Domácí úrazy jsou častější než pracovní

Autorka článku: Jana Kačmárová Když lidé po náročném pracovním dni přijdou domů a zamknou za sebou domovní dveře, mají pocit, že konečně mohou relaxovat. Pocit bezpečí je však jen zdánlivý.

Právě v domácnosti se totiž stane většina úrazů. Některé jsou banální a zvládne je ošetřit i laik, jiné vyžadují rychlou lékařskou pomoc. Proto přinášíme přehled 4 častých domácích zranění spolu s radami, jak poskytnout první pomoc.

1. Popáleniny chlaďte dvacet minut, pak pomůže aloe vera

Hospodyně se spálí při vytahování plechu z trouby nebo dítě sáhne na rozpálený sporák. Právě popáleniny patří mezi nejčastější zranění v domácnosti. Například Česká pojišťovna ročně řeší na 4 tisíce takových případů. Pokud jde o lehkou popáleninu, každý ji zvládne ošetřit doma. Zasažen je obvykle jen malý kus pokožky, který zčervená. Chlazení ve studené vodě je zvlášť důležité v prvních dvaceti minutách po úrazu. „Následně může člověk ke zmírnění bolesti a urychlení léčby použít například aloe vera. Tato rostlina je už od starověku známá svými blahodárnými účinky při hojení ran a popálenin,“ sdělil MUDr. Pavel Hanzelka ze společnosti LR Health & Beauty, která má v portfoliu sprej 1. pomoci s 83% koncentrací aloe vera, jenž se aplikuje na podrážděnou pokožku. Při popálenině druhého stupně je už zasažena i papilární vrstva pokožky. Obvykle se objeví puchýře a popálené místo je vlhké. Nejhorší jsou popáleniny třetího stupně, se kterými je vždy nutné vyhledat lékařskou pomoc. Tato zranění jsou na první pohled bílá nebo černá, pokud už kůže zuhelnatěla. Zasahují 20 procent těla a více.

2. Nejčastějším úrazem dětí je řezná rána

Při vaření a přípravě jídla je velmi častým úrazem pořezání. Pokud jde o povrchovou ránu, je vhodné ji omýt a vydezinfikovat například Septonexem. Pak ji přelepit náplastí. Větší a hlubší řezné rány by se měly vydezinfikovat roztokem peroxidu vodíku a mělo by se s nimi zajít na chirurgickou pohotovost, protože obvykle vyžadují sešití. Právě chirurgicky ošetřená rána patří podle údajů České pojišťovny mezi nejčastější zranění dětí do 18 let. K podobným úrazům je pak nejnáchylnější mládež od 12 do 14 let. Přestože se to může zdát zvláštní, dobrou prevencí pořezání jsou nabroušené nože. Lépe se s nimi pracuje a riziko nehody je menší. Ostrý nůž také v kůži zanechá ranku s jasně vymezenými okraji, která dobře sroste. Naopak tupý nůž okraje rány rozdrásá a hojení je obtížnější.

3. Pády tvoří víc než polovinu úrazů

K vážnějším úrazům patří pády. Hrozí například při mytí oken nebo zametání schodů. Pokud existuje podezření na zlomeninu, je nutné končetinu zafixovat přes dva klouby. K noze můžeme přiložit například smeták, který připevníme obvazy nebo šátky. Při otevřené zlomenině mohou z rány vyčnívat úlomky kostí. Nesnažíme se s nimi manipulovat a pouze je překryjeme sterilním krytím. Je nutné zastavit krvácení třeba pomocí tlakového obvazu a na lince 155 nebo 112 přivolat rychlou záchrannou službu.

Ze všech úrazů, které je nutné ošetřit v nemocnici, tvoří pády 62 procent. Pro srovnání – dopravní nehody tvořily jen 13 procent ze všech úrazů. Z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vyplývá, že při pádech často hrozí zlomeniny. Ty tvoří 34 procent ze všech úrazů, které vyžadují hospitalizaci v nemocnici. Nejčastěji si lidé zlomí stehenní kost. Tento problém se týká převážně starých lidí, průměrný věk hospitalizovaných s tímto poraněním je 73 let. Riziko zranění v domácím prostředí by lidé neměli podceňovat. Podle Českého statistického úřadu bylo v prvním čtvrtletí loňského roku kvůli úrazům v domácnosti a ve volném čase v pracovní neschopnosti 62 643 obyvatel České republiky. Na nemocenské se s nimi pak léčili průměrně 53 dní. Ze statistiky také vyplývá, že doma hrozí úrazy mnohem častěji než na pracovišti. Ve sledovaném období se totiž pracovní úraz stal jen 22 223 lidem.

4. Při otravě pozor na zvracení, hrozí druhotné poleptání

Dalším rizikem, které v domácnosti hrozí zejména dětem, je otrava. Nejčastěji nastává tehdy, když omylem dojde k vypití čisticího prostředku nebo ke konzumaci léků. Proto není dobré skladovat například Savo a další chemikálie ve skříňce pod dřezem, kam se dostane i batole. Stejně tak je dobré zamykat domácí lékárničku. Všechny tyto potenciálně nebezpečné látky se v žádném případě nemají přelévat z originálních obalů. Zvyšuje se tak riziko, že je jiný člen domácnosti omylem vypije. „Pokud je však už dítěti špatně, rodič by s ním měl jet ihned na pohotovost. Je ale důležité, aby zjistil, co vlastně potomek snědl nebo vypil a obal od výrobku přinesl lékaři“ . Podle složení pak doktor určí vhodný postup léčby. V žádném případě se však nedoporučuje v domácím prostředí vyvolávat zvracení. Pokud člověk vypil leptavou látku, hrozí, že by si při zvracení poleptal jícen a ústa ještě jednou. Naopak je vhodné, aby se napil vody, která škodlivou látku rozředí.

Autor: Jana Kačmárová, Foto: Internet