Umění: Ladislav Mária Wagner

Mezi námi žijí lidé, kteří tvoří krásná umělecká díla, píší básně a pěstují umění, ale málokdy se s nimi setkáme v běžném životě.

V nové úterní rubrice, kterou započínám pravidelný cyklus článků o umění a prostřídají se  s mými rubrikami, na které jste zvyklí, Vás srdečně zvu, milé čtenářky a čtenáři, na výjimečné setkání s malířem a básníkem Ladislavem M. Wagnerem. Pokud jsou mezi vámi ti, kteří působí na facebooku, můžete se setkat s jeho uměním a začíst se do krásné, opravdové a jemně melancholické poezie.

Je dobře, že naše krásná a milovaná země plodí umělce, které lidé obdivují nejen u nás, ale také v zahraničí. Jak tvrdý chleba tito nadaní lidí měli a mají, to poznáte z následujícího pojednání o životě a díle Mistra Wagnera i z dalších medailonků v nové rubrice Umění.

Ke komu silně hovoří hlas jeho nitra a touha po sebevyjádření v uměleckém díle, ten se nedá ničím odradit. Jeho umělecká ruka i mysl ho vede k sebevyjádření vlastního vhledu a pohledu na svět a před vaším zrakem se vynoří obraz, před kterým člověk stojí a nechává se unášet symboly, které napovídají, co chtěl umělec vyjádřit a čím chtěl oslovit. A právě takové obrazy maluje L.M. Wagner, který se narodil v roce 1945 v jaroměřském rodě malířů, kameníků a sochařů. Jeho osud byl spjatý dobou, která nepřála lidem zastávající jiný názor na bytí, než byl dialektickomaterialistický, a tak na počátku šedesátých let mu bylo znemožněno studovat na vysoké škole. To zcela změnilo jeho životní dráhu, ale poznamenalo ho i zdravotně. Kromě toho, že pracoval v ateliéru, pracoval na šachtě jako havíř a pro svůj občanský i výtvarný názor byl nejen vězněn, ale i násilně hospitalizován v psychiatrických léčebnách.

Zmínila jsem se o vůli umělce, jehož talent i touha vede k sebevyjádření a dodávám, že i silná vůle dokáže překonat i těžké životní překážky.

Až v sedmdesátých letech jeho dílo probouzí zájem veřejnosti a to je právě doba, kdy se setkává s Janem Zrzavým a Ladislavem Placatkou, ale je také v blízkém kontaktu s básníkem a teoretikem umění Petrem Holým, autorem monografií o výtvarných umělcích, zakladatelem Semináře dějin umění na Filosofické fakultě Ostravské university, vzpomeňme i na jména malířů, se kterými se Mistr setkává, jako například s Jindřichem Chaloupeckým, s kterým udržuje korespondenci až do jeho smrti. Jindřich Chaloupecký byl výtvarný a literární kritik a teoretik, esejista, historik umění a překladatel. Jeho slavná eseje Svět, v němž žijeme, byl zveřejněn v únorovém programu D 40 a stal se manifestem Skupiny D 42. Esej končí slovy:

„Umění objevuje skutečnost, vytváří skutečnost, odhaluje skutečnost, ten svět, v němž žijeme, a nás, kteří žijeme. Neboť nejen tématem, ale smyslem a záměrem umění není nic než každodenní, úděsné a slavné drama člověka a skutečnosti: drama záhady čelící zázraku. Nebude-li toho moderní umění schopno, bude zbytečné.“

V devadesátých létech Wagner už zažívá úspěchy i v zahraničí. Jeho experimentální tvorba je známa po celém světě a je součástí státních i soukromých sbírek. Jeho výjimečné technické znalosti výtvarných technik a schopnost zasáhnout cíl řešeného výtvarného problému budí zájem tak, kde v průběhu uplynulých čtyřiceti let nemohlo proniknout.

V roce 2009 je na čtyři roky jmenován konzulem International classe homme d´art Fauborien. V současné době pracuje v ústraní jihočeské vesničky Hajany a příležitostně tvoří v Sitges u Barcelony a v Paříži.

Se souhlasem Mistra Wagnera zpracovala: Dr. Irena Novotná