Vliv invalidního důchodu na starobní

Pouze pobírání plného invalidního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se hodnotí pro nárok na starobní důchod a jeho výši.

Mezi lidmi s přiznaným invalidním důchodem je rozšířen mýtus, že se jim doba, po kterou invalidní důchod pobírají, automaticky započítává do doby pojištění pro nárok na starobní důchod. To, že se doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, dříve částečného invalidního důchodu, do starobního důchodu nezapočítá, lidé často s překvapením zjišťují, až když o starobní důchod zažádají. Pro nárok i výši starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (před 1. 1. 2010 plného invalidního důchodu).

U osob, kterým byl v určitém období jejich života přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního a druhého stupně, právní úprava předpokládá, že využijí svůj zbývající pracovní potenciál a budou vykonávat práci, kterou jim jejich zdravotní stav umožní. Pokud při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně osoba pracuje (přesněji řečeno vykonává činnost zakládající účast na pojištění), tato činnost se započítá pro nárok na důchod (nejen starobní). Pokud člověk při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně nevykonává činnost zakládající účast na pojištění, samotné období pobírání tohoto důchodu se do doby důchodového pojištění nepočítá. To může negativně ovlivnit budoucí nárok na starobní důchod, ať už řádný nebo předčasný, protože člověk nemusí získat potřebnou dobu důchodového pojištění. Přiznání invalidního důchodu (jakéhokoliv stupně) nemusí být trvalé, protože závisí na vývoji zdravotního stavu.

Pokud po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního či druhého stupně nebo po snížení invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na nižší stupeň lidé nepracují, je možné doporučit:

• zaevidovat se na Úřadu práce, který bude nápomocen při zprostředkování vhodného zaměstnání či rekvalifikace; doba evidence u Úřadu práce je navíc náhradní dobou pojištění a v zákonem stanoveném rozsahu se hodnotí pro důchodové účely (více informací k zápočtu doby evidence u Úřadu práce a dalším náhradním dobám pojištění zde: www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2012/2012-11-29-evidence-na-uradu-prace-se-pro-narok-na-starobni-duchod-i-pro-vysi-duchodu-hodnoti-v-omez.htm),
• přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění; přihlášku lze podat na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště, minimální pojistné na dobrovolné důchodové pojištění v roce 2014 činí 1 817 Kč za měsíc (více informací o dobrovolném důchodovém pojištění zde: www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/ucast-na-pojisteni/dobrovolna.htm).

V případě, že poživatel invalidního důchodu dosáhne zákonem stanoveného důchodového věku a splní podmínku potřebné doby pojištění, má možnost požádat o přiznání starobního důchodu. Pokud výše starobního důchodu bude vyšší, přizná mu ČSSZ tento důchod. V opačném případě mu náleží nadále invalidní důchod v původní výši. Žádost se podává prostřednictví OSSZ.

Lidem, kteří v období, kdy pobírají invalidní důchod (týká se všech stupňů invalidity), dosáhnou 65 let věku, výplata důchodu nezaniká (s výjimkou invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně u pojištěnců, kteří byli zároveň účastni důchodového spoření). Ze zákona jej ČSSZ automaticky transformuje na důchod starobní. Výše důchodu se transformací nemění, ani se nepřezkoumává, zda podmínky nároku na řádný starobní důchod jsou splněny nebo se změnil zdravotní stav.

Výdaje na invalidní důchody činily za loňský rok celkem 44,5 miliardy Kč. K 31. 12. 2013 vyplácela ČSSZ 206 484 invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně, 65 616 invalidních důchodů pro invaliditu druhého stupně a 161 314 invalidních důchodů pro invaliditu prvního stupně. Invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně činil průměrně 10 245 Kč, pro invaliditu druhého stupně 6 675 Kč a prvního stupně 5 989 Kč.

Zdroj: ČSSZ