Vyhýbám se diskuzi u mých blogů jak čert kříži!

Autor článku: Irena Fuchsová A když tam dolů, pod své blogy, náááhodou někdy sjedu a uvidím kousíčky diskusních příspěvků… uf… jako když mi někdo vrazí kudlu do zad, a to i v případě, že je příspěvek nekudlový.

Nevím, jak to diskutující dělají, ale kudla nekudla, je to pro mě pecka tak i tak, a proč by měla stařenka dostávat pecky? Děkuju, nechci.
Než jsem měla svůj blog, občas jsem do diskusí chodila, i jsem diskutovala, ale chyběl mi čas. Tak jsem tam chodit přestala. Když jsem si blog založila a hned jsem dostala v diskusi několikrát po hubě, řekla jsem si, nenene, nebudu si kazit radost.
Píšu své blogy radostně, baví mě to, mám své čtenáře, tak za co bych měla dostávat po hubě, sakra? Jdu se svojí kůži na trh a někdo anonymní si bude hrát na Pána Tvorstva? A já to budu číst a budu reagovat, a dostanu znovu po hubě, a zas a zas? Oklepu se a zase budu reagovat, protože přece autor blogů je tady od toho, aby dostával po hubě od některých diskutujících, kteří by možná nebyli schopni ani sesmolit jednoduchý příběh o tom, jak masturbují ve stodole a kouká na ně při tom koza Líza a líně přežvykuje? Takhle že by to mělo být? Dovolte, abych se zasmála!
A tak jsem se vykašlala na diskuze, a když mi vyšel blog „Sem bejvalá komouška, tak si do mě poďte kopnout!“ a kamarádi mi od rána psali, abych proboha nečetla diskusi, byla jejich varování zbytečná. Už jsem ji totiž dááávno nečetla! Nicméně jsem je neposlechla, nakoukla tam, vynadala jsem si a definitivně jsem se s diskusemi rozloučila.
Tenhle hnůj si tedy už nikdy, ale fakt nikdy do duše nepustím.
Kdo mi chce napsat, má u blogu kontakt a může mi napsat i přes mé webové stránky. Odepisuju všem. I panu Helekalovi. Napsal mi 16. dubna 2011, zrovna na můj svátek.
„Nelíbí se mi Váš blog, a vy na mě působíte jako žena lehkých mravů! D. Helekal.“
Týkalo se to blogu „Možná to dělá i pan profesor Klaus s panem Petrem Hájkem“.
Odepsala jsem:
„Pane Helekale, mrzí mě, co jste mi napsal. Nevadí mi, že si o mně myslíte, že jsem žena lehkých mravů – představuju si pod tímto pojmem prostitutku a tou jsem fakt nikdy nebyla – vadí mi, že se vám nelíbí můj blog o tom, jak čtyři filozofové pospíchají domů na Večerníčka.
Nemyslela jsem tím nic zlého, naopak, představa těch čtyř mě rozesmává už několik let, a celou tu dobu si říkám, musím o nich napsat, ať se pobaví i jiní.
Přemýšlela jsem, jaká jména dát do názvu, jména, která budou znát skoro všichni. A napadla mě tato dvojice, která spolu určitě vede různé debaty a možná, když své debaty skončí, na Večerníčka pospíchají stejně, jako „mí“ čtyři filozofové.
Chtěla jsem tímhle blogem přiblížit a zlidštit moudré a pro mnohé z nás, i nedotknutelné muže. Takže tak. Přeju vám příjemný večer, pane Helekale.“
A příjemný nový den přeju i všem mým čtenářům, kteří právě dočetli až sem

Autorka: Irena Fuchsová
http://www.kdyz.cz/
http://www.kdyz.cz/co-je-noveho
http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1
http://hledani.rozhlas.cz/?query=Irena+Fuchsov%C3%A1&offset=0
http://fuchsova.blog.idnes.cz/
http://www.stv.sk/online/archiv/posta-pre-teba/?date=2012-04-12