Právní okénko pro důchodce:Alternativní formy zaměstnání

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná V následujícím textu se dozvíte o formách zaměstnání, které se jinak nazývají alternativní formy zaměstnání, jak jsou nyní využívány v ČR a v Evropské unii. Cílem článku je přiblížit nejen obsah a formu takového způsobu zaměstnání, ale také výhody a nevýhody. Článek má pouze informativní charakter, přednost má pracovní právo a předpisy související, které uzákoňují alternativní formy zaměstnání.

Práce z domova

V mediích často narazíte na nabídku „práce z domova“. Jde o určitou flexibilní formu výkonu závislé práce. Pro zaměstnance to znamená, že pracuje zcela nebo zčásti ze svého bydliště a tato práce může mít několik podob: první podoba se nazývá homeworking, kdy zaměstnanec pracuje převážně doma. Pokud jde o příležitostnou práci z domova, v českém prostředí se setkáte s názvem home – office. V současné době se můžete často setkat i u svých blízkých s tímto způsobem práce.

Když zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele

Tato forma alternativní práce se nazývá teleworking. Spočívá v tom, že zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale může využívat jiné prostory, například veřejné prostory s počítačovou technikou.  Ale ani zde  není vyloučena práce z domova. 

 Co-working nebo hotdesking znamená sdílení pracovního prostoru

 Tento alternativní způsob zaměstnání spočívá v tím, že několik zaměstnanců sdílí pracovní prostor včetně technického vybavení, to znamená: počítače, telefony, kopírky a jiné prostředky k výkonu práce, také stoly, židle, potřebný nábytek. U hotdeskingu si musí zaměstnanci rezervovat tako vybavenou místnost, kterou si zajistí v rezervačním systému. Pro nezávislé pracovníky se nabízejí co-workingová centra, v kterých sdílejí s ostatními společný pracovní prostor včetně potřebného zázemí.     

Co umožňuje práce z domova za výhody

Každý člověk si spočítá, jaké náklady ušetří, když pracuje z domova. Za prvé jsou to náklady za cestování do zaměstnání a ze zaměstnání, zaměstnavatelům se zase sníží náklady za vybavování kanceláří, nákup pracovních prostředků, nábytků a vynaložení nákladů za úklid a zajišťování bezpečnosti v pracovních prostorech. Není také od věci připomenout, že zaměstnanci, kteří pracují doma, mohou lépe dbát o svůj zdravotní režim a vyhnout se nebezpečí virových nákaz v určitých ročních obdobích a absentovat v práci. Je jistě celá řada kladů, nad nimiž můžeme přemýšlet, než si takový způsob práce zvolíme.

Úskalí alternativních forem práce

Takové formy práce však nejsou vhodné pro každého, a nad tím také třeba přemýšlet. Když na jednu misku vah položíme výhody a na druhou misku nevýhody, musíme si velmi upřímně říci, co převažuje. Položme si nyní několik otázek:    

…  bude vám chybět kontakt s lidmi?

Valná většina lidí byla zvyklá na pracovní kolektiv, který společně sdílel nejen nějakou kancelář, ale také žil v určitých vztazích, spolupracoval mezi sebou, měli jste se s kým poradit, a také vám nechyběl přísun potřebných informací. Ty jste využívali jako samozřejmou součást své práce – informace na databázích, porada s právníkem na pracovišti, přísun aktuálních pracovních směrnic, když jste něco nevěděli nebo něčemu nerozuměli, mohli jste se kohokoliv zeptat a konzultovat problém. Tedy je tu otázka, zda je pro vás pracovní kontakt nahraditelný nebo nenahraditelný. A jistě není od věci připomenout, jakou rychlostí se všechno mění. Co jste považovali za rutinní práci ještě před rokem, dnes může být všechno jinak. Položte si tedy otázku, zda a vámi bude zaměstnavatel komunikovat stejně, jako kdybyste na pracovišti běžně pracovali?

…  budete mít zajištěn pravidelný informační tok?

Zaměstnavatel musí zabezpečovat ochranu obchodního tajemství, dále ochranu osobních údajů, a také důvěrné informace. A přitom, i když máte alternativní formu práce, jste stále jeho zaměstnancem. Takové důležité údaje, které zaměstnavatel chrání, se nesmí dostat do rukou třetích osob. A také existují informace, které chrání zákony, a o tom musíte být informováni. Takže přísun interních dokumentů by měl být z vaší strany i ze strany zaměstnavatele ošetřen prohlášením.  

… Výhoda vlastního rozvržení práce

Při práci z domova nebo mimo pracovní prostory zaměstnavatele vám přinášejí výhodu, že si můžete rozvrhnout čas pro práci, a to si musíte se svým zaměstnavatelem dohodnout, ale je jasné, že práci musíte odvést nejen v tomto dohodnutém času, ale také v očekávané kvalitě. Musíte si zajistit, aby po dobu, kdy budete práci vykovávat, jste nebyli rušeni, nevěnovali se dalším úkolům a hlavně si uspořádali svůj pracovní rozvrh, abyste všechno stačili udělat podle předpokladů. Tedy – jednoduše řečeno – utužili si pracovní kázeň. Nezapomeňte, že ztrácíte důležitou kontrolu zaměstnavatele a musíte zvýšit sebekontrolu a sebekázeň.

Ne každý může takovou práci vykonávat

Když jste si už zvážili, že byste na alternativní formu práce přistoupili a víte, že budete akceptováni svým nejbližším okolím, když si vytvoříte vztah důvěry se svým zaměstnavatelem, pak zvažte, jak na vás bude působit takové změna pracovních návyků. Je třeba ještě upozornit na skutečnost, že zatím tyto alternativní způsoby zaměstnání nejsou hojně využívány zaměstnavateli, takže je třeba vaše rozhodnutí s nimi projednat.  

Pracovní smlouva

Nyní se dostáváme k problému formy a obsahu pracovní smlouvy. Smluvní úprava   pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který pracuje doma nebo mimo pracovní prostory zaměstnavatele by měla být podrobně zakotvena. Pracovní smlouva v tomto případě by měla být velmi dobře sepsaná, aby se předešlo komplikacím a konfliktům i pochybnostem o právech a povinnostech obou smluvních stran.

Hlavní principy:

-          Zaměstnanec vykonává práci z domu nebo mimo pracovni prostory jen podle dohody se zaměstnavatelem, zaměstnavatel ho nesmí do takové formy práce nutit;

-          Místo výkonu práce je nezbytnou náležitostí (zákoník práce)  pracovní smlouvy. Zaměstnanec se může dohodnout se zaměstnavatelem, že jeho bydliště bude výlučným místem výkonu jeho práce; lze však zvolit i kombinované pracovní místo;

-          Pracovní doba – když pracuje zaměstnanec na pracovišti zaměstnavatele, má rozvrženou pracovní dobu (zákoník práce). Pokud si zaměstnanec pracující mimo pracoviště zaměstnavatele určí pracovní dobu, musí si to se zaměstnavatelem rozvrhnout a po tu dobu musí být zaměstnanec zaměstnavateli k dispozici, a to tak, že bude na telefonu, bude přijímat zprávy e-mailem a odpovídat na ně nebo se v tu dobu na vyžádání nebo podle potřeby zaměstnavatele či zaměstnance, dostaví do sídla zaměstnavatele; zaměstnanec nebude oprávněn pracovat o víkendu, ve svátek apod. protože by mu zaměstnavatel muset vyplácet příplatky ke mzdě. Ale příplatek za práci přes čas, práci v noci a v sobotu a v neděli bude nucen zaměstnavatel nahradit, pokud byla nezbytná (u některých profesí – jako lékaři apod.) a to vše dle dohody, která může být i taková, že v takové dny nebude zaměstnanec pracovat. Ale to vše by mělo být zakotveno v pracovní smlouvě;

-          Délka pracovní doby – je samozřejmé, že délka pracovní doby i při práci z domova nebo mimo pracoviště zaměstnavatele musí být dodržována jako maximální délka podle zákoníku práce a nesmí přesáhnout stanovenou hranici – 40 hodin týdně. Evidenci pracovní doby vede zaměstnavatel i v případě práce z domova nebo mimo pracoviště zaměstnavatele. Je běžnou praxí, že si zaměstnanec vede svůj pracovní výkaz, který mu zaměstnavatel každý měsíc potvrdí na důkaz souhlasu. Ale je také možné, že bude požadovat, aby se mu zaměstnanec hlásil na začátku a ukončení pracovní doby. Výše jsme hovořili o tom, že v případě práce z domu nebo práce mimo pracoviště zaměstnavatele je potřebná důvěra mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, takže nechť si zvolí oba takovou formu vedení docházky, kterou považují oboustranně za vhodnou a důvěryhodnou.

-          Bezpečnost práce – zaměstnavatel je zavázán zákoníkem práce a předpisy souvisejícími, aby dodržoval a kontroloval bezpečnost práce a ochranu zdraví zaměstnanců včetně pracovních úrazů. Nezbytnou součástí povinností zaměstnavatele i při alternativním výkonu práce z domu nebo mimo pracoviště zaměstnavatele je provést školení zaměstnanců o pravidlech BZOP a lze jen doporučit, aby zaměstnanec to nebral na lehkou váhu. Je vhodné, aby právo zaměstnavatele a jím pověřených pracovníků do bydliště zaměstnance bylo upraveno smluvně, ovšem s tím, že zaměstnavatel může ve smlouvě nebo v její příloze, která bude nedílnou součástí smlouvy, zakotvil kontrolní seznam podmínek, jaké má pracovní místo vzhledem k charakteru činnosti zaměstnance mít. A zaměstnanec podpisem potvrdí, že se s podmínkami seznámil a že s nimi souhlasí. Obdobím způsobem bude také probíhat ohlašování pracovních úrazů, tedy ve smlouvě.     

-          Pokud se tedy rozhodujete, zda takovou formu práce přijmete, je třeba si promyslet, zda je pro vás výhodnější, zda jste schopni dodržovat takovou pracovní kázeň a zda se obejdete bez kolektivu spolupracovníků – tedy zda vydržíte být sami. A to je velká otázka pro ty, kteří byli zvyklí na běžné pracovní vztahy.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet