Právní okénko pro důchodce: Novely zákonů, platné od 1.2.2016

Jedná se o Předpis č. 200/2015 Sb. – - viz zde,  Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Transpozice Směrnice EU

Transpozicí Směrnice č. 2011/24/EU – viz zde se značně rozšiřují práva tuzemských pojištěnců, ale i zahraničních pacientů. Nově musí být pojištěncům garantována náhrada nákladů, které byly vynaloženy na zdravotní služby v rámci EU, přičemž tato náhrada musí být vždy v takové výši, v jaké by pojišťovna uhradila zdravotní služby ve státě pojištění, nejvýše však do částky, jaká byla v jiném členském státě EU uhrazena.

Poskytování informační služby

Všem pojištěncům, popř. pacientům, a to jak tuzemským tak z členských států EU, bude poskytována informační služba tzv. vnitrostátním kontaktním místem. Informace se budou týkat poskytování zdravotních služeb v jiných členských státech EU a na žádost budou poskytovány informace týkající se poskytování zdravotních služeb na území České republiky.

O čem budou informace poskytovány?

Informace budou poskytovány zejména o právech a nárocích pacientů, dostupnosti zdravotních služeb, o poskytovatelích, o kontaktních údajích vnitrostátních kontaktních míst, o úhradách a náhradách za poskytnuté služby apod.

Kdo bude informace poskytovat?

Mezi dotčenými subjekty, kterými jsou zdravotní pojišťovny, pojištěnci, pacienti z jiných členských států EU, poskytovatelé zdravotních služeb (zdravotní péče), Centrum mezistátních úhrad (dále jen „CMÚ“) a Ministerstvo zdravotnictví, bude též přímo dotčeným subjektem právě subjekt vykonávající funkci vnitrostátního kontaktního místa, tomu nová právní úprava přinese zejména povinnosti spojené s výkonem činnosti spočívající v poskytování informací.

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Změna zákona o zdravotním pojištění se týká několika oblastí poskytování zdravotní péče a služeb. Po naše účely jsem vybrala několik témat z novelizovaného zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se týkají běžných životních situací. Ostatní ustanovení zde nezměněné jsou obsaženy v zákoně v odkazu.

Zdravotní pojištění v cizině

Hlavními body změn, které budou účinné od 1. 2. 2016 řeší situaci pojištěnce, musí předložit doklad o uzavřeném pojištění v cizině a jeho délce. Pokud nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavření zdravotním pojištění, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo a nebude se vymáhat penále. Zákon také řeší případ dlouhodobého pobytu pojištěnce v cizině, před kterým neučinil příslušné prohlášení, neplatil pojistné a po celou dobu pobytu v cizině nečerpal hrazené služby.

Oznámení o narození dítěte zdravotní pojišťovně

Dále zákon řeší případ matky dítěte, která není zdravotně pojištěna. Jde o to, že po narození dítěte je třeba jeho narození oznámit zdravotní pojišťovně. V případě, že matka není zdravotně pojištěna, tak oznámení o jeho narození učiní buď zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník dítěte té zdravotní pojišťovně, u které je pojištěn otec dítěte v den jeho narození.

Kdy a jak je možno změnit pojišťovnu

Pro změnu zdravotní pojišťovny zákon stanoví, že ji lze povést jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního pololetí bezprostředně předcházejícího tomu, ve kterém má ke změně zdravotní pojišťovny dojít, nejpozději 3 měsíce před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny lze podat pouze jednu v kalendářním roce; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě. Pojištěnec je oprávněn změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, pokud

a) zdravotní pojišťovna, u které je pojištěn, vstoupila do likvidace,

b) byla nad zdravotní pojišťovnou, u které je pojištěn, zavedena nucená správa, nebo

c) došlo ke sloučení zdravotních pojišťoven, které se týká i zdravotní pojišťovny, u které je pojištěn, a to vždy k prvnímu dni 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém k události podle zákona došlo.

Kdy se stává narozený pojištěncem zdravotní pojišťovny

Je nutno zdůraznit, že novela zákona o veřejném zdravotním pojištění neumožňuje výběr zdravotní pojišťovny při narození dítěte. Dítě dnem narození se stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Pokud matka pojištěna není, pak u té pojišťovny, u které je pojištěn jeho otec.  Teprve až po tom, co je dítěti přidělen rodné číslo může změnu zdravotní pojišťovny provést jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník a to ke dni, jak je stanoveno v zákoně.

NOVELA ZÁKONA O OCHRANĚ SPOTŘEBITELE

Od 1. 2. 2016 vejde do účinnosti novela zákona o ochraně spotřebitele, tedy novela zákona 634/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Myslím, že pro Vás je tento zákon důležitý a bylo by jen prospěšné, kdybyste se, milé babičky a dědečkové, s ním blíže seznámili, protože chrání každého, kdo se setkal s nepoctivostí na trhu, podvodem od podomních obchodníků, problémy při reklamacích a s jinými záležitostmi, které ztrpčují nepřipraveným lidem život. Novela tohoto zákona, která, jak už bylo uvedeno, bude účinná od 1. 2. 2016 a již nyní si ji můžeme prostudovat. Současně se seznámíte i se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady a Rady č.2013/11/EU ze dne 21. 5. 2013, o alternativním řešení spotřebitelských sporů (dále jen ,,směrnice“), a  Nařízení č. 524/2013 ze dne 21. 5. 2013 o on-line řešení sporů (ADR-ODR) (dále jen ,,nařízení“).

Praxe v Unii

Za prvé, uvedené nařízení vytváří prostředí pro řešení sporů on – line na úrovni Unie a má mít podobu internetové stránky, která nabízí pro všechny jednotné místo, na které se mohou obrátit všichni spotřebitelé, ale i obchodníci, kteří chtějí řešit spory mimosoudní cestou, které vznikly v souvislosti s transakcemi, které byly on – line prováděny.  V praxi by to mělo vypadat tak, že každý, kdo chce podat stížnost, vyplní elektronický formulář pro podávání stížností. Bude dostupný ve všech úředních jazycích orgánů Unie a k tomu bude možno připojit i příslušné dokumenty.

Nyní, před novelou

Toto všem dostupné prostředí bude bezplatným nástrojem elektronické správy případů pro subjekty alternativního řešení sporů a pomůže vést postup řešení sporu se stranami on-line. V naší zemi to není zase tak velká novinka. Tento způsob byl zaveden Společností d ‘Test již v roce 2013 na základě projektu – viz zde . Společnost d ´Test má právní poradce, kteří k Vaší stížnosti vypracují stanovisko a obchodníka, na kterého si eventuálně budete stěžovat, kontaktují s výzvou, aby případ řešil. Snaží se zprostředkovat dosažení dohody mezi spotřebitelem a podnikatelem ve sporech, které by jinak putovaly k soudu.

Jak to bude po účinnosti novely

Novela tuto pravomoc dává do rukou České obchodní inspekce (známá ČOI), a pro všechny obdobné soukromé subjekty bude zakázanou činností.

Novelu předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu a položilo si tři cíle:

• Vytvořit zcela nový systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který bude ladit s evropskou legislativou,
• upřesní právní úpravu nekalých obchodních praktik
• upraví pravomoci dozorových orgánů

Ucelený systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů bude vypadat takto:

Česká obchodní inspekce = obecný subjekt

Finanční arbitr,

Specializované úřady

Český telekomunikační úřad

Energetický regulační úřad

V praxi to bude vypadat takto:

Pokud se nepodaří spotřebiteli, tedy Vám vyřešit spor s obchodníkem – prodávajícím přímo, můžete podat návrh na řešení sporu, návrh lze podat do 1 roku ode dne, a to nejpozději, kdy jste kontaktovali druhou stranu, třeba dopisem, e-mailem nebo osobně jste s ní jednali (prokazatelným způsobem) – dále viz podrobnosti přímo ze zákona. Jak je patrno z citované části zákona, jsou v něm upraveny i náležitosti návrhu na zahájení mimosoudního řešení, dále otázky doručování a způsoby ukončení řízení. Postup obchodní inspekce a pověřených subjektů je uveden v části  4 zákona – viz zde.

Pojem konciliace

Pod pojmem konciliace rozumíme určitý proces, kdy pracovník České obchodní inspekce povede obě strany sporu k jeho urovnání jako nezávislý prostředník. Bude nápomocen radou a názorem, ale nebude o sporu rozhodovat. Výsledkem řízení je uzavření dohody stran.

Registr o spotřebiteli

Ustanovení § 20z – viz zde a násl. upravuje podmínky pro informační databázi o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Podle odst. 1 uvedeného paragrafového znění jde o ochranu práv a právem chráněných zájmů prodávajících i spotřebitelů v plnění závazků. Na základě údajů z informačních databází se mohou prodávající vzájemně informovat o identifikačních údajích spotřebitelů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě, platební morálce a důvěryhodnosti spotřebitelů, a to i v případě, kdy je jim podle jiného zákona uložena povinnost mlčenlivosti. Registr může provozovat právnická osoba, která není prodávajícím a jejím hlavním účelem není podnikání (dále jen „provozovatel“), za podmínek stanovených tímto zákonem. Pro vzájemné informování a zpracování osobních údajů v registru není zapotřebí souhlasu spotřebitele.

Úprava činnosti informačních databází

Tato část novely zákona o spotřebiteli, které vejde v účinnost dnem 1.2. 2016 upravuje činnost informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, který známe pod pojmem registr dlužníků. Mimo jiné zákon stanoví, že pro vzájemné informování a zpracování osobních údajů není třeba souhlasu spotřebitele.

V čem tedy spočívá význam změny?

Význam změny spočívá v tom, že je odstraněn dosavadní nedostatek v situaci, že pokud podnikatel zadával údaje do registru dlužníků, před zadáním vyžadoval souhlas ze zpracováním údajů, které mohl spotřebitel kdykoliv odvolat a jeho údaje byly kdykoliv vymazány. Datem účinnosti novely mohou být splatné závazky spotřebitele v registrech evidovány vždy. A pokud spotřebitel neprojeví nesouhlas, mohou být uvedeny i závazky nesplatné nebo i dokonce potenciální závazky spotřebitele.

A co je nejdůležitější?

Údaje lze do registru dlužníků zapisovat i navzdory povinnosti mlčenlivosti. Registry dlužníků tak mohou lépe sloužit svému účelu.

Zdroj: Předpisy a Důvodová zpráva. Zpracovala: JUDr. Irena Novotná