Proč, babí léto? Proč ne, léto dědka?

Autor článku: Irena Fuchsová Dámy, měly bychom už jednou konečně říct, a dost! Copak dědkové nemohou mít léto dědka? Proč musíme mít babí léto pořád jenom my? A nejde jenom o babí léto…

Šalvěj lékařskou známe pod názvem babské ucho. Pěstuje se v mnoha evropských zemích, i v Americe, a to by mě tedy fakt zajímalo, jestli se jí i tam říká babské ucho! Copak je ucho dědka jiné než ucho baby? Nebo má snad ucho dědka horší léčivé účinky? Navíc šalvěj není vůbec podobná uchu, ani babskému ani uchu dědka. Ale říká se jí babské ucho…
A proč se říká, kam čert nemůže, strčí babu? Byla jsem svědkem tolika situací, do kterých byl nastrčený dědek, ale nikdy jsem neslyšela, aby se řeklo, že ho tam nastrčil čert. A přitom by to znělo úplně přirozeně! Kam čert nemůže, strčí dědka. Ale to ne, kdepak. Čert pokaždé tam, kam nemůže, strčí babu!
A co babské rady? Už jste, dámy, někdy slyšely, aby někdo pohrdavě řekl, no jo, to jsou rady dědka? Nikdy! Muži s oblibou mávají rukou a říkají, no jo, to jsou babské rady!
A co baba na koštěti? Proč bychom měly pořád létat na koštěti jenom my? Copak nemůže létat i dědek?
Milé dámy, je to na nás.
Žádné babí léto, ale léto dědka.
Babské ucho? Ne. Šalvěj lékařská nebo ucho dědka.
A čert ať si strká tam, kam nemůže, koho chce, ale my tam budeme strkat dědka!
A když se budeme chtít pohrdavě vyjádřit o radách, budeme říkat, no jo, to jsou rady dědka!
A na koště také posadíme dědka! Jen ať na něm pro změnu létá on!
Teď jsem si to po sobě přečetla a zjistila jsem, že sice mám pravdu, ale na druhou stranu, moje milé dámy, ono to, že máme v tomhle všem převahu my, o něčem svědčí.
Šalvěji se možná říká babské ucho proto, že umíme lépe naslouchat než dědek, a tedy působíme léčivě, stejně jako léčivě působí šalvěj.
A když někam čert nemůže a nastrčí nás, to může znamenat, že jsme více schopné za čerta zařídit to, co potřebuje, než by to zařídili dědkové.
A babské rady? Když se dříve řeklo, to jsou babské rady, nemuselo se to přece říkat pohrdavě, jako se to říká dneska! Mohlo se to říkat s úctou. Byly přece babky kořenářky a ty moc dobře věděly, na co je která bylinka dobrá a kdy se má sbírat, aby její účinky byly nejlepší, věděly, jak se má sušit a jak se má používat. Nikdy jsem neslyšela o dědkovi kořenáři. A víte, proč?
Dědka by totiž nikdo o půlnoci do lesa nedostal, ještě tak na čekanou, ale aby při světle měsíčku sbíral bylinky?! Dědek pěkně chrupe, zahrabaný v peřinách, ale jak ho něco zabolí, hned peláší pro moudrou babskou radu za babkou kořenářkou!
A létat na koštěti, to je, dámy, umění. Chtěla bych vidět dědky, jak letí! Myslím, že i tady je jasné, proč koště patří nám!
A babí léto? Čemu se říká babí léto? Slunečným dnům před začátkem podzimu. A víte, proč se říká babí léto? Protože je víc vdov než vdovců. Babího léta si tedy užívají víc baby než dědkové, proto babí léto.
Když jsme si to teď tak hezky vysvětlily, tak to asi necháme být tak, jak to je, co říkáte, milé dámy?

Autorka: Irena Fuchsová
http://www.kdyz.cz/
http://www.kdyz.cz/co-je-noveho
http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1
http://hledani.rozhlas.cz/?query=Irena+Fuchsov%C3%A1&offset=0
http://fuchsova.blog.idnes.cz/
http://www.stv.sk/online/archiv/posta-pre-teba/?date=2012-04-12