Babiččina mošnička: O bylinkách a přípravcích proti chřipce

V médiích se aktuálně naznačuje, že nás čeká vlna chřipkových onemocnění a nejvíce jsou ohroženi staří lidé. Obraťme se tedy k tradiční babské medicíně, pokud j věříme a umíme si připravit léčiva podle starých receptur.

Babičky bývaly a některé jsou dosud zkušené bylinářky, protože v jejich dětství a mládí byla bylinná léčba běžně užívána, zvláště na venkově. Nahlédněme tedy do starých předpisů a i těch moderních, protože výzkum bylinek hodně pokročil.  Buď se zužuje, nebo rozšiřuje jejich využitelnost v bylinkové léčbě. Je jasné, že musíme být opatrní, protože bylinné přípravky se nemusí snášet s moderními léky a proto musíme nad svým rozhodnutím trochu zapřemýšlet, či prokonzultovat s lékařem, zda je vhodné k jeho navrhované léčbě používat i bylinné prostředky. Myslím, že je nejlepší se domluvit s lékařem, který zná dobře váš zdravotní stav a jistě uvážlivě poradí.

Dobrá rada na zlato –  jsem nachlazen/á nebo mám chřipku?

Je také nutné, aby se rozlišila chřipka od nachlazení, protože tyto dva problémy mají své cesty k léčení. V každém případě je nejlepší se seznámit, jak se tyto dva stavy rozlišují a jaké mají projevy a kdy jít k lékaři – viz zde .

Pozor na aktuální zdravotní stav, než se začnete sami léčit

K tomu, jak je urgentní navštívit lékaře je určující aktuální zdravotní stav, aby si člověk nepohoršil, pokud si již léčí na nějakou nemoc a chřipka či nachlazení při vysokých teplotách by zhoršila jeho zdravotní stav. Také všechny domácí osvědčené čaje, kapky a výluhy, obklady a jiná galenika nemusí pomoci podle očekávání, stejně jako léky nabízené bez předpisu v lékárnách. Některé obsahují paracetamol, a ten nemusí „sedět“ k lékům, které aktuálně užíváte na jinou nemoc. Takže, všechno raději zvážit a zavčas se poradit s vaším lékařem.  Pokud lékař přikývne na tradiční léčbu, pak se do ní pustíte se znalostí, jak se má s bylinkami při chřipce nebo nachlazení zacházet, aby váš lék byl účinný a dovedl vás zpět na práh zdraví a spokojenosti.

Nálev, odvar, macerát

V receptáři třeba od pana Zentricha narazíme na pojmy, o nichž nemá mnoho lidí dobré povědomí.

Jak si připravit nálev nebo také čaj

Nálev je nejznámější forma použití bylin. Připravíme ho tak, že receptem doporučené množství nařezané byliny nebo bylinné směsi zalijeme vroucí vodou, zakryjeme a necháme stát asi 15 minut. Pak přecedíme. Někdy (prsní čaje) můžeme osladit medem. Med přidáváme do čaje teprve, až zchladne na teplotu lidského těla. Nálev se používá z měkkých částí rostlin a také z rostlin se silicí, která by varem vyprchala. Není-li určeno v receptu jinak, na 100 ml vody (šálek) dáváme 1 čajovou lžičku jemně nasekané rostliny nebo směsi. Na 250 ml vody tedy 1 hrnek, dáváme 1 polévkovou lžíci. POZOR! V případě, že se jedná o bylinu s prudkým účinkem, označenou jako jedovatá, je na místě maximální opatrnost. Určené dávky je nutno dodržet. Neznáme-li přesné dávkování, je lépe od přípravy upustit anebo dát poloviční dávku, pokud nelze zvolit jinou možnost. Celková denní dávka nálevu je většinou 500-750 ml (2-3 hrnky). Čaje s léčivými účinky nepoužíváme k pitnému režimu.

Jak si připravit odvar

Formou odvaru se nejčastěji připravují tvrdé části rostlin. Může to být kůra, kořen, ale občas se dělá i z nati, listů nebo květů. Některé odvary se vaří podstatně déle, např. ze dřeva. Pro začátečníky, kteří nemají s přípravou a používáním bylinných prostředků zkušenost, je velmi důležité, aby se řídili moderními herbáři. Jen tak mohou dosáhnout kýženého cíle a naplnit své očekávání v léčbě s přírodními přípravky. Tedy, odvar si připravíme tak, že určené množství drogy (to znamená podle receptu) zalijeme studenou vodou a vodu přivedeme k varu. Vaříme 3-10 minut, necháme stát 15 minut a přecedíme.

Macerát znamená výluh za studena, studený výluh

Některé části rostlin se připravují jako maceráty. Příprava macerátu je sice zdlouhavá, ale pokud má přípravek účinky, které pomohou odstranit nějaký zdravotní problém, nenechte se odradit. Macerát připravíme tak, že drogu zalijeme studenou, převařenou vodou a necháme stát při pokojové teplotě 8-10 hodin. Potom přecedíme a používáme podle receptu. Nemusíte ho ovšem používat studený, je možné ho přihrát a tělesnou teplotu. Takto se připravují rostliny slizovité (lněné semínko) a rostliny, jejichž obsahové látky se teplem rozkládají (jmelí).

Takže, teorii o přípravě léčivých prostředků máme za sebou. Je důležitá, protože není jedno, zda používáme květy, kořeny, lodyhy, tedy měkké nebo tvrdé části rostlin.

Povězme si něco o bylinkách

A nyní, po úvodních varováních a malého proškolení si zajdeme do voňavé lékárny a povíme si něco o přírodních lécích, které jsou doporučovány na tyto sezónní chřipky a nachlazení. K našemu povídání jsem si vybrala objemnou příručku od autora Michaela Castelmana, „Velká kniha léčivých rostlin“ (ISBN 80-7249-177-6 – viz zde), ale také jiné zdroje literatury, které zná evropská i vyloženě česká rostlinná léčba a předávají stejný názor, že lidé se mají radit s lékařem, když chtějí svou léčbu zpestřit bylinkami. Pokud se v nich příliš neorientují, rozhodně neškodí, když se poradí ve specializovaných obchodech. V Casatelmanově knize, z které vycházím v tomto článku, je vše měřeno podle amerických norem FDA, ale my se řídíme předpisy Evropské unie v posuzování hodnoty potravin a potravinových přípravků. V jednom se však musí najít shoda – ve využitelnosti té které byliny v bylinném léčitelství na určité zdravotní potíže. Některé zdroje uvádí širší využitelnost, jiné zase užší. V každém případě, ti, kteří si zvolí bylinkovou terapii, by se měli podrobně seznámit s účinky a také užíváním a promyslet si, zda takovou léčbu zvládnou sami v přípravě nálevů a záparů.

O BYLINKÁCH A JEJICH POUŽITÍ PŘI NACHLAZENÍ A JEHO NÁSLEDKŮM

A budeme polemizovat – škodí eukalyptus či ne?

Přípravky z eukalyptu jsou vřele doporučovány na různé použití. Na příjemné vonné masáže, jako přídavky do koupelí, do šampónů pro příjemnou vůni a také do mýdel a do aromalampy. Ale pro ty, kteří mohou mít po použití eukalyptových silic následky, je eukalyptus nevhodný. Jak si řekneme dále.

První rostlinou, která je velmi ceněna právě při takových potížích, jako je chřipka či nachlazení, je blahovičník kulatoplodý z čeledi myrtovité, pod vědeckým názvem Eukalypt, eukalyptus. Při nachlazení a chřipce je jeho účinek v uvolňování hlenu v průduškách a možnosti vykašlávat. Vyrábí se z něho pastilky na kašel a také olejíček, který je k dostání v lékárnách nebo specializovaných prodejnách. Míchá se také do nosních kapek. Castelman však varuje! I když je užití eukalyptové silice považováno za nedráždivé, může někomu způsobit vyrážku. Ale každý, kdo není na eukalyptus alergický, může silici používat, ale jen zevně. Vnitřní používání eukalyptových listů není vhodné pro těhotné a kojence. Při ústním podávání eukalyptové silice, varuje Castelman, buďte opatrní a neužívejte více než jednu nebo dvě kapky denně. Silice je dokonce i jedovatá a její podávání jedné jediné čajové lžičky by mělo závažné následky. A dále nabádá k tomu, aby úmysl užívat eukalyptové silice byl konzultován s vaším lékařem.  Na trhu je mnoho přípravků, které eukalyptovou silici obsahují, jsou velmi doporučované, ale přesto je třeba zachovávat opatrnost a o užívání nosních kapek z lékárny (např. Septolete – viz zde) je dobré si přečíst příbalový leták. Stejně jako Castelman tyto následky pro citlivé osoby předvídají lékaři.

KAŠEL A BOLEST V KRKU

Divizna velkokvětá

Diviznu nikdo nepřehlédne. Její vznosný růst a krásný květ s velkými listy přímo láká lidský pohled.  A tak, tato laskavá rostlina má vlastnost, které se říká „hedvábný uklidňující prostředek.“  Diviznu každý zná a mnozí vědí, že má své zasloužené místo v rostlinném léčitelství, zejména při léčené kašle.

Omezme se jen na léčebné účinky při nachlazení a chřipce

Proč je léčivá: Divizna obsahuje ve vodě rozpustný rostlinný sliz, který pak bobtná a tvoří kluzký gel. A právě tento sliz má tak uklidňující účinek na krk a kůži.

Jak ji použít?

Ti, kteří nesbírají ve vhodnou bylinky a nesuší je, si mohou koupit ve specializovaných prodejnách sušený květ i list neb kořen.  A právě ze sušených listů, květů nebo kořenů (1 – 2 lžičky) si můžeme připravit nálev při kašli nebo bolesti v krku.  Přelejte bylinku vroucí vodou, nechte 10 minut stát a pak sceďte.  Doporučená dávka jsou 3 šálky denně. Samozřejmě, že odvar z divizny má hořkou chuť a proto si ji může zlepšit přidáním cukru, medu, citronu nebo smícháním s jiným čajem.  Ovšem, když se budete pídit po receptech z divizny, najdete určitě hodně návodu na léčivé nálevy či čaje.

Jak si připravíme léčivo z divizny

Nálev se užívá při kašli a bolesti v krku. Připravíme si ho z 1 – 2 malých lžiček ze sušených listů, květů nebo kořenů na jeden článek vroucí vody. Necháme 10 minut odstát a scedíme, denní doporučovaná dávka jsou 3 šálky. Hořkou chuť můžeme zjemnit a vylepšit medem nebo cukrem nebo odvar smícháme s jiným čajem. Castelman doporučuje, aby se léčebné dávky divizny konzultovaly s odborníkem a se souhlasem vašeho lékaře.  Divizna působí totiž problémy – bolest břicha či průjem. To je její negativní účinek.

Jablečník obecný – viz zde

Většina současných bylinářů ve světě i našich doporučuje používat jablečník obecný pouze na drobnější dýchací potíže, jako jsou kašel, nachlazení a bronchitida, ale i na uklidnění trávicího ústrojí. Ale jablečník se dává do různých sirupů proti kašli a v přípravcích proti bolení v krku. Takže je spíš doporučován ve směsích, ale z odkazu výše, kde jsou uvedeny různé receptury, můžeme jablečník zakoupit i sušený.

Nálev z jablečníku obecného

Pokud chceme použít jablečník na kašel, můžeme si připravit nálev, který doporučuje Castelman takto: z poloviny až jedné malé lžičky sušených listů jablečníku na jeden šálek vroucí vody. Nechte 10 minut odstát a sceďte. Doporučená denní dávka jsou 3 šálky. Hořkou chuť můžeme zastřít medem nebo cukrem. Jablečník se nedoporučuje podávat dětem a těhotným ženám.

Lékořice – viz zde

Také jí říkáme „sladké dřevo“. Nyní divu, když je 50 sladší, než cukr. Odborné studie, podle Castelmana, schválily léčebné účinky využité lékořice při léčbě kašle. Doporučuje se, při léčbě kašle a bolesti v krku, aby se lékořice přidávala do jakéhokoliv čaje – množství  – špetka.

Pískavice řecké seno – viz zde

Pískavice řecké seno je opravdu zajímavá rostlina a má i válečnou minulost. Byla použita jako zbraň v letech 66 – 70 n.l.  při dobývání Jeruzaléma. Flavius Vespasianus, budoucí římský císař, nařídil svým jednotkám, aby zdolaly impozantní městské hradby. Klasický způsob obrany proti takovým útokům byl lít z hradeb vroucí vodu nebo olej dolů na útočníky, kteří se šplhali po žebřících. Josephus Flavius, autor Války židovské poznamenal, že jeruzalémští obránci přidávali do oleje semena pískavice řeckého sena, aby byl olej ještě kluzčí a zpomaloval postup římských vojáků, pohybujících se po žebřících. Ještě jednou se pískavice řecké seno proslavila v historii, když ji benediktýnští mniši začali přidávat do likérů a od té doby se této bylince otevřela široká cesta k použití.

Recept na odvar proti kašli

Odvar z řeckého sena je hořký, po javoru chutnající a připravíme ho tak, že rychle povaříme 2 malé lžičky pomletých semen v jednom šálku vody, pak necháme 10 minut odstát a scedíme. Doporučená denní dávka jsou 3 šálky. Chuť odvaru si můžeme vylepšit přidáním cukru, medu, citronu, anýzu nebo máty.  Nehodí se pro děti a starší osoby.

Polej obecná – viz zde

Říká se jí „dobrá bylina se špatnou pověstí.“ Vida, i o květinách a bylinkách se dozvídáme všelicos. Nuže, v 1. Století našeho letopočtu podle slavého římského přírodního léčitele Plinia tato aromatická bylina odpuzovala blech, když se rozemne a vetře do kůže nebo oblečků, odpuzuje i jiný hmyz. Asi z toho důvodu se ji v anglických zemích přezdívá klíšťová nebo komárová bylina. Už Plinius se o poleji zmiňuje jako o léku proti kašli a jejím zklidňujícím účinkem na trávicí ústrojí. Ve středověku byla, polej doporučována z velmi bizarních důvodů.  Lékař a filosof Albertus Magnus – viz zde , že když se do teplého popele zabalí utopené včely, že obživnou. Tím chtěl, poleji asi přičíst magickou moc. Ale jak šel čas, lidé objevovali v poleji užitečné vlastnosti, kterých se držíme dodnes.

Recept proti kašli

Nálev proti kašli se udělá z 1 – 2 malých lžiček sušené byliny na jeden šálek vroucí vody. Necháme odstát 10 – 15 minut a pak scedíme. Doporučená denní dávka jsou dva šálky. Vůní připomíná mátu,ale je ostřejší. Chuť zprvu hořká, ale posléze příjemná.

Pozor na polejovou silici – rozlišujme ji přísně od bylinky polej obecná

Castelman velmi důrazně varuje před používání polejové silice vnitřně, protože smrtelně jedovaté i v malém množství. Polej obecná, nikoliv tedy její silice, je bezpečná v běžně doporučovaných dávkách. Nedoporučeno pro děti a těhotné ženy.

ČAJE A TINKTURY PROTI KAŠLI A RÝMĚ Z KLÁŠTERNÍCH LÉKÁREN – viz zde

Nyní opusťme dílo amerického znalce bylin pana Castelmana a navštivme evropskou praxi klášterního léčitelství.  Budeme si povídat o čajích při nachlazeních a chřipce.

RÝMA

Zklamáním je, že léčba, která by potírala přímo viry rýmy, neexistuje. Protože se stále připravují nové varianty rýmy, nás imunitní systém nemůže všechny zvládnout.

Které rostliny při rýmě pomáhají

Mnohostranný účinek v léčbě rýmy mají starší kafrovníky. Kojencům a malým dětem se nesmí kafr nanášet přímo na obličej, může dojít k dechové depresi, která může vést až k udušení. Další rostlinou je tymián, pak heřmánek, lipový květ, který má potopudný účinek, bezový květ.

Čaje

Při onemocněních z nachlazení je nejlepší medicínou co nejvíce pít – nejméně 2 litry za den. Obecně se doporučují ovocné šťávy, lehké bylinkové čaje a neperlivá minerální voda.

Příprava čaje z listu máty peprné

Dejte dvě necelé polévkové lžíce přelít ½ litrem vroucí vody a 1é minut vyluhovat a scedit. Pijme několik šálků za den.

Heřmánkový květ a tymiánová nať

Dejte 3 čajové lžičky heřmánkového květu a 1 čajovou lžičku tymiánové natě přelít ½ litrem vroucí vody, nechte přikryté 10 minut a sceďte. Pijte několik šálků za den.

POTNÍ KŮRA

K potní kůře patří potopudný čaj z lipového květu.  Dvě čajové lžičky lipového květu přelijeme půl litrem vroucí vody, necháme 10 minut vyluhovat, scedíme a pijeme co nejteplejší několikrát denně.

Směs lipového a bezového květu

Smícháme stejný díl květu černého bezu a lípy, 1 polévkovou lžíci směsi zalijeme šálkem vroucí vody, necháme 15 minut vyluhovat, scedíme a po zchladnutí na příjemnou teplotu osladíme medem. Pijeme 2 až 3 šálky denně.

Třapatka nachová – echinacea – tinktura

Preventivně podáváme dvakrát denně nalačno 1 čajovu lžičku echinaceové tinktury. Při nachlazení se podává 1 lžička tinktury v odstupu 3 hodin po 3 dny, následující tři dny 1 lžičku čtyřikrát denně a nakonec třikrát denně do uzdravení.

OPĚT BOJUJEME S KAŠLEM  – tentokrát s klášterní medicínou

Čaj z jitrocele kopinatého

Doporučuje se List jitrocele kopinatého proto, že obsahuje třísloviny a list.

Příprava čaje (výluhu za studena)

Dvě čajové lžičky listu jitrocele kopinatého dáme do 1 šálku studené vody, necháme 1 až dvě hodny vyluhovat, scedíme a mírně ohřejeme. Několikrát denně kloktáme nebo pijeme po doušcích. Jinak jitrocel kopinatý dostaneme v lékárně ve formě sirupu.

Kořen proskurníku

Kořen proskurníku má značně vyšší obsah slizových látek než jitrocel, zato nemá protizánětlivé účinky proto  se doporučuje čaje z jitrocele a proskurníku střídat.

Příprava čaje (výluh za studena)

Čaj z kořene proskurníku se nepřipravuje horký, ale studený. Jednu čajovou lžičku rozmělněného kořene proskurníku dáme do 1 šálku studené vody, necháme za několikakerého promíchání 1 až 2 hodiny vyluhovat a mírně ohřejeme. Třikrát až čtyřikrát denně pomalu a po douškách vypijeme po 1 šálku.

Slézový list a květ

Čaj ze slézového listu a květu má dobrou chuť a pro své mírné a účinné látky se hodí i  užívání ve větších množstvích.

Příprava čaje (výluh za studena)

Jednu čajovou lžičku nadrobno nakrájeného slézového květu nebo 2 čajové lžičky nadrobno řezaného slézové listu dáme do 1 šálku studené vody, necháme 1 hodinu vyluhovat, krátce zahřejeme a scedíme. Několikrát denně vypijeme po 1 šálku, dle potřeby osladíme medem.

Uvedený článek je pouze informativní. Přednost má vždy lékař a jeho rady k vašemu aktuálnímu zdravotnímu stavu.  .

Zpracovala dle uvedených zdrojů v textu:  Irena Novotná