Vyhrála jste!

Autor článku: Irena Fuchsová Tato povídka je z knihy Ireny Fuchsové, KDYŽ SE ŘEKNE FUCHSOVINY, vyšla v roce 2010 v nakladatelství Beskydy. Pokud se chcete o aktivitách této spisovatelky, která je zároveň nápovědou v pražském Činoherním klubu, dozvědět více, podívejte se na stránky uvedené na konci příspěvku.

Ta paní zavolala v době, kdy se mi to nejméně hodilo. Zaváhala jsem, jestli mám telefon zvednout, ale nakonec jsem to udělala.
„Dobrý den! To je paní Fuchsová?“
Z jejího pomalého a pohodového hlasu jsem lehce znervózněla a nasadila jsem rychlé tempo.
„Ano, Fuchsová. Kdo volá?“
Řekla sice firmu, ale nesrozumitelně, a že mi položí několik otázek. Na základě odpovědí prý budu zařazená do slosování o pěkné výhry, ale to už jsem se naježila a proti jejímu pomalému vysvětlování zazněl můj kulomet.
„Nezlobte se, ale já nemám ani minutu čas a hlavně jsem utahaná a vůbec nemám chuť na něco odpovídat, takže…“
Nedala se a rychle (!) mě přerušila.
„To bude jedna otázka, paní Fuchsová! Vaříte na plynu?“
Mám plynový sporák, řekla jsem tedy ano, ona poděkovala a rozloučily jsme se. No, trochu mi to bylo podezřelé, ale pustila jsem to z hlavy.
Za necelý týden volal stejný ženský hlas znovu. Jásavě mi oznámil, že jsem vyhrála výrobek, který mi bude pomáhat při vaření na plynu, v hodnotě tří tisíc korun! To mě mile překvapilo.
„Fakt?! A za tři tisíce? To je dobrý…“ Nicméně v hlavě se mi už něco klubalo.
„Máte radost?“
Ženský hlas chtěl, abych své štěstí potvrdila, tak jsem řekla, že ano, že děkuju, a že jí nadiktuju adresu, kam mají moji výhru poslat.
„Paní Fuchsová, výrobek vám bude předán slavnostně, protože my vás zveme na večeři do restaurace ve Třech Dvorech!“
Aha. To, co se mi klubalo v hlavě, se vyklubalo. Rozesmála jsem se.
„Já jsem si to myslela! Říkala jsem si, že ta zázračná výhra bude mít určitě nějaké „ale“! Tak co ode mě budete chtít?“ Žena spustila svůj naučený text.
„Paní Fuchsová vaše výhra v ceně tří tisíc vám bude předána na slavnostní večeři která pro vás a vašeho manžela bude zdarma ale musíte s sebou přivést alespoň dvě manželské dvojice všichni budete mít zadarmo večeři a vám bude předána výhra v hodnotě tří tisíc korun…“
Vyklubané něco se začalo smát.
„Tak to asi výhru nedostanu, protože manžel ani já nemáme čas a naši kamarádi zrovna tak.“ Žena se nedala.
„Neříkejte mi, paní Fuchsová, že neseženete jednu nebo dvě manželské dvojice! A večeře bude v sobotu. To přece máte volno.“ Ráda bych ho měla, pomyslela jsem si.
„Nemám volno, dělám v divadle a zkoušíme, je před premiérou.“ Nabídla mi několik dalších termínů a chtěla číslo mého mobilu. To jsem jí nedala, ale chtěla jsem její, protože k nám volala na pevnou linku. Začala se vymlouvat, že žádné číslo nemá, že volá z kanceláře, kde skoro není, a že… Přerušila jsem ji.
„Víte co, zkuste mi zavolat příští týden, uvidím, jak budu zkoušet. Třeba se domluvíme. Pokud přijdu, tak o vás napíšu, píšu totiž do novin.“
A představte si, že ta dobrá duše, rozhazující výhry za tři tisíce, ta dobrá duše se mi už neozvala. Snad jsem tu miloučkou paní nepostrašila tím, když jsem řekla, že o své výhře a následné slavnostní večeři napíšu? To určitě ne!
Takže by mě teď už jenom zajímalo, kdy dostanu tu výhru!

Autorka: Irena Fuchsová
http://www.kdyz.cz/
http://www.kdyz.cz/co-je-noveho
http://www.happyend4.me/10-otazek-pro/10-otazek-pro-irenu-fuchsovou.html
http://hledani.rozhlas.cz/?query=Irena+Fuchsov%C3%A1&offset=0
http://fuchsova.blog.idnes.cz/
http://www.stv.sk/online/archiv/posta-pre-teba/?date=2012-04-12