Právní okénko pro důchodce:Ochrana před požáry

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Je smutnou tradicí, že během vánočních svátků jsou domácnosti ohroženy požáry z nejrůznějších příčin.

Lidé jsou víc nervózní, než v běžné dny, a někdy zapomínají na bezpečnostní opatření, což může mít za následek vznik požáru, domácí povodně a v důsledku způsobí škody, za kterou nesou plnou odpovědnost. A stává se to i velmi opatrným lidem. Dnes se podíváme do zákona o požární ochraně, který bude platný až do 1. 1. 2017 a skokem i do nového občanského zákoníku. V občanském zákoníku si všimneme ustanovení § 4 odst. 1, o kterém se sice hodně diskutuje, ale vyjadřuje odpovědnost fyzické osoby v právním styku a podle jiných úvah i v běžném styku, v kterém se jinak uplatňují i dobré mravy.

Udržovat bezpečný chod své domácnosti, aby nebyla způsobena újma na zdraví a majetku dalších osob, sousedů i lidí, kteří se pohybují v okolí, je právní povinnost, která je vymahatelná žalobou za újmu, a to nikomu nestojí za to, aby vlastní roztržitostí v takové zvláštní situaci, jako jsou vánoční svátky, zbytek roku běhal k soudům. Nejde jen o naši roztržitost, ale i o návštěvy, které k nám zavítají s dětmi nebo se psem. Děti lákají svíčky, mohou se dokonce nepozorovaně zmocnit zápalek, nebo v kuchyni na sebe vylít vařící vodu apod. A protože odpovídáme za svou domácnost, v které trvale bydlíme jako vlastníci či nájemníci, je praktické, aby taková lákadla pro malé děti nebyla v jejich dosahu, zvláště, když neznají dobře prostor, v kterém se běžně nepohybují.          

A nyní o zákonně o požární ochraně

Práva a povinnosti fyzických i právnických osob jakožto i státních organizací a obcí jsou upravena v zákoně č. 133/1985 Sb. Zákon české národní o požární ochraně, v platném znění v roce 2014 po rozsáhlé novele. Další změna bude účinná od 1.1. 2017. I když pro naše účely v tomto článku si budeme hledět ustanovení § 17 tohoto zákona, přesto je vždy užitečné si zákon přečíst celý, aby byly více jasné souvislosti.  

Základní povinnosti fyzických osob (§17 odst. 1. až odst. 5).

Zákon zavazuje fyzickou osobu povinností si počínat tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru. K tomu nelze jinak, než připomenout ustanovení § 4 občanského zákoníku, zvláště odst. 1, který doslovně říká: „Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat je s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku očekávat.“ Používat zdravý rozum v „právním styku“ (ale i v běžném styku), v němž se ocitáme stále jako občané, jako nájemníci i vlastníci nemovitostí znamená, že si budeme počínat tak, abychom svým jednáním ochránili sebe i ostatní od ničivého požáru preventivně a zajistili tepelné, elektrické, plynové a jiné spotřebiče tak, aby například před odjezdem na rodinnou oslavu vánoc nebo před odchodem z domova nezapomněli elektrický či plynový sporáku vypnout, nenechali bez dozoru rozsvícené svíčky apod., či jiné zdroje, které mohou vést k požáru bytu a posléze domu. Je jasné, že tak činíme každý den, ale na Vánoce býváme roztržití. Nezapomeňme, že ve stanovách SVJ či v domovních řádech je závazek předcházení vytopení bytů či ochrana před vznikem požáru samozřejmý. Jde o situace, kdy požár může způsobit aromatická lampa, jejíž svíčku zapomeneme před odchodem bezpečně uhasit. Nenechat nic doutnat, ani v krbech, ani v kamnech.    

Když už hovoříme o vodě, tak dřív, než odejdeme nebo odjedeme z domu, je nutné zkontrolovat kohoutky, zda neprokapávají a voda se nehromadí ve vaně nebo v umyvadle, protože při delší nepřítomnosti může přetéci a vytopit spodní patra. Sice se to zdá neuvěřitelné, ale k zavinění takové pohromy stačí neopatrnost při odchodu z domu. Stane se také, že necháme ve vaně namočené prádlo před praním a nezajistíme kohoutek tak dobře, aby neprokapával a za jeden den nebo jednu noc nepřítomnosti můžeme způsobit, že sousedé budou vytopeni.

O tom, jak si počínat, když už požár vypukne, pojednává sám zákon, který je dobré si pozorně přečíst.

Citace, vztahující se k článku:

§ 17

Základní povinnosti fyzických osob

(1) Fyzická osoba je povinna

a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení,

b) zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení,

c) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech,

d) obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem,

e) zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání,

f) vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce,

g) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru,

h) oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá,

i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.

(2) Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.

(3) Fyzická osoba nesmí

a) vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít linku tísňového volání,

b) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,1l)

c) poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení,

d) omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku,

e) používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany,

f) provádět vypalování porostů.

(4) Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního dozoru podle § 35 a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem státního požárního dozoru.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví některé podmínky požární bezpečnosti podle odstavce 1 písm. a).

ODDÍL DRUHÝ

Pomoc při zdolávání požárů

§ 18

Osobní pomoc

Každý je povinen v souvislosti se zdoláváním požáru

a) provést nutná opatření pro záchranu ohrožených osob,

b) uhasit požár, jestliže je to možné, nebo provést nutná opatření k zamezení jeho šíření,

c) ohlásit neodkladně na určeném místě zjištěný požár nebo zabezpečit jeho ohlášení,

d) poskytnout osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce.

§ 19

Věcná pomoc

Každý je povinen na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce poskytnout dopravní prostředky, zdroje vody, spojová zařízení a jiné věci potřebné ke zdolání požáru.

§ 20

Vynětí z povinnosti poskytnout osobní a věcnou pomoc

(1) Povinnost poskytovat pomoc uvedenou v § 18 a 19 se nevztahuje na

a) útvary a vojáky ozbrojených sil České republiky, útvary a příslušníky Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby, jestliže by poskytnutím pomoci byl vážně ohrožen důležitý zájem služby,

b) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti veřejné hromadné dopravy, energetiky a spojů a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutí pomoci mohlo mít za následek závažnou poruchu provozu u těchto právnických osob a podnikajících fyzických osob, nebo jiný závažný následek,

c) právnické osoby a podnikající fyzické osoby v oblasti zdravotnictví a jejich zaměstnance, jestliže by poskytnutím pomoci bylo vážně ohroženo plnění úkolů podle zvláštních předpisů.1p)

(2) Fyzická osoba není povinna poskytnout pomoc uvedenou v § 18 a 19, jestliže jí v tom brání důležitá okolnost nebo jestliže by tím vystavila vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké.

§ 20a

Náhrada ušlého výdělku

(1) Poskytne-li fyzická osoba, která podniká nebo je samostatně výdělečně činná, osobní pomoc jednotce požární ochrany na výzvu velitele zásahu, velitele jednotky požární ochrany nebo obce, náleží jí náhrada ušlého výdělku v prokázané výši.

(2) O náhradě rozhoduje a tuto poskytuje hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Náhradu je nutno uplatnit do tří měsíců, nejpozději však do dvou let ode dne vzniku nároku, jinak tento nárok zanikne.

§ 21

Náhrada výdajů

(1) Jestliže jsou s poskytnutím věcné pomoci spojeny výdaje, patří tomu, kdo je poskytl, náhrada výdajů. Právo na náhradu výdajů může oprávněný uplatnit do tří měsíců ode dne, kdy je zjistil, nejpozději do dvou let od jejich vzniku; jinak toto právo zanikne. Právo na náhradu výdajů se uplatňuje u hasičského záchranného sboru kraje, v jehož územním obvodu požár vznikl. Hasičský záchranný sbor kraje o náhradě výdajů rozhoduje a tuto náhradu poskytuje.

(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba poskytly věcnou pomoc při zdolávání požárů jiné právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, mají právo na náhradu výdajů s touto pomocí spojených. Náhradu výdajů poskytuje ten, komu byla věcná pomoc poskytnuta.

(3) Ustanoveními odstavců 1 a 2 není dotčeno právo na náhradu škody.

§ 22

Vstup na nemovitosti

(1) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost k provedení opatření nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíření, popřípadě k provedení jiných záchranných prací, zejména vyklidit nebo strpět vyklizení pozemku, odstranit nebo strpět odstranění staveb, jejich částí nebo porostů. O potřebě a rozsahu těchto opatření rozhoduje velitel zásahu.

(2) Je-li to nezbytně nutné pro účely cvičení jednotky požární ochrany, vlastník (správce, uživatel) nemovitosti je povinen umožnit vstup na nemovitost; o tomto vstupu musí být hasičským záchranným sborem kraje nebo obcí, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, předem uvědoměn, a to nejméně 24 hodiny před zahájením cvičení. Přitom se musí dbát, aby cvičením jednotky požární ochrany bylo co nejméně rušeno užívání nemovitosti a aby nevznikly škody, kterým lze zabránit.

(3) Nesouhlasí-li vlastník (správce, uživatel) nemovitosti se vstupem na nemovitost podle odstavce 2, rozhodne hasičský záchranný sbor kraje nebo obec, které cvičení jednotky požární ochrany organizují, o tom, zda vstup na nemovitost je pro cvičení této jednotky nutný. To neplatí, jde-li o obydlí, kam lze vstupovat jen s předchozím souhlasem vlastníka nebo uživatele.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet