Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Kdo proboha řekl, že děti jsou div světa?

Publikováno: 15.02.16
Počet zobrazení: 2820
  Autor článku: Irena Fuchsová
Vždyť s tímhle divem světa máme od malička jenom starosti! Pojďme si to už konečně říct hezky natvrdo, prosím vás! Bez přetvářky, bez emocí, bez pocitů provinění, bez studu.
 

Stanou se z nás snad macechy, když si tady a teď řekneme, že naše děti za div světa nepovažujeme? Nestanou. A nebojte se, naše dětičky se od nás neodtáhnou, když si přečtou, co si o nich myslíme!
Kdo by jim vařil, pral a žehlil? Kdo by poslouchal jejich stesky? Kdo vždycky otevře peněženku a s radostí, ano s radostí (a TO je, prosím, div světa!) vytáhne bankovky různých velikostí, a s radostí je divu světa dá? Kdo?

My.

Neodtáhnou se od nás, naopak, možná se jim i uleví. Kdyby mně někdo řekl, že patřím k divům světa, tak bych z toho také šťastná nebyla. Okamžitě by mě totiž napadlo, že div světa by asi neměl kouřit, takže předpokládám, že se podobně uleví i našim dětem, když si tady a teď přečtou, že je za žádný div světa nepovažujeme, a pojďme jim také hned říct, proč tomu tak je!

Vzpomeňme si na ten okamžik, kdy jsme se poprvé dozvěděly, že se v našem těle klube div světa. Vzpomeňme si, co se nám honilo v hlavě, jaké kroky jsme podnikly, co jsme komu říkaly a co jsme komu nikdy neřekly, vzpomeňme si na to, co si navždy necháme jenom pro sebe, protože i po letech jsou některé vzpomínky takového druhu, že je nemůžeme nikomu říct ani teď. Dobrá, zapomeňme. Kapitolu, ve které se div světa zjeví v našem životě poprvé, máme šťastně za sebou.

Div světa se v našem těle spokojeně uvelebil a pomalu se z něho, i s naší pomocí, stává malý člověk. A kdyby aspoň tohle jeho uvelebení proběhlo bez problémů, ale kdepak! Než se náš div světa narodí, snaží se nám systematicky ničit figuru a všechny dobře víme, co nám to dá po porodu námahy, abychom se zase vrátily zpátky do stejné sukně a zpátky do stejných kalhot!

A můžeme si stokrát za den říkat, nejez tolik! Nepřecpávej se! Není to nic platné, protože div světa je zákeřný a podlý! Vymýšlí si na nás různé chutě a takové kombinace jídel, které nás nikdy před tím nenapadlo kombinovat, natož jíst. A přesto kombinujeme, přesto ty nesmysly jíme, a jíme je dokonce s chutí, protože… protože si to div světa přeje.

Pak je konečně devět měsíců za námi. Div světa se narodí, a všechno jde stranou. Oželíme toho dost, ale nejvíc nás ničí, že nás div světa nenechá vyspat. Kde jsou ty časy, kdy jsme se k ránu zachumlaly do peřin a slastně se propadly do voňavých snů mezi bděním a spánkem, do snů, které někdy byly spíš naším hodně konkrétním přáním, než opravdovým snem. Ano, snily jsme si nad ránem svoji tajnou pohádku… A teď je pohádka nenávratně pryč.

Když jsem v noci vstávala, abych nakojila dceru, měla jsem rituál, který mě spolehlivě probudil. Došla jsem se zavřenýma očima, protože stále spící, k ledničce, ve které jsem měla připravený talíř s rozkrájeným silným kolečkem tlačenky, vzala jsem jeden kousek a dala si ho do pusy. To mě probudilo.

Cítíte ten rozdíl? Voňavé sny pod teplou peřinou mezi bděním a spánkem, a flák studené tlačenky uprostřed noci? To se přece nedá nazvat divem světa! To je degradace romantické ženy! Flák tlačenky, aby se chudák ženská probudila a šla kojit?!

Ale tohle ještě nic není. Pak nám teprve začne nikdy nepřestávající kolotoč každodenních povinností. Kolotoč, na kterém se podle věku našich dětí mění jenom to, na čem sedíme. Začínáme na kačerovi Donaldovi, pak přesedláme na koně, pokračujeme v závodním autíčku, přeskočíme do hasičského auta, ještě nás čeká raketa a pak už je nám úplně jedno, na čem sedíme, hlavně, že sedíme…

Pevně věřím, že si všechny matky, které dočetly až sem, řeknou, stejně jako já, ano, naše děti divem světa nejsou. Nejsou.

Nicméně… kdybych měla svým životem zachránit svým dětem život, neváhám ani vteřinu a udělám to.

Autorka: Irena Fuchsová
http://www.kdyz.cz/
http://www.kdyz.cz/co-je-noveho
http://www.palmknihy.cz/catalogsearch/result/?q=Irena+Fuchsov%C3%A1
http://hledani.rozhlas.cz/?query=Irena+Fuchsov%C3%A1&offset=0
http://fuchsova.blog.idnes.cz/
http://www.stv.sk/online/archiv/posta-pre-teba/?date=2012-04-12

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: