Léčba kortikoidy

Autor: Jana Kačmárová Při delším či celkovém užívání však mohou oslabovat imunitu a přispívat k rozvoji cukrovky, vředů nebo třeba psychických problémů. Jaká jsou hlavní pozitiva a zároveň rizika užívání kortikoidů, jaké mohou mít lidé následky či zda a čím se dají tyto látky nahradit, o tom všem hovoří ve svém komentáři dermatolog MUDr. Tomáš Kampe.

Éra před a po objevení kortizolu

Termínem kortikoidy či kortikosteroidy se v užším slova smyslu označují chemické látky s prstencovou strukturou. Kortikoidy užívané v medicíně jsou syntetické molekuly, které mají silný protizánětlivý účinek. O jejich jedinečnosti svědčí i fakt, že z historického hlediska v medicíně hovoříme o éře před objevením kortikoidů, přičemž kortizol byl objeven roku 1948, a éře po jejich objevení. Tento objev učinil v roce 1950 ze tří vědců – Tadeuse Reichsteina, Philipa Henche a Edwarda Kendalla – dokonce laureáty Nobelovy ceny. Do léčby kožních onemocnění byly kortikoidy ve formě krémů, mastí a roztoků zařazeny v roce 1952. Dnes se s léčbou kortikosteroidy setkáváme nejčastěji v revmatologii, dermatologii, gastroenterologii a v plicním lékařství.

Kortikoidy jsou nenahraditelné, mohou ale zapříčinit třeba cukrovku

Pozitivní působení kortikoidů vychází z jejich účinků – dovedou velmi dobře tlumit zánět, mají antialergický účinek a potlačují reakci imunity. Vzhledem ke jejich farmakologickému účinku, rychlosti a razantnosti nástupu účinku nejsou kortikosteroidy zcela nahraditelné. Velmi dobře pomáhají třeba s atopickými ekzémy, s lupenkou i u řady alergií a roztroušené sklerózy. Prospívají lidem s autoimunitními nemocemi, kam se řadí třeba Crohnova choroba či zánětlivá onemocnění střev, a u mnoha dalších zdravotních potíží. Přesto je třeba proces léčby velmi dobře hlídat a dodržovat pokyny, jelikož dlouhodobější léčba kortikoidy je v jistém ohledu riziková.

Samozřejmě vždy záleží na typu užívaného léku, jeho dávkování, délce léčby či způsobu. Nicméně k negativním účinkům užívání kortikosteroidů se obecně řadí porucha látkové výměny cukrů, což může vést až k cukrovce, útlumu činnosti nadledvinek, žaludečním vředům, neuropsychiatrickým komplikacím či třeba k růstu krevního tlaku.

Co se týká užívání v těhotenství, tak ačkoliv systémové kortikoidy nezpůsobují vývojové vady plodu, pokud by se užívaly ve velkých dávkách, mohou zpomalit jeho růst. Jiné typy kortikoidů nejsou v těhotenství doporučovány vůbec. U dětských pacientů je pak třeba volbu kortikoidů rovněž zvážit a případně se vyhnout aplikaci nejsilnějších hormonů na celý kožní povrch. Lokálně aplikovaná léčiva mohou navíc při dlouhodobém užívání způsobovat atrofii, tedy ztenčení pokožky. V prvních týdnech léčby se dají potíže ještě zvrátit, později již nikoliv. Stanovit časovou hranici, kdy se změny na pokožce stávají trvalými však není možné.

Užívejte kortikoidy jen v akutních případech

Lidské tělo je velmi individuální, co může pomoci jednomu, může druhému naopak uškodit a není možné nikdy nic zaručit stoprocentně. Přesto bych lidem s kožními potížemi s ohledem na nežádoucí účinky kortikoidů doporučil užívat co nejmenší možnou dávku, která je však efektivní a potřebná ke zlepšení zdravotního stavu, tedy v nejakutnějším stadiu kožních onemocnění. Po odstranění akutních potíží je pak vhodné farmakologickou léčbu postupně vynechávat a pomalu přecházet na udržovací léčbu, například směrem k produktům s obsahem Aloe vera gelu. V případech chronických nezávažných onemocnění je pak naopak vhodné těmito produkty začít a farmakologickou léčbu kortikoidy aplikovat až v případě jejich selhání.

Autor: Jana Kačmárová, Foto: Internet