Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

V Africe „žehlí“ matky dcerám prsa.

Publikováno: 26.10.15
Počet zobrazení: 1204
  Autor článku: Irena Fuchsová
My zase „žehlíme“ dětské duše.
Matce odebereme dítě, které nemiluje svého otce, protože ho nezná. Dítě zavřeme na psychiatrii. Svoji matku nesmí vidět. Chceme tak dítě přinutit, aby začalo otce milovat.
 

V Africe matky rozžhaví ploché kameny, kokosové skořápky, tupé široké nože a ty přikládají holčičkám na prsa, nebo je prostě „žehlí“. Doufají, že jim prsa neporostou. Doufají, že jim je znetvoří tak, že nebudou pro muže atraktivní. Doufají, že jejich znetvořené dcery předčasně neotěhotní.
Následky jsou doživotní. Na těle i na duši.
Když jsem si to přečetla, cítila jsem bezmoc, zmar, smutek a vztek na primitivnost, která kdesi v Africe přetrvává i do dnešních dnů a pak jsem si 3. 8. 2011 přečetla na první stránce DNES titulek:
Neměl rád tátu, musel se léčit. Teď zasáhl soud.
A měla jsem a mám stejný pocit bezmocnosti, zmaru, smutku a vzteku na primitivnost, která funguje dnes a tady, v České republice.
Volně cituji z tohoto článku:
Když to začalo, bylo tomu klukovi deset let. Žil běžným životem, jakým žije většina dětí. A pak se najednou ocitl v psychiatrické léčebně, i když je zdravý a inteligentní. A víte proč? Protože nemiloval svého otce, kterého viděl několikrát v životě. A tak ho soud na návrh sociálních pracovnic poslal do léčebny, kde zůstal půl roku! Maminku viděl ze začátku jednou týdně. Hodinu.
Pak se z hodiny stala čtvrthodina. Pak pět minut. A potom ji nesměl vidět dlouhé týdny. Když měl narozeniny, slyšel její hlas za dveřmi, které neměly kliku. A to všechno proto, že se jeho vztah k otci nezlepšil.
No, mezi námi, chtěla bych vidět dítě, které by po tomhle „žehlení“ začalo svého otce milovat. Nicméně soud, který čekal, že se tak stane, poslal toho kluka po půl roce na psychiatrii znovu, ale tam už nenastoupil, protože ho matka ukryla. Dneska mu je dvanáct let. Nedovedu si představit, že by se tohle stalo mému dítěti. Cítím bezmoc, zmar, smutek a vztek na všechny, kvůli kterým musel ten kluk prožít to, co prožil. A stydím se, že se u nás může něco takového stát.
A doufám, že poslanci přijmou připravovanou novelu zákona, podle kterého se soud bude zajímat i o názor dítěte, což se v případě tohoto kluka nestalo.

Autorka: Irena Fuchsová
http://www.kdyz.cz/
http://www.kdyz.cz/co-je-noveho
http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1
http://hledani.rozhlas.cz/?query=Irena+Fuchsov%C3%A1&offset=0
http://fuchsova.blog.idnes.cz/
http://www.stv.sk/online/archiv/posta-pre-teba/?date=2012-04-12

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: