Jan Hus – kapitola 10

Autorka článku: Irena Novotná RYTÍŘ MIKEŠ ZÚL Z OSTŘEDKA – LAPKA. V případě Mikeše Zúla se již setkáváme se jménem Mistr Jan Hus, ale vezměme to po pořádku. Když se král Václav popasoval i s cizinou, obrátil svou pozornost na české země.

Byl nejvyšší čas, aby nastal klid a pořádek, který obyvatelé už dávno postrádali. V době zemského bezvládí řádili v českých krajích „kořistní zemané“ (dle Palackého), ti útočili ozbrojenými houfy na kupce na silnicích, na sousedy, zmocnil se několika opevněných zámků nad Sázavou. Václav proti němu vypravil vojsko, kterému velel Zbyněk Zajíc z Hasenburku. Toto jméno si zapamatujeme, protože o něm ještě uslyšíme v souvislosti s Mistrem Janem Husem. Zbyněk Zajíc z Hasenburku dobyl zpět zámky, kterých se Zúl, zmocnil, zajal ho a přivedl do Prahy. Nejvyšší zemský soud odsoudil loupeživého rytíře k smrti oběšením. Lidé trest uvítali i s tím, že oblíbený kazatel Mistr Jan Hus připravil Zúla k smrti a přiměl ho, aby se obrátil na popravišti k lidu a pronesl: „Svatá obci, prosím vás, prostě za mne Pána Boha.“ Ale ani jiní útočníci, kteří řádili v krajích, neušli spravedlivému trestu. Nejvyšší zemský soud pak dne 20. prosince 1404 vyřkl až trest smrti za „kupování věcí válkou nebo lapkováním branným“. Dne 5. Ledna 1405, podle sněmovních nálezů, král Václav ustanovil ve všech krajích jednoho či více popravčích, rozšířil jejich pravomoce, aby byla pojištěna bezpečnost a zajištěn zemský mír.

Hulerova kauza.

Někdejší měšťan pražský Zikmund Huller, jeden z nejbližších králových oblíbenců, zastával úřad zemského podkomořího a požíval královy velké důvěry. Jako podkomoří již vládl osmnáct let nad všemi královskými městy v Čechách. Měl také rozsáhlé pravomoci nade všemi královými panstvími, i nad klášterními statky, pokud náležely pod jurisdikce královské komory. A protože požíval velké královy důvěry, stal se i pánem královského hradu Orlíku nad Vltavou a dokonce byl spolu s králem v zajetí ve Vídni. Ze zajetí byl propuštěn za rok po králově útěku, a když se vrátil, byl dosazen zpět do svého úřadu. Jenže, dne 23. června 1405 náhle upadl do nemilosti a král ho dal toho dne stít. Palacký praví, že se příčina popravy nikde neudává, ale lze se jí dopídit. Jedná se o hrad Potštejn. V roce 1389 chtěl král Václav IV. zástavu na majetku vyplatit a zavázal se vyplatit knížatům 8000 kop gr. pražských po určených lhůtách. Knížata mu zasílala kvitanci vždy řádně k termínu. Ale stalo se, že stále upomínali krále, že je jim slíbenou částku dlužen. V roce 1405 soud potvrdil, že skutečně král peníze dluží. A protože celé jednání šlo přes kancelář podkomořího v časovém sledu 18. A 23. června, není pochybnost, že Huller peníze zpronevěřil a podvrhl falešné kvitance, z čehož byl obviněn. Trest byl rychlý a přísný a svou razancí král stoupl ještě více v očích lidu.

Václav IV. se pokouší znovu o trůn říše římské a kam to až vedlo.

Když král Václav IV. Shledal, že okolnosti jsou mu nakloněny, zvláště od sousedních mocnářů, připravoval se k dosednutí na trůn říše římské. Zbývalo jediné – přesvědčit římskou kurii, aby odvolala své uznání Ruprechta za krále. Jeho nepřítel. papež Bonifác IX., zemřel už 1. října 1404 a na papežský stolec nastoupil dne 17. října papež Inocenc VII. Ale dne 6.listopadu 1406 zemřel a po něm pak nastoupil Řehoř XII.  A právě k němu se Václav obrátil se žádostí, aby bula, která potvrdila Ruprechta za krále, byla zrušena a jemu navráceny tituly a cti jako římskému králi. Jenže se stalo něco, co král nepředpokládal. Papež Řehoř XII. jeho žádost nevyslyšel, ale  přiklonil se na stranu Ruprechta. A nyní to začíná znovu: králův hněv se obrátil proti papeži a zakázal pražskému arcibiskupovi a vikářům přijímat od Řehoře XII. „Zápisy na uprázdnění církevních míst v Čechách“, pokud nenapraví to, co proti králi učinil. Jasné je, že tyto Václavovy kroky nemohly neposloužit k prospěchu protipapežskému učení a reformátorskému snažení v Čechách.

Autor: Irena Novotná, Foto: Internet