Rakovina prsu a invalidní důchod

Autorka článku: Tereza Ďoubalová Ženy, které bojovaly nebo bojují s rakovinou prsu, přiznávají, že závažná nemoc je nevyčerpala jen po zdravotní stránce, ale velmi často je připravila i o zaměstnání.

Podle unikátního průzkumu, který realizovala ING Pojišťovna v rámci projektu For You v úzké spolupráci s Aliancí žen s rakovinou prsu, více než 45 % žen, které onemocněly rakovinou prsu, skončilo v invalidním důchodu. Dalších 18 % zkrátilo svůj pracovní úvazek a 13 % muselo změnit obor nebo své pracovní zařazení. Jen u 20 % pacientek neměla nemoc dopad na jejich pracovní uplatnění.

Alfou a omegou v boji proti rakovině je prevence. Ani tak se bohužel rizikům zcela nevyhneme. Nepříznivé finanční dopady v takovém případě může zmírnit vhodně zvolené pojištění.

Nejcitelněji rakovina prsu zasahuje ženy v produktivním věku

„Velmi nás těší, že se rok od roku zvyšuje podíl žen, které s rakovinou prsu bojují úspěšně,“ říká Eva Knappová, ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu. „Musíme si uvědomit, že léčba a následná rekonvalescence představují pro pacientky nemalou zátěž – psychické, společenské, finanční i pracovní dopady jsou zřejmé. O něco více je pociťují ženy mladší – v produktivním věku. Pro ženu, která má rodinu, děti či další závazky jako je třeba hypotéka, je taková situace skutečně velmi problematická. Finančně i psychicky dopadá na celou rodinu a její stabilitu.“

Závažná nemoc bere ženám práci

Mezi pacientkami ve věkové skupině do 55 let dokonce v invalidním důchodu končí každá druhá žena (55 %) a jen 15 % z léčených pacientek se bez dalších omezení vrací do svého původního zaměstnání. „Nemoc člověka vysílí fyzicky i psychicky. Časté jsou situace, kdy se žena do zaměstnání sice vrátí, ale vzhledem k jejímu zdravotnímu omezení jí nezbývá jiná možnost, než pracovat na zkrácený pracovní úvazek, nebo najít uplatnění na méně náročné pozici či v jiné profesi,“ dodává Eva Knappová.

Ne každý zaměstnavatel je vstřícný k pracovním omezením ženy po prodělané rakovině. Příkladem je paní Jana. Pracovala na pokladně v maloobchodním řetězci, a jak už to v dnešní době bývá, měla pracovní smlouvu na dobu určitou. Když onemocněla rakovinou prsu, následovala léčba a musela nastoupit na neschopenku. Poté, co se máma tří dětí začala zotavovat a chtěla se vrátit do původního zaměstnání, místo zde už pro ni nebylo. Trvalo další půlrok, než si našla novou práci. Teprve nyní se rodina začíná pomalu dostávat z finančních trablů.

Nepříznivým komplikacím se nevyhnula ani paní Světlana. „Pracovala jsem v auditorské firmě a za dvacet let jsem si zde vybudovala slušnou pozici ve středním managementu. Vedla jsem tým několika lidí. Když jsem onemocněla rakovinou prsu, bylo mi jednapadesát. Nebylo to jednoduché období. Ale věděla jsem, že se chci ke své původní profesi vrátit. Věřila jsem, že právě práce mi pomůže vrátit se zpět do života. Na plný úvazek jsem se ale necítila. Požádala jsem zaměstnavatele o zkrácený úvazek. Ale bohužel, i přes mé dlouholeté dobré pracovní výsledky mi nevyhověl. Že prý potřebuje lidi, kteří pracují naplno. Řekla jsem si, že to zkusím. Pár měsíců jsem se v práci doslova trápila. Ač jsem se snažila, na plný úvazek jsem síly neměla. Po poradě s manželem jsem nakonec dala v práci výpověď a zkusila štěstí v menší účetní firmě. Tam ocenili mé zkušenosti a poskytli mi poloviční úvazek. Peněz sice vydělávám čtvrtinu, než býval můj plat před nemocí, ale jsem ráda, že ještě nepatřím do starého železa. Prostě že můžu pracovat a neskončila jsem v invalidním důchodu jako řada žen, s kterými jsem se během léčby seznámila.“

To potvrzuje i paní Knappová z Aliance žen s rakovinou prsu: „Nemoc bere ženám sílu. Pro řadu z nich je invalidní důchod nezbytností. Ale existuje poměrně vysoké procento zaléčených pacientek, které by v invalidním důchodu skončit nemusely. Práci by zvládly – třeba na částečný úvazek, nebo na jiné pracovní pozici. Než si ale procházet martýriem, kdy o ně zaměstnavatelé  nejeví zájem nebo jim odmítají vyjít vstříc a uzpůsobit jejich pracovní náplň, raději rezignují a končí v invalidním důchodu.“

Výpadek příjmu řeší ženy často úsporami či půjčkou

„V období léčby zpravidla dochází k dramatickému snížení příjmů. Nemocenská dosahuje jen 60 % průměrné mzdy, v průměru asi 11,5 tisíce korun. Invalidní důchod se pak pohybuje zhruba mezi šesti až deseti tisíci korunami. Z omezených prostředků musí žena navíc pokrýt kromě běžných výdajů na domácnost i část nákladů spojených s léčbou,“ uvedla Helena Lazosová, ředitelka marketingu a vývoje produktů ING Pojišťovny.  

Pro třetinu žen znamená nemoc snížení příjmu dokonce o více než 50 %. Výpadek příjmu, resp. navýšení výdajů musely ženy řešit nejčastěji z úspor (66 %). Čtvrtina žen začala kupovat levnější potraviny a desetina si musela vypůjčit finance od rodiny či známých.

Jak může ženám pomoci pojištění?

Pojištění pro případ rakoviny prsu a pohlavních orgánů v dnešní době nabízí v Česku několik pojišťoven. Princip je jednoduchý – obdobný, jako u jiných typů rizikového pojištění. Žena si platí na měsíční bázi pojistné. V případě, že onemocní rakovinou prsu anebo pohlavních orgánů, pojišťovna jí poskytne pojistné plnění. V závislosti na rozsahu pojištění je ženě vyplacena sjednaná částka. Tyto finance jí pomohou snáze se vypořádat s finančními dopady onemocnění a zvýšit kvalitu a komfort vlastní léčby i rekonvalescence. K dispozici bývají také asistenční služby v průběhu léčby.

Autor: Tereza Ďoubalová, Foto: Internet