Doplatek na bydlení nebo obchod s chudobou?

Autorka článku: Štěpánka Filipová Lidé, kteří se ocitnou v obtížné životní situaci, mají při splnění zákonem stanovených podmínek nárok na doplatek na bydlení. Jde o sociální dávku ze systému pomoci v hmotné nouzi, kterou vyplácejí úřady práce.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní navrhuje, aby se doplatek na bydlení, pokud je vyplácený na ubytovny, snížil. Pomohlo by to omezit obchod s chudobou. Proti přesouvání peněz ze státní pokladny prostřednictvím sociálně slabého člověka směrem k „podnikatelům“ s chudobou, kteří se obohacují na úkor veřejnosti, už nějakou dobu vystupuje také Svaz měst a obcí ČR. Podporuje tak návrh MPSV, podle kterého se má tato sociální dávka, je-li vyplácena lidem na ubytovnách, snížit na 70 %.

„Není přece správné, že si někteří vychytralí lidé kupují objekty ve špatném stavu a lákají do nich sociálně slabé z celé republiky s tím, že náklady zaplatí stát“, říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Účelem doplatku na bydlení ale nesmí být zisk provozovatelů ubytoven. Tato sociální dávka má pomáhat potřebným.“

Svaz měst a obcí ČR rovněž považuje za důležité, aby se dávky vyplácely lidem, kteří mají k dané obci vztah. Jinak se obchod s chudobou bude dál šířit či přesouvat po republice. Města a obce také potřebují znát své obyvatele, aby mohly svým občanům v obtížné životní situaci, zejména těm, kteří se v ní ocitli nezaviněně – rodinám s dětmi a seniorům – efektivně pomáhat. Mnoho samospráv tak v současné době rozjíždí projekty sociálního bydlení.

Podle Úřadu práce ČR bylo letos v srpnu vyplaceno celkem 60 296 doplatků na bydlení. Z toho šlo celkem 12 819, tedy 21 %, těchto sociálních dávek lidem na ubytovny. Nejvíc doplatků se vyplatilo v Moravskoslezském kraji, celkem 3 253, následoval Ústecký kraj se 1 490 doplatky a Středočeský kraj, kde se vyplatilo 1 314 těchto dávek.

Z dosavadního dění je zřejmé, že pokud úřady práce vyžadovaly souhlasy obcí v kontextu s přiznáním doplatku na bydlení, stanovisko obce zpravidla vedlo k tomu, že lidé svou situaci začali sami řešit a nepodporovali tak zisk provozovatelů ubytoven.

K povinnosti Úřadu práce ČR mít souhlas obce v kontextu doplatkem na bydlení bohužel v současné době existují dvě různá stanoviska Ministerstva vnitra ČR. Jedno – zjednodušeně řečeno – říká, že souhlas obce je závazný, druhé, že nikoliv. Podle názoru Svazu o správnosti postupu může rozhodnout pouze soud.

Obce souhlas s doplatkem na bydlení v mnoha případech nedaly. Mimo jiné proto, že nebylo zaručeno, že dávka půjde skutečně potřebným. Důvodem byl i fakt, že obec o občanovi neměla dostatek informací a nemohla tak vyloučit, že se jedná pouze o účelové přestěhování v kontextu s doplatkem na bydlení, který by se měl vyplácet na ubytovnu.

Autor: Štěpánka Filipová, Foto: Internet