zase opuštění, uzavírají se sami do sebe a ztrácejí dosavadní sebejistotu.

Život je prostě komplikovaný, tak si ho ještě nedělejme těžší než je. Zamysleme se a ať jsou vztahy s našimi dětmi, snachami či zeti jakékoliv, mávněme nad nimi rukou a snažme se dát vše do pořádku. Mysleme na vnoučata a nenechme si upírat samozřejmé právo prožít s nimi co nejvíce času. Vždyť i my sami dnes častěji než kdy jindy vzpomínáme na tu svou babičku a svého dědu. Ještě máme co nabídnout, tak proč bychom se měli navzájem ochudit o jedno z nejkrásnějších mezilidských pout.

Udělejme první vstřícný krok a staňme se definitivně součástí života , prožívání a objevování světa našich nejmenších rodinných příslušníků. Netrapme se zbytečnostmi, protože náš hlavní nepřítel není nikdo z rodiny, ale pouze a jen ĆAS. S tím už opravdu nesmíme plýtvat. A pokud se neurazíte, vybavím vás na cestu několika důležitými zásadami, které jsem si vytvořila a teprve pokud je dodržíte, objevíte jejich skutečný dosah. Také jsem před pár lety jako novopečená babička, vědoma si své nepostradatelnosti, udělala chyby a chvilku trvalo než jsem s bolestínským výrazem ve tváři přeřadila a zajela na druhou kolej. A dnes s jistou dávkou úlevy musím konstatovat, že si tam ráda hovím.

1. Nesnažte se suplovat rodiče.
2. Nikdy nekritizujte.
3. Nevměšujte se do případných sporů mezi rodiči.
4. Radu či rady dávejte jen na vyžádání.
5. Respektujte pravidla stanovená v rodině své dcery či syna při výchově jejich dětí.
6. Příliš se nevnucujte, zbytečně vnuky nerozmazlujte a nešišlejte.

Přeji vám hodně času a lásky.

Autor: Alena Kučerová, Foto: Internet