Důchodce a duchovní život – Prožitky

Autor článku: František Benda Prožitek je prvním krokem na cestě poznávání. Snění se snadno rozlétne do jinak nepřístupných dálav, kdežto prožitek je už výsledkem reálné volby.

To hlavně tehdy, jestliže jsme k němu svou činností skutečně směřovali. Někdy se nám to sice může tak trochu vymknout z rukou, ale něco snad z těch původních záměrů přece jen zůstalo.

Jiné jsou prožitky, které přicházejí zvenku, nezávisle na našich přáních. I ty jsou – ať příjemné či naopak – nositelem zkušeností. V každém případě je na ně nutno nějak reagovat. Buď je rychle ukončit, nebo rozvinout. Pak bude nutno zvážit možnosti, které máme k dispozici a některou z nich zvolit.

Takto o tom ale uvažuje asi jen málokdo. Prostě se rozhodneme, a je to. Znát ale pozadí takovéhoto počínání v jeho jemnostech není marné. Většinou jednáme spontánně, bez velkého uvažování, a nanejvýš se možná někdy zpětně rozpomínáme, jak že to vlastně tehdy bylo a proč jsme rozhodli tak či onak.
Je samozřejmě výhodné se na to, co můžeme očekávat, nějak připravit. Cesta neznámou krajinou je zajisté lákavá a dobrodružná. Máme-li ale v ruce mapu, přináší to určitý pocit bezpečí. Kdyby nic, tak alespoň můžeme snadněji najít únikovou cestu. A víme-li např. navíc, že támhle za tou skálou by na nás mohlo něco vybafnout, je to ještě lepší.

Jakákoli nová věc, jakýkoli nový poznatek rozšíří rozsah našeho působení. Je to jako bychom se začlenili do davu podobných uživatelů, přijali jejich cíle a napodobovali jejich chování. Už nemusíme jenom závistivě přihlížet, už mezi ně patříme. Už jsme se zapojili do jejich mechanismu, už nás mají – a nám to dělá dobře.
Zpočátku jde jen o jakési střílení na slepo – zkoušíme, jaké to bude, co to bude dělat. Když to ale přijali jiní, proč ne také my? Jak se nám už ale podaří se naroubovat a srovnat si krok, už se cítíme být v pořádku.
Při dostatečně častém opakování potřebných činností se samozřejmě dostaví určitá praxe.

Už nejsme tak neohrabaní a kostrbatí jako při nástupu. Dlouholetá praxe ale vede také k určitému útlumu. Spousta úkonů může být prováděna zcela bezmyšlenkovitě, takže je může docela dobře převzít robot. Výsledky pak mohou být dokonce lepší, protože robot se tak často nesplete. Jakmile se nad jakoukoli prací začne přemýšlet, hned se projeví snaha něco zlepšit. Zkrátit pohyby, lépe rozložit součásti, aby byly dostupnější, nasadit nové technologie. Takové postupy jsou výhodné a zpravidla i vítané. Méně už se hledí na to, že sice na jedné straně něco vylepšují, ale na straně druhé, zpravidla odvrácené a málo viditelné, zase o něco připravují. Takové varování ale snadno zaniká v jásotu nad dosaženými zisky.

Při jisté toleranci by se zde snad dalo aplikovat ono známé „tlučte a bude vám otevřeno.“ Ano, snažte se a bude vám umožněno. Je dobré si ale při tom uvědomit, že otevřené dveře zvou ke vstupu do nových, zatím neznámých prostor, ale tím že do nich vstoupíme, beze zbytku opouštíme ty staré, ve kterých jsme se s naprostou samozřejmostí pohybovali až dosud. Možná, že se nám potom bude stýskat.

To, co jsme dosud považovali za naprosto samozřejmé, nevzniklo samo od sebe. Od malička jsme se učili určitým pravidlům, která drží společnost pohromadě. Tím, že je dodržujeme, je v jejich působení posilujeme a současně vytváříme pevné zázemí pro další generace.

Jejich oprávněnost je zdůvodňována všeobecným používáním. Jestliže z nějakého důvodu ochabnou, mohou se postupně vytratit a upadnout v zapomnění. Co bylo dříve součástí samozřejmé skutečnosti, nemusí být v současnosti vůbec chápáno. A naopak: pravidelné opakování nových způsobů, přijaté širší veřejností, může vytvořit nové skutečnosti, nové zvyky, přijaté jako samozřejmé. Na to není potřeba ani pozvolného, několikasetletého opakování. Moderní sdělovací prostředky a promyšlené kampaně to dokáží zvládnout během několika mále let. Ti, kteří s tím nesouhlasí, staromilci, nebo vzpurní oponenti, beznadějně zaniknou ve vlnách dějin.

Prapůvodcem prožitků je změna. Ta odstupuje od dosud používaného a dělá krok do neznáma. Někdy tušíme, co nás v té temnotě může čekat, protože tam vstupujeme úmyslně, ale spíš je to padesát na padesát. Je výhodné už předem počítat s fiaskem. Pak alespoň nebudeme tak překvapeni, ne-li dokonce sraženi na kolena, jestliže to skutečně nevyjde.

Změna je vůbec důležitý faktor ve vývoji kde čeho, ať už se jedná o Velký třesk, stvoření světa či rozhodnutí, že strávíme odpoledne jinak než obvykle. Většina takových rozhodnutí možná zanikne beze stopy, utlumena náporem všednosti. Jiné pozmění chod jen lehce nepatrně, zatímco jiné zapůsobí jako rozbuška. Uvolní lavinu a pak už se nestačíme divit. Těch nových prožitků se najednou nakupí tolik, že třeba založí nový obor.
Prožitky tak znamenají počáteční kroky do nového života. Toužíme po nich, neboť nám otevírají nové světy. A ty nepříjemné? Ty alespoň rozmnoží naše zkušenosti.

Autor: František Benda, Foto: Internet