Myšičko myš, pojď ke mně blíž….

Autor článku: Věra Svobodová Tak nám na dveře klepe podzim, ale bez klepání přichází do našich domovů i hosté příliš nevítaní – hlodavci. Venku jim začíná ubývat potravy a tak ji hledají jinde. Myši, potkani a vzácně i krysy se stěhují blíž a blíž, mnohdy až moc blízko. Jakmile najdou co hledali, zabydlí se, a na nás pak je, jak tyto nemilé návštěvníky vypudit.

Myši se sice stěhují do domů na podzim, ale rády zůstávají i déle. To záleží na množství jídla které najdou a taky trochu na nás. Někdy si z našeho obydlí udělají pouze příležitostné bydlení, obzvlášť pokud našly cestu k našim zásobám spížním okýnkem nebo škvírkou ve zdi. Cestu mají volnou hlavně ve starých domech a chalupách. Prý jim víc chutnají přírodní materiály jako rákos, hliněné omítky a sláma, ovšem vyskytují se i v domech izolovaných minerální vatou.

Myš neuvěřitelně rychle a dobře šplhá, umí vyskočit dost vysoko. Cestu najde kolem nedbale utěsněných trubek topení, nepatrná mezírka jí stačí, aby se dostala dovnitř. Ve stropech a podlahách si pak vybuduje cestičky a hnízda a vyráží do stran, tedy do všech bytů okolo, pro potravu. Přiláká ji cokoli. Prevencí je tedy čistota a pořádek okolo jídla, volně loženými zbytky je nevědomky zveme k hostině. Podle výzkumů dříve tak propagované drtiče odpadků, které fungovaly tak, že se odpad dostával do vody, byly obrovským lákadlem pro hlodavce, nejčastěji potkany.

Nejlépe je nainstalovat zařízení, které svým zvukem hlodavce odpuzuje.Různé druhy – různé ceny. Popravdě s nimi nemám žádnou zkušenost. Vím jen, že se zapojují do zásuvek a fungují i na chodící větší hmyz. V každém obchodě vám jistě poradí s výběrem toho pravého pro vaše potřeby.
Pokud se k nám nějaká ta myška nastěhuje, je většinou naší snahou ji vystěhovat.

Prastarou klasikou jsou mechanické pastičky na pérko. Jiné jsou na myši, jiné na potkany, hryzce a krtky. Nejsou nijak finančně nákladné, jejich úspěšnost je na první pohled – i sluch – patrná. Stačí vložit návnadu, postavit na místa pravděpodobného výskytu a čekat. Charakteristické klapnutí však neznamená vždy úspěch. Někdy je třeba i řádná dávka trpělivosti. V mém případě jde i o značnou dávku statečnosti, protože pohled na chycené zvířátko mě nijak nenadchl. A zásadně vyhazuji do popelnice celý úlovek, tedy myš i past!

Ne každému se tento druh hubení líbí, pro takové existují na trhu i humánnější pasti, jakési klícky. Zvířátko se chytí na návnadu živé, pro myši jsou to klícky malé, pro potkany a podobně jsou to větší obdélníkové sklopné klecové pasti. Tady je ale problém, co pak s chyceným hlodavcem? Pokud jej vypustíte moc blízko, s největší pravděpodobností bude doma dřív než vy. Takže je nutné udělat si dlouhou procházku, nejlépe k lesu nebo k poli a doufat, že zůstane tam.

Další možnou variantou jak se zbavit nežádoucích návštěvníků, jsou různé jedy. Prodávají se granule, otrávené zrní, jakési kapsičky s jedem a podobně. Ne všechno je možné použít v bytě. Pokud máte jiné volně se pohybující zvíře, pak hrozí, že se otráví samo. Taky v domácnosti s dětmi bych nic neriskovala. V bytě je zřejmě nutné i najít ony otrávené nevítané návštěvníky. Některé jedy působí tak, že zvíře vnitřně vykrvácí. To mi ta rána za krk pastičkou přijde tedy milosrdnější.

Posledním řešením je deratizační firma. Využívají je hlavně větší firmy kde je výskyt hlodavců nežádoucí, ale nestyďme se je povolat i v případě přemnožení hlodavců třeba na sídlištích. Potkávat se s potkany u popelnic není jistě nic příjemného. Nejen že přenáší řadu nebezpečných chorob, ale dokáže se taky dost urputně bránit, zaženeme li jej do kouta. Velice snadno se množí a samice rodí mláďata po celý rok. A tak zprvu nenápadný problém hodně rychle naroste do katastrofálních rozměrů.

Jednou z možností jak se zbavit hlavně myší je si pořídit kočku. Získáme tak nejen společníka, ale i spolehlivého hlídače co se týká myší. Ne vždy kočka ulovené zvíře žere, ale stačí její pach a myši se odstěhují k sousedům. Náš kocour si svoje teritorium pečlivě střeží. Nejen, že je prosto myší, ale nepustí k nám na pozemek ani kuny, o potkanech nemluvě, dokonce ani cizí kočka si nedovolí zabrousit k nám na dvorek. Od té doby co jej máme se u nás myši neobjevily, kromě těch, které nám přinesl domů ukázat. Má asi pocit, že se s námi musí o svou kořist podělit.

Neznám nic lepšího, než že mě uprostřed noci manžel docela nešetrně vzbudí se slovy : ,, Ta potvora zas něco má!!!!“ No a pak oba v nočním úboru lezeme po kolenou po bytě, já se smetáčkem a lopatkou, honíme polomrtvou myš a náš kocourek nás blahosklonně sleduje z křesla. Někdy mám pocit jakoby si říkal, jen si pohrajte, já už si hrál. Je natolik hodný, že nám onu myšku vždycky trochu před-chytí, aby nebyla tak moc rychlá. Když ji konečně lapíme a vyneseme ven, jinudy než ji donesl, můžeme jít spát. Občas nám to zpestří ještěrkou, jedna bez ocásku u nás byla dokonce několikrát. Třikrát jsme ji v noci chytili a vynesli, třikrát ji donesl zpět. Dům, zahradu, dvůr i terasu však spolehlivě ochrání.

Boj s nevítanými návštěvníky v našich domovech je bojem na dlouhou trať. Když se nám podaří vypudit myši ze spíže, potkany od popelnic, krtky ze zahrádek, hryzce ze záhonů, objeví se moli, mšice, mravenci, pavouci. Pěstitel vína ví jistě své o hejnech špačků na vinicích, chalupáři nestačí balit a chránit kmeny stromků před zvěří z lesa a co teprve dokáže kuna na půdě! Na tu prý spolehlivě platí lidské vlasy, volně ložené v prostoru kde se hodlají zabydlet. Těžko říct jestli je to pravda.

Zkrátka a dobře, není vždycky jednoduché udržet přírodu a zvířata dostatečně daleko od našich příbytků. A tak až půjdeme příště se smetím do popelnice, podívejme se, zda nechystáme hostinu pro jiné. Sáček s odpadky stačí pevně zavázat a pokud máme zbytky jídel, tak ty patří do specielních kontejnerů nebo na kompost. Je chvályhodné, že se u nás v poslední době tak dbá na třídění odpadu. Děláme to nejen pro přírodu ale i pro sebe.
A když se náhodou někdy s nějakou tou myškou potkáme, nebojte se. Však ona nás nesní!

Autor: Věra Svobodová, Foto: Internet