Důchodce a duchovní život – Směr přístupu

Autor článku: František Benda Jeden z prvních pohledů hned po ránu patřívá teploměru. Podle jeho údajů odhadujeme, jaký nás asi čeká den. Jsou činnosti, které může neočekávané počasí ovlivnit.

Třeba že musíme s sebou tahat všude překážející deštník, nebo zase že bude přílišné vedro a my se budeme nuceni pařit ve společenském obleku.

Ale samotný, třeba i přesný údaj nám toho moc neprozradí. Naměříme-li např. deset stupňů (samozřejmě že Celsia), je ještě důležité roční období. V zimě to můžeme vnímat jako příjemné, kdežto v létě by to bylo nepředstavitelné.

Nejzajímavější je z tohoto hlediska přístup k nule. To je taková hranice, považovaná za neutrální. Je důležité, blížíme-li se k ní ze záporné, v tomto případě spodní strany, nebo z té kladné, nacházející se nahoře. Jde také samozřejmě o to, v jakém prostředí, za jakých podmínek a za jakým účelem teplotu sledujeme, případně regulujeme. Jinak se o ni zajímáme v létě na chatě, jinak v kuchyni při zacházení s potravinami, a zcela jiný přístup zachováváme v laboratoři při důležitém pokusu.

O nulovou hodnotu, nacházející se na rozhraní dvou hodnot navzájem odlišných, je prospěšné se zajímat i v jiných oblastech, než při bezprostředně užitkových. Ta je sama o sobě neutrální. Můžeme si představovat, až má v sobě něco ze svých sousedních hodnot, třeba půl na půl, nebo naopak, že představuje něco zcela zvláštního, naprosto osobitého, co nemá se sousedy společného vůbec nic. Nula od nuly pojde, říká se v takových případech.

Vztáhneme-li tento princip do oblasti morálky nebo do duchovního usilování, může nám pomoci vrhnout nové světlo do našeho uvažování a případně je i pozměnit.

Třeba taková chudoba. Není nikterak lhostejné, jestli jsme se pro ni rozhodli dobrovolně tím, že jsme omezili množství námi používaných prostředků, či jsme do ní byli uvrženi nějakými vnějšími nepříznivými událostmi, které jsme nemohli žádným způsobem ovlivnit.

Nebo samota. Někdo po ní touží a libuje si v ní, jiný se jí děsí a osamocen si zoufá. Jeden ji dokáže vyplnit smysluplnou činností, druhý v ní neví, do čeho by píchl.

Obdobně i ve společenském styku není zcela stejné, usmívá-li se na nás někdo proto, že jsme mu sympatičtí, nebo nás má dokonce rád, nebo jde-li o prodavačku, která to má v náplni práce a ví, že ji v skrytu sleduje šéf a závisí na tom výše jejích prémií.

Lze namítnout, že důvod je lhostejný, neboť výsledek, tj. usmívající se tvář a následná pohoda jsou rozhodující. V obchodě ano – tam by bylo bláhové se domnívat, že právě my jsme padli prodavačce do oka. V osobních kontaktech to je jiná. Tam i drobné odchylky ve tváři mohou signalizovat změnu smýšlení.
Zvláštní skupinu zde představují herci. Ti dokonce musí svaly svého obličeje, stejně jako svůj hlas cvičit, aby dokázali patřičnou náladu co nejvěrněji vykreslit, mnohdy i bez hlasitého doprovodu.

Také ti, kteří si vybrali prokazování péče o své bližní za svůj životní obor, se musí dokonale ovládat. I když pacient ví, že ošetřovatelka nebo lékař vykonávají pouze předepsané úkony, snadno pozná, je-li péče doprovázena soucítěním nebo je pouze podložena předepsanou normou.

Obzvlášť citlivé jsou tyto vztahy v duchovním životě. Historie nabízí mnoho vzorů, hodných následování. Pouhé kopírování jejich chování a papouškování moudrých výroků k podobným výsledkům, jakých dosáhli oni, nevede.

Správná cesta by byla taková, že ke stejnému přesvědčení a chování jako bylo jejich bychom došli sami od sebe, a populární bonmoty nebo naučení by nás napadly jako vyjádření našich vlastních pocitů.
Nemůžeme dosáhnout jejich dokonalosti, jestliže se k jejich vzoru přibližujeme z opačné strany, než šli oni sami.

Chceme-li už je napodobit, neboť ne každý má schopnosti vytvořit vlastní cestu, pak pouze v jejich přístupu. Na této cestě, která je vlastně tak trochu koukáním přes plot z naší ne příliš úspěšně udržované zahrádky, ke vzornému sousedovi, budeme muset možná řešit jiné problémy, než měl on, ale co do výsledku máme větší naději se mu podobat, než se pokoušet o něco amatérsky sami.

Autor: František Benda, Foto: Internet