Právní okénko pro důchodce: Služebnost rozlivu

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná V minulém právním okénku jsme se zabývali služebností – právo na vodu a nyní se budeme zabývat služebností rozlivu.

Právní úprava

Právní úprava služebnosti okapu se nachází v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (nový) s účinností od 1. 1. 2014 (dále zákon), a to v ustanovení § 1273.

Princip služebnosti rozlivu

Služebnost rozlivu slouží vlastníku vodního díla, kterým může být přehrada. Spočívá v právu zaplavovat v případě povodně služebný pozemek. Tak se může zabránit škodám na majetku i na zdraví osob, které by jim jinak povodňová voda způsobila V souvislosti s touto služebností je vlastník vodního díla rovněž oprávněn mít a udržovat na služebném pozemku potřebná obslužná zařízení, kterými mohou být třeba čerpadla nebo stavidla.

Vztah mezi vlastníkem služebného pozemku a oprávněnou osobou z práva rozlivu

Vlastníkem služebného pozemku může být obec, ale i soukromá osoba, například podnikatelský subjekt. A ten je povinen nečnít nic, co by vodní dílo ohrozilo ani co by ohrozilo obslužné zařízení. Po předchozím projednání s vlastníkem služebného pozemku má oprávněná osoba ze služebnosti rozlivu právo vstoupit na služebný pozemek, a to na nezbytnou dobu a v nutném rozsahu. Bez předchozího oprávnění má oprávněná osoba právo vstoupit bez předchozího projednání a to v případě urgentní opravy. Ale samozřejmě, že ji zákon zavazuje k určitým povinnostem: provádění takové opravy musí neprodleně ohlásit dotčeným osobám a oznámit její místo, to musí zabezpečit a označit. Po skončení opravy musí pozemek uvést do původního stavu a nahradit případně vzniklou škodu. Oprávněná osoba je též povinna zpřístupnit vlastníkovi služebného pozemku dokumentaci vodního díla, aby se s ní seznámil.  

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet