Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Právní okénko pro důchodce:Náklady soudního řízení

Publikováno: 3.03.15
Počet zobrazení: 1466
  Autorka článku: JUDr. Irena Novotná
Cílem tohoto malého seriálu článků je informace o nákladech soudního řízení, které, jak uvidíme následovně, nejsou žádnou jednoduchou a levnou záležitostí.

Právním rámcem je Předpis č. 99/1963, Zákon občanský soudní řád, platný od 1.1 2015 (dále jen „o.s.ř.“. Problematika je rozdělena do tří samostatných kapitol.

Články mají pouze informativní povahu, přednost má zákon, rozhodnutí soudu a předpisy související s danou problematikou.

 

NÁKLADY ŘÍZENÍ

Kapitola 1. Druhy nákladů řízení

Ustanovení § 137 o.s.ř. ve třech odstavcích stanoví přehled nákladů řízení a v odstavci 1 se dočteme definici, jak máme rozumět pojmu „náklady řízení.“

Náklady řízení zákon rozumí hotové výdaje účastníků a jejich zástupců. Do nákladů řízení spadá i soudní poplatek, náhrada za ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, dále náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle ustanovení § 100 odst. 2. Ten doslovně zní:

Cit.: Průběh řízení

§ 100

 (2) Je-li to účelné a vhodné, může předseda senátu účastníkům řízení nařídit první setkání se zapsaným mediátorem (dále jen „mediátor“) v rozsahu 3 hodin a přerušit řízení, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Pokud se účastníci bez zbytečného odkladu nedohodnou na osobě mediátora, vybere jej ze seznamu vedeného ministerstvem předseda senátu. Po uplynutí 3 měsíců soud v řízení pokračuje. První setkání nelze nařídit po dobu platnosti předběžného opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí.

Odměna za zastupování náleží k nákladům řízení, ale jen tehdy, je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy. U notáře tím zvláštním právním předpisem rozumíme notářský řád, a konkrétně ustanovení § 3, které doslovně zní takto:

Cit.: § 3

(1) Notář může v souvislosti s notářskou činností v rámci další činnosti poskytovat tyto právní služby:

a) udělovat právní porady a zastupovat v jednání s fyzickými a právnickými osobami a v řízení před orgány veřejné moci; před soudy jen v řízeních podle části páté občanského soudního řádu, ve věcech veřejných rejstříků a ve věcech podle zákona o zvláštních řízeních soudních s výjimkou

1. řízení o pozůstalosti, v němž vykonává činnost soudního komisaře,

2. řízení ve věcech kapitálového trhu,

3. řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže,

4. řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin,

5. řízení o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva,

6. řízení o soudním prodeji zástavy,

7. řízení ve věcech rodinněprávních vyjma péče soudu o nezletilé a výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé a

b) sepisovat soukromé listiny a zpracovávat právní rozbory.

(2) Notář může vykonávat správu majetku a zastupovat v této souvislosti.

(3) Notář může též vykonávat funkci insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce v insolvenčním řízení.

 

A dále, jde-li o patentového zástupce rozsahu oprávnění, též stanovenými zvláštními právními předpisy, kterým se rozumí zákon o patentových zástupcích.

 

Náhrada za daň z přidané hodnoty

Náhrada za daň z přidané hodnoty náleží k nákladům řízení pouze tehdy, jestliže je zástupcem:

a) advokát,

notář v rozsahu svého oprávnění,

patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění,

b) advokát, který je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie,

c) patentový zástupce v rozsahu svého oprávnění, který je společníkem, akcionářem, zaměstnancem nebo členem statutárního nebo dozorčího orgánu společnosti patentových zástupců, a plátcem daně z přidané hodnoty,

d) advokát, který je zaměstnancem jiného advokáta nebo právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, a plátcem daně z přidané hodnoty je tento zaměstnavatel advokáta.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: