Možná to dělá i pan profesor Klaus s panem Petrem Hájkem

Autor článku: Irena Fuchsová No a co? I kdyby to dělali, tak na tom není nic špatného. Je to… nemohu říct lidské, protože to dělají pouze muži, a to nejenom muži velmi, ale velmi vzdělaní.

Nic proti tomu, pánové, že to děláte, i když to děláte tajně! Jenom bych ráda, abyste věděli, že vaše ženy i vaše děti, vědí, že to děláte!
Ti čtyři muži v důchodovém věku, se v téhle kavárně schází každý den, přesně v 17. hodin a jejich setkání končí přesně v 18.30. Probírají pokaždé něco jiného, jinak to ani nejde, vždyť život kolem nich je také každý den v něčem jiný.
Mají svůj stůl, který jim nikdo neobsadí, protože personál kavárny ho před cizími hosty hlídá, a pravidelní návštěvníci, kteří tyto čtyři muže znají z veřejného života, by si k němu před sedmnáctou hodinou nikdy nesedli.
Jména uvádět nebudu, dělají tu věc tajně, tak to na ně přece neprásknu, ale orientovat se v nich musíte.
Takže:
Knírek má knírek.
Pleška má pleš.
Ofina si zbytek vlasů sčesává do ofiny a nenávidí vítr.
A Vtipálek je občas vtipný.
Jejich smysluplná a tvůrčí debata, určená každý den jiné vrstvě našeho národa, trvá přesně hodinu a půl…
… Knírek se podíval na hodinky.
„Neboj se. Hlídám ti čas,“ řekl Pleška. „Máš ještě pět minut do půl sedmé.“ Ale Knírek už vstával.
„Půjdu dřív. Včera jsem přišel, a už se houpal. Nebylo to ono.“
„To máš pravdu,“ souhlasil Ofina. „Taky nemám rád, když nestihnu začátek. Jako by mi někdo přerušil orgasmus.“
„Tak půjdeme všichni. Dneska se nějak nemůžu dočkat! Pánové, teď mě napadlo, zítra bychom mohli probrat orgasmus parlamentní,“ řekl Knírek a Vtipálek přikývl.
„Ještě, že jsi mi to řekl. Zeptám se manželky, co to je orgasmus!“
Před kavárnou se cesty mužů rozdělily. Pleška šel vpravo, Vtipálek vlevo, Ofina rovně, protože bydlel hned naproti a Knírek musel obejít blok, kde byla kavárna. Podíval se na hodinky a zrychlil. Asi je to stářím, budu muset klukům navrhnout, abychom se scházeli o pět minut dřív a o pět minut dřív končili. Manželka taky říká, že má pořád co dělat a přitom jí žádné nové povinnosti nepřibyly. Už prostě nemáme to tempo, na jaké jsme byli zvyklí celý život.
Znovu se podíval na hodinky. Dneska bych to mohl stihnout…
Když došel domů, pozdravil se s manželkou a šel do své pracovny. Jeho žena začala v kuchyni připravovat talíře. Byl to takový jejich každodenní rituál. Když Knírek přišel ze státotvorné schůzky, šel si do své pracovny zapsat důležité podněty, aby je mohl dále zpracovávat, a přesně v devatenáct hodin přišel do jídelny, kde při televizních zprávách společně večeřeli.
Podobné to bylo i u Plešky, Vtipálka a Ofiny. Všichni tito pánové měli své manželky vycvičené a tak dámy už mnoho let věděly, co jejich mudrcové vyžadují, a řídily se tím. Spokojenost byla na obou stranách.
Knírek tedy za sebou zavřel dveře své pracovny (totéž v tu chvílí udělali i jeho tři kamarádi), zatáhl závěs na okně (stejně jako oni), rozsvítil lampu na pracovním stole (oni také), pak všichni čtyři otevřeli počítač, ale nesedli si k němu…
… Když Knírek vyšel spokojeně v devatenáct hodin z pracovny, jeho manželka se na něho starostlivě podívala.
„Říkal jsi, že to dneska bude v kavárně složité. Stačil sis teď všechno, co jste dneska řešili, za tu chvilku zapsat, miláčku?“
„Samozřejmě. Cestou z kavárny si vše v hlavě utřídím a pak je to otázka přesně té chvilky, o které ses tak nedůvěřivě zmínila. Všechno mám zapsané, děkuji za optání.“
Když si sedli ke stolu, řekla mu jeho manželka, že před chvílí, když byl v pracovně, volal jejich syn, že mu něco chce a zavolá mu po zprávách. Knírek přikývl a pustil se do večeře.
Jeho manželka se usmála. Vzpomněla si, jak svému synovi řekla, že mu teď tátu k telefonu dát nemůže, protože…, a syn se rozesmál a skočil jí do řeči.
„No jo, já zapomněl, že má táta Večerníčka.“

Autorka: Irena Fuchsová
http://www.kdyz.cz/
http://www.kdyz.cz/co-je-noveho
http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1
http://hledani.rozhlas.cz/?query=Irena+Fuchsov%C3%A1&offset=0
http://fuchsova.blog.idnes.cz/
http://www.stv.sk/online/archiv/posta-pre-teba/?date=2012-04-12